Pamatujete si ještě žluté plody výrazné vůně, které připomínají jablka, nebo je dokonce stále pěstujete? I když Vás to může překvapit, dula je dnes již méně známým ovocem a zejména mladší ročníky o ní možná ani neslyšely. Odkud vlastně pochází, na co se používá a jaké má vlastnosti? Díky následujícímu článku znovu ožije toto už bohužel trochu zapomenuté ovoce našich zahrad.

[hana-code-insert name=’google‘ /]Dula, jejíž odborný název je Cydomnia oblonga, pochází z teplých oblastí Asie, rozšířená byla zejména v Persii a Malé Asii. Vyvážela se z krétské oblasti Kydonu a podle tohoto starověkého města nese i svůj původní název. U nás ji neznáme jen pod názvem dula, setkat se můžeme i s názvy v nářečí: bižalma nebo Guna.

Pokud Vás zajímá i historie tohoto plodu, zejména v řeckých oblastech bylo toto ovoce velmi populární a rozšířené. Řekové ho znali i pod názvem zlaté jablko. Dokonce tyto plody symbolizovaly plodnost a prosperitu, právě proto se spojovaly i se svatebními obřady, kdy si je zvykli jíst manželé jako symbol spojení a blaženosti. S dulou v ruce zvykla být zobrazována i Afrodita nebo Venuše.

Na co využít dulu?

Dula je v našich končinách známá jako keř nebo nízký strom, který není náročný, vyžaduje však teplé a slunečné prostředí s dostatkem vláhy. Pokud se ve Vaší zahradě ujme, zvykne si rodit už po dvou letech a pozitivní je i fakt, že jen výjimečně ji napadají škůdci. Rovněž ji nepoškozují mrazy a žluté velké plody s jemnými chloupky, které se podobají na jablka, můžete sklízet koncem října. Plody však bývají trpké, proto se spíše než syrové konzumují až po různých úpravách ve formě marmelád, zavařenin, moštů, vín, sirupů a známé jsou i sýry.

Marmeláda z duly je velmi typická a málokdo ví, že toto pojmenování vlastně pochází z portugalského slova marmelo, což je označení pro dulu. Dula se přidávala i ke kysanému zelí a krátce uvařené ovoce se v malých množstvích kvůli silnému aroma přidávalo i k jablečnému pyré nebo do směsi jablek využívané do koláčů.

Lidové domácí lékárny znají účinky duly už od nepaměti. Dula je známá pomocnice při žaludečních potížích nebo průjmech. Takto dulu znal i anglický lid v shakespearovské době.

Naopak, semena duly jsou vhodné při zácpě a podporují činnost střev. Semena namočené do vody vytvářejí jakousi hustší lepkavou rosolovitou hmotu, která je léčivá. Využívá se při respiračních onemocněních, při vnitřním použití může mít uklidňující účinky a při nanesení na kůži pomáhá hojit drobné popáleniny nebo modřiny.

Dula se využívala i při bolestech v krku, díky svému vysokému obsahu vitamínu C. Šťáva z duly se využívá i jako kloktadlo a dokáže řešit problémy s dásněmi, bolestivými trhlinkami nebo záněty v ústní dutině. Sirupy z duly se hojně využívaly při plicních onemocněních, problémech s dýcháním nebo při bolestech hrdla a kašli, zejména u malých dětí, neboť tyto přípravky neobsahovaly alkohol.

Lidový osvěžovač vzduchu

Možná dulu využíváte i Vy nebo si pamatujete na pokoje babiček, kde duly nesměly chybět. Právě intenzivní vůně tohoto ovoce byla výhodou, a proto se duly zvykly ukládat do pokojů, které díky nim získaly specifické aroma. No vůně těchto žlutých pokladů není jen potěšením pro naše nosy, dokáže odpuzovat moly, kteří se mohli vyskytovat mezi oblečením. Proto hospodyně ukládaly plody i do skříní mezi šaty.

Opravdu široké využití těchto „zlatých jablek“ je skvělým přínosem do kuchyní, domácností, ale i lidových lékárniček, a proto bychom na toto ovoce neměli zapomínat!