herec a režisér Vojta Kotek (36) vyvolal v poslední době značnou pozornost svými neobvyklými rozhodnutími týkajícími se jeho rodiny a potomků. Od netradiční volby jména pro prvního syna až po vlastní křest. Kotek s humorem a odvahou vykročil mimo zavedené normy, čímž inspiroval veřejnost a vyvolal řadu diskuzí. Tento článek se podrobně zabývá Kotkovými neotřelými rodinnými tradicemi a jejich dopadem na českou společnost.

Netradiční volba jména pro prvního syna

Když Vojta Kotek a jeho manželka přivítali na svět svého prvorozeného syna, rozhodli se pro zcela netradiční volbu jména. Namísto obvyklých českých jmen si vybrali Hubert I. Šman Kotek. Toto rozhodnutí však neprošlo bez komplikací, neboť úředníci na matrice původně odmítali toto jméno uznat.

„Na matrice nám to nechtěli uznat, protože to prý není jméno,“ vzpomínal Kotek v talk show Honzy Dědka. Herec však trval na svém a vysvětloval, že jméno Šman je krásné a má dlouhou tradici, sahající až do 9. století. Nakonec se Kotkovým podařilo prosadit své přání a jejich syna úředně zapsali pod jménem Hubert I. Šman Kotek.

Rodová pokračovatelská tradice

Aby rodina Kotků ještě více povznesla svůj rodokmen, rozhodl se Vojta Kotek nechat se pokřtít. Inspiroval se postřehem jeho manželky, že jakožto nepokřtění by mohli mít problémy při vstupu do nebe.

„Přišla s teorií, která je velmi pravdivá, že my, protože ani jeden z nás nejsme křtění, že bysme toho měli taky dosáhnout, protože je dost pravděpodobné, že tam nahoře někde bude svatej Petr, a až budeme na našeho syna čekat, tak svatej Petr může říct ne, ten jde k husitům. A my na sebe budeme volat někde přes mříž,“ vysvětloval Kotek.

Následně si herec vybral pro svůj křest jméno Vojtěch Jesus Kotek, čímž založil novou rodinnou tradici. Kotek navíc uvedl, že pokud bude mít další dítě, chtěl by ho pojmenovat Jémin, aby stál na samém začátku celého pokolení.

Následně dodal „Pokud budu mít ještě jedno dítě, to by byl Jémin„

Reakce veřejnosti

Kotkovy netradiční rodinné praktiky vzbudily v české společnosti značnou pozornost a řadu reakcí. Někteří je vnímali jako humorné a svěží, jiní je naopak kritizovali jako nevhodné a nevážné. Odborníci z oblasti sociologie, psychologie a práva diskutovali o možných dopadech těchto rozhodnutí na dítě a jeho budoucí život.

„Je to záležitost, která v českém prostředí nemá mnoho obdob. Volba takto neobvyklého jména a následné oficiální přijetí může mít pro dítě významné důsledky,“ komentovala situaci sociální psycholožka Petra Nováková. „Na druhou stranu, je třeba respektovat právo rodičů na vlastní rozhodnutí v této oblasti.„

Právní aspekty neobvyklých jmen

Otázka oficiálního uznání neobvyklých jmen, jako je Šman, je v českém právním řádu poměrně komplikovaná. Zákon o matrikách sice umožňuje rodičům zvolit pro své dítě jakékoli jméno, avšak s určitými omezeními. Jméno nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí působit směšně nebo urážlivě a musí odpovídat pohlaví dítěte.

„V případě jména Šman se úředníci zpočátku obávali, že by mohlo být vnímáno jako urážlivé nebo nevhodné. Po Kotkově vysvětlení však uznali, že jde o historicky doložené jméno a nebylo důvodu pro jeho odmítnutí,“ vysvětlila právnička Martina Svobodová.

Vliv na Českou Společnost

Kotkovy netradiční rodinné tradice měly bezpochyby dopad na českou společnost. Některé části veřejnosti je vnímaly jako inspirativní a projev kreativity, jiné jako nevhodné a frivolní. Odborníci zase diskutovali o možných právních a psychologických důsledcích těchto rozhodnutí.

„Vojta Kotek svým přístupem k rodině a potomkům rozhodně vybočuje z běžných norem. To může mít pozitivní i negativní dopady – na jedné straně může inspirovat k větší otevřenosti a kreativitě v rodinném životě, na straně druhé může vyvolávat obavy o blaho dítěte,“ shrnula socioložka Petra Nováková.

Zdroj: Ahaonline.cz