Malý kluk v papírové čepici, který každou noc přeje dětem „dobrou noc“, letos slaví významné jubileum – neuvěřitelných šedesát let na televizních obrazovkách. V následujících řádcích se podíváme na to, co stojí za výjimečnou popularitou tohoto pořadu, proč ani po desítkách let neztrácí kouzlo a jak Česká televize oslaví jeho významné výročí. Připomeneme si také zajímavosti z jeho historie, včetně úplně první pohádky a proměn slavné znělky, která provází diváky už celá desetiletí.
Legenda z papíru a barev
Večerníček poprvé rozsvítil televizní obrazovky 2. ledna 1965 a stal se téměř okamžitě hrdinou dětí po celém tehdejším Československu. První pohádkou byl Kluk a kometa a hlas komety propůjčila nezaměnitelná Jiřina Bohdalová. Přestože pořad v začátcích ještě postrádal charakteristickou znělku, už tehdy měl neobyčejné kouzlo. Animovaného klučinu v čepici vytvořil Radek Pilař, a i když se jeho podoba měnila – například přechodem z černobílé do barevné – jeho kouzlo a nezaměnitelný hlas zůstal stejný.
Stálá popularita navzdory konkurenci
I v dnešní době, kdy děti mají na výběr z nepřeberného množství obsahu na YouTube, streamovacích platformách nebo v mobilních aplikacích, si Večerníček dokáže udržet pozornost malých diváků. To je důkazem, že nejde jen o nostalgii rodičů, ale o skutečně kvalitní pořad, který umí zaujmout i v moderní době. Tajemství jeho úspěchu tkví nejen v silných příbězích, ale také v osobitém výtvarném zpracování, promyšlené dramaturgii a spolupráci s těmi nejlepšími animátory a režiséry.
Nejen kreslený svět
Mnoho lidí si myslí, že všechny večerníčky jsou animované, ale začínalo se s hranými příběhy. Prvním animovaným večerníčkem byly až Pohádky ovčí babičky v roce 1967, které opět namluvila Jiřina Bohdalová. Ačkoliv dnes večerníčky dominují kreslené příběhy, objevily se i výjimky – například Krkonošské pohádky nebo Klaun Am, kde exceloval Bolek Polívka. Tato rozmanitost přispívá k tomu, že si každý divák může najít svého oblíbeného hrdinu.
Novinky i po šedesáti letech
Večerníček ale rozhodně není jen reliktem minulosti. Stále vznikají nové díly a příběhy. Letos se na obrazovkách objevily nové epizody Jezevce Chrujdy a na podzim se diváci mohou těšit na premiérový večerníček O pejskovi a kočičce. Česká televize se tak snaží udržet tradici, ale zároveň neustrnout v čase. Díky této rovnováze mezi tradicí a inovací zůstává Večerníček relevantní i v 21. století.
Výstava v duchu pohádek
K výročí 60 let Večerníčku připravila Česká televize spolu se Strahovským klášterem unikátní výstavu. Od 30. května do 30. září 2025 budou moci návštěvníci zavzpomínat na legendární příběhy a postavičky. Výstava nabídne nejen kulisy, náčrty či loutky z natáčení, ale také interaktivní zóny, kde si děti mohou pohrát s Dášeňkou nebo zatančit s vílou Amálkou. Je to ideální tip na letní rodinný výlet.
Pevná součást večerního rituálu
Každý den v pravidelnou hodinu zazní známá znělka a z obrazovky se ozve: „Dobrý večer“. Tento okamžik patří nejen dětem, ale často i jejich rodičům, kteří si tím připomenou vlastní dětství. „Dobrý večer“ přeje už šedesát let hlas Michala Citavého, který jej namluvil jako šestiletý chlapec. Tento element kontinuity je jedním z hlavních důvodů, proč se Večerníček stal nedílnou součástí české kultury.
Nadčasovost bez potřeby modernizace
Ačkoliv televize i technologie prošly dramatickým vývojem, Večerníček si udržuje své původní kouzlo. Nehoní se za digitálními efekty, ale sází na hodnoty jako jsou dobrý příběh, poetika, laskavost a tradice. A to je možná jeho nejsilnější zbraň – schopnost působit nadčasově, aniž by musel přehnaně modernizovat.
Závěrem – fenomén, který spojuje generace
Večerníček je víc než jen televizní pořad. Je to most mezi generacemi, který stále propojuje rodiče s dětmi. A i když se svět kolem nás mění, jistota, že večer zazní známá melodie a objeví se kluk v čepici, zůstává. A právě v tom spočívá jeho kouzlo – v jednoduchosti, pravidelnosti a laskavosti, kterou vnáší do každého večera.
Zdroj: Kinotip2.cz