V následujících řádcích se podíváme na obří zakázku, kterou český stát podepsal s korejskou firmou KHNP. Týká se výstavby dvou jaderných bloků v Dukovanech, a cena za celý projekt přesahuje 420 miliard korun. Přestože smlouvy jsou oficiálně zveřejněné, velká část je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství. I přesto se však ukazuje, že stát si chce dohlédnout na klíčové části stavby, včetně výběru subdodavatelů. Očekává se navíc silná účast českých firem. Co vše je v této zásadní dohodě obsaženo a proč může být konečná cena ještě mnohem vyšší?
Největší česká zakázka v historii
Český stát prostřednictvím společnosti Elektrárna Dukovany II, kterou majoritně vlastní, oficiálně zveřejnil kontrakty s korejskou společností KHNP na výstavbu dvou nových jaderných reaktorů. Za samotnou stavbu zaplatí Česko 407 miliard korun, dalších 15 miliard připadne na dodávky jaderného paliva. Celková částka tak dosahuje minimálně 422 miliard korun, což z této zakázky činí historicky největší tuzemskou investici. Přesnou výši konečné sumy však zatím nikdo nezná, jelikož značná část smluv je začerněná.
Tajemství ukrytá pod černým inkoustem
Ačkoliv jsou smlouvy veřejně dostupné, mnoho zásadních informací je nepřístupných. Mezi utajenými částmi nechybí ani podmínky týkající se ceny, termínů dokončení nebo výběru subdodavatelů. Tento přístup vzbuzuje otázky o transparentnosti. Přesto se ze zbylého obsahu dá vyčíst, že stát si zajistil silnou pozici – jako vlastník Elektrárny Dukovany II má právo schvalovat jednotlivé subdodavatele, což může výrazně zvýšit zapojení českých firem do celého projektu.
Klíčový dohled nad subdodávkami
Výraznou změnu oproti dřívějším projektům představuje právě důraz na zapojení domácích firem. Ve smlouvě se výslovně uvádí: „Pokud to vlastník požaduje v souvislosti s jednotlivými subdodavateli, dodavatel je předloží ke schválení vlastníka.“ To znamená, že stát má možnost rozhodovat o tom, kdo konkrétně se na projektu podílí. Díky tomu by se mohlo podařit naplnit dlouhodobý cíl, aby se do výstavby zapojilo až 60 % českých dodavatelů.
Vládní optimismus o účasti českých firem
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček se k projektu vyjadřuje s velkou dávkou optimismu. Věří, že zapojení českých společností bude ještě vyšší než zmíněných 60 %. „Očekávám, že by nakonec mohla být i vyšší,“ prohlásil Vlček po schůzce s ředitelem KHNP Wangem Ču-ho v Jižní Koreji. Právě tato spolupráce má podle ministra zajistit, že se projekt stihne dokončit včas a za sjednanou cenu, i když jakákoliv odchylka ve financování může situaci zkomplikovat.
Výběrová řízení jako pravidlo
Smlouva rovněž obsahuje závazek, že dodavatelé budou vybíráni transparentní formou. „Pokud se vlastník písemně nedohodne jinak… dodavatel zajistí uspořádání výběrového řízení na subdodavatele a vybere svého subdodavatele na základě výsledku takového výběrového řízení,“ stojí ve zveřejněném dokumentu. Výjimku by měla tvořit například česká firma Doosan Škoda Power, která je již považována za preferovaného partnera v oblasti dodávek turbín.
Kdo vyhrál a kdo skončil v soutěži
Rozhodnutí o tom, kdo získá tuto obří zakázku, padlo už v létě loňského roku. Vláda tehdy zvolila nabídku od korejské KHNP, která tak porazila francouzskou EDF. Americká firma Westinghouse byla ze soutěže vyřazena dříve. Samotné podepsání smlouvy proběhlo 4. června poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření, které podpis znemožňovalo. I přes tyto kroky se férovostí celého tendru nyní zabývá Evropská komise.
Termíny a rizika financování
Zveřejněné informace počítají s dokončením prvního bloku Dukovan v roce 2036. Ačkoliv je stanovená cena gigantická, odborníci upozorňují, že není konečná. Jelikož si stát bude muset na výstavbu půjčit, kvůli rostoucím úrokům a inflačním vlivům se může konečná suma vyšplhat i na dvojnásobek. Takový scénář by znamenal zásadní dopady nejen pro státní rozpočet, ale i pro konečné spotřebitele.
Český jaderný sen za závojem tajemství
Ačkoli stát tvrdí, že má vše pod kontrolou, mnoho klíčových informací zůstává skryto před zraky veřejnosti. Projekt za stovky miliard korun je tak zatím kombinací slibů, obchodních tajemství a politického optimismu. Pokud se naplní původní plány, může Česko získat silný energetický pilíř pro další desetiletí. Pokud však dojde k nečekaným komplikacím, může se z investice stát těžko zvládnutelné břemeno.
Zdroj: E15.cz
