Jeho poslední dny byly poznamenané těžkým bojem se zdravotními problémy. Jen 4 dny před svým skonem promluvil o svém stavu, jeho slova předznamenávala blížící se konec – „Není to dobré…“ Následující řádky přiblíží poslední období života této významné osobnosti a zároveň připomenou jeho bohatou kariéru a odkaz, který zanechal.

Boj s nemocemi a odchod z nemocnice

Kačer v posledních týdnech svého života bojoval s těžkým zápalem plic, který ho trápil v motolské nemocnici. I přes snahu lékařů si tento uznávaný umělec nedokázal nechat pomoci a po téměř třítýdenní hospitalizaci se rozhodl podepsat revers a nechat se odvézt domů. Jak sám v pondělí před svou smrtí prozradil v rozhovoru pro Blesk, „Dobré to ještě není…“ Zřejmě tušil, že jeho konec se blíží a chtěl být v posledních chvílích života obklopený svými blízkými.

Zdravotní stav a poslední aktivity

Kačerův zdravotní stav v posledních dnech života již nebyl dobrý – trápily ho nejen potíže s dýcháním způsobené zápalem plic, ale také problémy se srdcem a játry. Měl také problémy s nohama, což mu značně ztěžovalo pohyb. Přesto se herec a režisér snažil být aktivní až do poslední chvíle. Ještě ve středu, pouhý den před svým skonem, se chtěl zúčastnit „Rozmarného večera“ Jiřího Menzela pořádaného na jeho počest. Nakonec se ale z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu omluvil.

Poslední dny obklopený rodinou

Kačer strávil poslední dny života obklopen svými třemi milujícími dcerami, které ho doprovázely až do samého konce. Zemřel v domácím prostředí, kam se na vlastní žádost nechal převézt z nemocnice. Tato volba mu umožnila odejít v klidu a důstojnosti, obklopen těmi nejbližšími. Zprávu o jeho úmrtí v pátek dopoledne oznámila nejmladší z dcer, herečka Adéla Kubačáková.

Bohatá kariéra a ocenění

Jan Kačer patřil k nejvýraznějším osobnostem české divadelní a filmové scény. Po absolvování režie na DAMU nastoupil do Divadla Petra Bezruče v Ostravě a stál u zrodu legendárního Činoherního klubu. Následně režíroval i v Divadle E. F. Buriana a na Vinohradech. Po roce 1989 byl hercem a režisérem Národního divadla až do roku 2015. Hrál ve filmech takzvané nové české vlny a režíroval i několik televizních snímků.

Kačerova úspěšná kariéra byla oceněná řadou prestižních ocenění. V roce 2016 obdržel od prezidenta Miloše Zemana Medaili za zásluhy I. stupně a o pět let později se mu dostalo speciální Ceny divadelních akademiků v rámci Thálií. Byl také na dvě volební období poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum.

Osobní život a ztráta manželky

Soukromý život Jana Kačera byl poznamenaný ztrátou jeho manželky, herečky Niny Divíškové, která zemřela 3 roky před ním. Společně měli tři dcery, které ho provázely v posledních dnech života. Kačer se vyjádřil, že „stáří je těžké a lidský konec není pěkný„, pravděpodobně reflektujíc své vlastní utrpení v závěru života.

Zpráva o úmrtí

Zpráva o Kačerově skonu hluboce zasáhla českou divadelní a filmovou scénu. Herečka Tereza Brodská vyjádřila lítost, že se mu nestihla omluvit za své chování v minulosti. Režisér Jiří Cibulka zase vzpomínal, jak Kačerovi sehnal „harém“ hereček, když se mu to v divadle hodilo. Kačerova smrt tak zanechala v srdcích mnoha kolegů a přátel hlubokou stopu.

Odkaz a vzpomínky

I přes složitý závěr života bude Jan Kačer navždy připomínaný jako výrazná osobnost, která svou tvorbou a působením ovlivnila českou kulturu. Zůstane nezapomenutelným hercem a režisérem, jehož jméno bude rezonovat v paměti diváků i kolegů. Jeho odkaz bude žít dál v divadelních a filmových dílech, která vytvořil, a ve vzpomínkách těch, kteří ho měli tu čest poznat.

Zdroj: Blesk.cz