V jednom běžném školním dni učitelka, inspirovaná myšlenkou na rozvoj emocionální inteligence svých žáků, zadala úkol, který měl dalekosáhlé důsledky. Požádala děti, aby na papír sepsaly jména všech lidí, které nenávidí. Tento úkol, zdánlivě jednoduchý, se ukázal jako mnohem komplexnější, než by se na první pohled zdálo. Co vedlo učitelku k tomu, aby zvolila tak provokativní zadání? Jaké lekce si děti odnesly? A jaké etické otázky tento úkol vyvolal?

Úvod do úkolu

Učitelka chtěla, aby si děti uvědomily svůj vztah k ostatním. Požádala je, aby na papír napsali jména lidi, které nenávidí! Děti se s tímto úkolem setkaly s různými reakcemi. Některé se cítily uvolněně, zatímco jiné byly znepokojené a nervózní. Jakmile děti měli splněné, učitelka je vyzvala, aby si na druhý den přinesly do školy pytle rajčat, přičemž každé rajče mělo symbolizovat jedno jméno z jejich seznamu a tento pytel nosili týden u sebe! Tento krok měl za cíl přenést abstraktní emoce do konkrétního a hmatatelného projevu.

Důvody úkolu

Učitelka se snažila pomoci dětem pochopit, jak jejich negativní pocity ovlivňují jejich životy. Mnozí z nás si často neuvědomují, jak hluboce může nenávist a negativní emoce zasahovat do našeho každodenního života. Cílem bylo, aby dětem ukázala, že neseme zodpovědnost za to, co cítíme, a jak to ovlivňuje naše vztahy s ostatními. Učitelka věřila, že tímto způsobem mohou děti začít reflektovat své pocity a učit se, jak je zdravě vyjadřovat.

Reakce dětí na úkol

Když děti přinesly pytle rajčat, atmosféra ve třídě se dramaticky změnila. Některé děti se snažily své pytle skrýt, zatímco jiné s hrdostí ukazovaly, kolik rajčat si připravily. Bylo fascinující sledovat, jak se s úkolem vyrovnávají. Po pár dnech začala rajčata hnít a z pytlíků vytékala smradlavá tekutina. Děti, které měly na svém seznamu více jmen, se cítily špatně, zatímco ty, které měly méně, se zdály být uvolněnější. Tento kontrast ukázal, jak různé úrovně negativních emocí mohou ovlivnit psychologické zdraví jednotlivců.

Nakonec učitelka prohlásila: „Všechna tato rajčata jsou velmi podobné tomu, co nosíte ve svém srdci, když nemáte rádi určité lidi. Nenávist rozežírá duši a činí ji nemocnou. Pokud po týdnu nemůžete vystát zápach shnilých rajčat, představte si tu ‚aroma‘ hořkosti a hněvu, kterou nosíte v srdci každý den!„

Etické úvahy

Zadání úkolu vyvolalo otázky o etice a morálce. Bylo správné nutit děti, aby se zabývaly negativními emocemi a vzpomínkami na lidi, které nenávidí? Měly by být děti vystavované takovým citlivým tématům v tak mladém věku? Učitelka se snažila poskytnout prostor pro diskusi o těchto otázkách, ale ne každý rodič byl s tímto přístupem spokojený. Někteří rodiče vyjádřili obavy, že takový úkol může mít na děti negativní dopad, zatímco jiní chválili učitelku za její inovativní metody.

Reflexe a učení

Po splnění úkolu se děti sešly, aby sdílely své zážitky a pocity. Učitelka je vedla k diskusi o tom, jak se cítily, když přemýšlely o svých emocích. Mnozí z nich si uvědomili, že nenávist je těžké břemeno, které je zatěžuje a brání jim v užívání si života. Tento proces reflexe pomohl dětem uvědomit si, že je důležité se s těmito pocity vyrovnat a hledat konstruktivní způsoby, jak je vyjadřovat.

Zdroj: Bulwar.cz