Německo už nepůsobí na migranty jako hlavní magnet Evropy a nejnovější statistiky to jasně potvrzují. Počet žádostí o azyl v této zemi rapidně klesl, zatímco jiné státy se dostávají do popředí zájmu. Co za tím stojí? V následujících odstavcích se podíváme na tvrdá čísla, vládní opatření, ale i na to, proč štěstí hrálo v této proměně klíčovou roli. Nechybí ani varování odborníků a výzvy k dalším reformám.
Historický propad žádostí
Počet podaných žádostí o azyl v Německu v první polovině roku 2025 dosáhl pouze 61 336 případů, což je podle deníku Bild téměř o polovinu méně než ve stejném období předchozího roku. Červen byl obzvlášť dramatický – zaznamenalo se méně než 7000 žádostí, což představuje meziroční pokles o 60 % a dokonce o 70 % méně oproti červnu 2023. Tak nízké počty si statistici nepamatují od března 2013. Německo tak poprvé po mnoha letech přestalo být hlavním cílem migrantů.
Evropské pořadí se otřáslo
Karty se v rámci Evropy značně promíchaly. Nejvíce žádostí letos eviduje Španělsko s 76 020 případy, těsně za ním je Francie se 75 428 žádostmi. Německo se propadlo na třetí místo se 65 495 žádostmi, přičemž čísla se mohou mírně lišit podle metodiky jednotlivých institucí. Na čtvrté příčce je Itálie s 62 534 žádostmi. Na opačném konci žebříčku najdeme Maďarsko (47 žádostí), Slovensko (84) a Litvu (152).
Přísnější politika přináší výsledky
Podle odborníků stojí za tímto poklesem kombinace vnitřních i vnějších faktorů. Německá vláda zavedla přísnější kontroly na hranicích, omezila slučování rodin, zrušila zrychlené udělování občanství a rozšířila seznam bezpečných zemí. Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) to okomentoval slovy: „Jsou to jasné úspěchy migrační změny. Jdeme důsledně cestou, jak postavit migraci znovu na nohy.“ Tato opatření podle něj konečně začínají fungovat.
Štěstí nebo strategie?
Profesor Daniel Thym z univerzity v Kostnici však upozorňuje, že pokles není pouze výsledkem vládní strategie. „Vláda dělá správné věci, ale má i štěstí. Čísla klesají kvůli změněné situaci v Sýrii a přísným hraničním kontrolám v Turecku a Tunisku,“ uvedl. Podle něj jsou vnitrostátní opatření sice důležitá, ale tvoří jen malou část celkového obrazu. Zásadní vliv má mezinárodní vývoj a nové strategie tranzitních států.
Přehodnocení budoucího vývoje
Profesor Thym zároveň varuje, že pokles žádostí může být jen dočasný. „Počet Afghánců, kteří musí opustit zemi, teď výrazně roste, a dříve či později přijdou o ochranu i první Syřané po pádu režimu Bašára Asada.“ Podle něj zatím vláda nemá jasný plán, jak se vypořádat s možným návratem těchto migrantů – ať už dobrovolným, nebo nuceným. Chybí konkrétní strategie pro deportace i podpůrné programy pro odchody.
Kdo žádá o azyl nejčastěji
Z aktuálních údajů vyplývá, že největší skupinou žadatelů o azyl v Německu jsou Afghánci, kteří tvoří 22 % všech žádostí. Hned za nimi následují Syřané s 20% podílem a občané Turecka s 11 %. Pátou nejpočetnější skupinu tvoří Rusové s podílem 3,1 %. Tyto údaje ukazují nejen původ žadatelů, ale také trendy, které mohou v budoucnu ovlivnit další migrační vlny.
Politická reakce a volání po reformách
Saský premiér Michael Kretschmer (CDU) přístup vlády otevřeně podporuje. „Funguje to! Změna politiky nese výsledky. Alexander Dobrindt uskutečňuje to, co si žádá zdravý rozum,“ uvedl. Zároveň ale dodává, že podobný přístup by měl stát uplatnit i v jiných oblastech. „Potřebujeme tento reformní styl i při snižování státních regulací. Aby se Německo opět postavilo na nohy, musí klesnout ceny energií a lidé i firmy dostat více svobody.“
Evropa musí reagovat
Odborníci uzavírají, že pokles žádostí o azyl v Německu není jen národní otázkou. Evropská unie a jednotlivé členské státy musejí přijmout širší kroky, aby přizpůsobily azylové zákony nové realitě. Jak zdůrazňuje profesor Thym: „Musí odstranit zásadní nedostatky v provádění a upravit evropské azylové zákony.“ Pokud se tak nestane, může se situace v budoucnu opět obrátit a příliv migrantů do Německa opět zesílit.
Zdroj: Echo24.cz
