Šalvěj, malá nenápadná bylinka, která byla v minulosti mnohými považovaná za všelék, protože se od nepaměti používala při nejrůznějších zdravotních potížích. O jejích účincích svědčí i několik lidových rčení, ve kterých se její jméno objevuje, například Proč by měl člověk zemřít, když v zahradě roste šalvěj či Ten, kdo chce na věky žíti, musí šalvěj v květnu jísti. Dnes na základě mnohých studií víme, že všelékem úplně není, ale její blahodárné účinky jsou při některých problémech využívány dodnes.

Šalvěj jako lék

Pozitivní účinky šalvěje byly prokázány především při potížích s přílišným pocením, a to zejména v noci. Vzhledem k této vlastnosti ji dnes můžeme najít jako účinnou složku některých antiperspirantů, ale pocení zabraňuje i pravidelná konzumace šalvějového čaje. Dalším účinkem šalvěje je hubení poměrně širokého spektra nejrůznějších bakterií, má silné desinfekční a hojivé účinky. Proto se používá například při bolesti v krku, angíně, laryngitidě či dalších zánětech v ústní dutině, jako jsou afty či záněty dásní, ale také k ošetření drobných ranek kdekoli na těle. V neposlední řadě má šalvěj uklidňující účinky na hladké svalstvo a z tohoto důvodu se využívá například ke zmírnění ženských problémů s dělohou, ale i při bolestivé menstruaci či potížích spojených s menopauzou. Pozitivní účinky má i při zažívacích problémech, pomáhá při nadměrné plynatosti i podrážděném žaludku. Diabetikům rovněž pomáhá snížit hladinu cukru v krvi.

Nejnovější poznatky

Poměrně nedávno se šalvěj začala úspěšně využívat i při nejrůznějších potížích spojených s nervovou soustavou. Pomáhá při úzkostech a depresích, celkově harmonizuje nervový systém, a tím posiluje naši psychiku. Zároveň stimuluje činnost mozku, používá se proto i při senilitě či Alzheimerově chorobě. Laboratorní studie navíc potvrdily, že šalvěj obsahuje antioxidanty, které chrání stěny buněk před poškozením, což činí z šalvěje účinný prostředek i při nejrůznějších kožních potížích, ekzémech, lupence či alergiích.

Čtěte také: Domácí Marlenka, tak lehká a krémová, že se v ústech rozpustí: Chuť je naprosto okouzlující! – jednoduchý recept pro každého

Šalvěj by se obecně neměla vnitřně používat dlouhodobě bez přestávek, protože poté se může pro náš organismus stát toxickou, obsahuje totiž jedovaté silice, které se sice ve velké míře horkem zničí, ale ne zcela. Šalvěji by se obecně měli vyhnout těhotné a kojící ženy, lidé trpící záněty ledvin a také epileptici.

Jak šalvěj používat?

Z hlediska léčivých účinků se sbírají a používají především listy šalvěje, ale lze použít i její květy či celou nať. K léčbě kožních problémů se doporučuje vyrobení vlastní tinktury. Nasekejte několik čerstvých listů šalvěje a vložte je do 600 mililitrů vroucí vody. Takto nechte hodinu louhovat. Po vyndání z listů vymačkejte tekutinu a tu poté používejte k potírání postižených míst. Na výrobu šalvějového čaje je možno použít i sušené listy šalvěje, přibližně jednu až dvě čajové lžičky na čtvrt litru vroucí vody. Čaj nechte louhovat přibližně po dobu deseti minut a následně nálev přeceďte. Kromě pití čaj můžete používat i k výplachům úst či jako kloktadlo.

Šalvěj v kuchyni

Šalvěj ale najde své použití nejen v naší domácí lékárničce, ale také jako bylinka v kuchyni. Její výrazná chuť se skvěle hodí především k masu. Můžete ji ale používat i do nejrůznějších nádivek, rizota či polévek. Pokud máte doma na zahrádce i jiné bylinky, můžete si ze šalvěje, majoránky, bazalky, rozmarýnu a oregana připravit skvělou domácí kořenící směs.

Původ šalvěje

Šalvěj původně pochází ze Středomoří, kde její keříky mohou bez problémů dorůstat až do metrové výšky. Dá se ale jednoduše pěstovat i u nás, ať už se sazeničky, řízků či semen. Vhodné je pro ni zvolit slunné místo někde na svahu, kde se příliš nedrží voda. Lze ji ale pěstovat například i na balkoně v květináči. Důležité je její pravidelné zastřihávání.