Soudní případ Ladislava Vrabela, který čelil obvinění ze šíření poplašné zprávy kvůli svému videu o domnělém jaderném útoku na Rusko, skončil překvapivým obratem. V následujících odstavcích se dozvíte, proč ho soud nakonec zprostil viny, jak roli sehrál Ústavní soud a co vše zaznělo z úst samotného Vrabela. Rozhodnutí, které u mnohých vyvolává otázky, je nyní pravomocné a nelze ho dále napadnout. V pozadí celé kauzy se přitom odehrával i spor o svobodu slova a hranici mezi názorem a dezinformací.

Osvobození stvrdil i justiční server

Rozhodnutí, které zcela zbavuje Vrabela viny, je již pravomocné. Vyplývá to z údajů na serveru infoSoud, který slouží k oficiálnímu informování o průběhu soudních řízení. Vrabel tak unikl trestu, který mu v minulosti hrozil za to, že v roce 2022 tvrdil, že česká vláda plánuje jaderný útok na Rusko. Státní zástupkyně Katarína Kandová označila jeho výrok za „kategoricky nepravdivou informaci, která mohla vyvolat poplach“, ale v soudní síni se po rozhodnutí Ústavního soudu vzdala práva na odvolání.

Ústavní soud rozhodl o svobodě slova

Celý obrat v případu nastal díky zásahu Ústavního soudu, který se zastal Vrabelova práva na svobodu projevu. Podle jeho rozhodnutí měl jeho výrok spíše charakter politického názoru než faktického tvrzení. Ústavní soud tak dospěl k závěru, že Vrabelovo ústavní právo bylo porušeno. Obvodní soud pro Prahu 1 následně na základě tohoto nálezu Vrabela zprostil obžaloby. A i když si Vrabel ponechal čas na rozmyšlenou ohledně odvolání, nakonec se podle infoSoudu rozhodl další kroky nepodnikat.

Od videa k soudu

Celý případ začal videem, které Vrabel zveřejnil na platformách YouTube a Facebook. V něm varoval, že „česká vláda chce útočit na Ruskou federaci jadernými hlavicemi“. Diváci podle něj měli pochopit, že Rusko v reakci na tento údajný plán podnikne odvetný úder na Českou republiku. Tisíce lidí jeho záznam sledovaly, což byl jeden z důvodů, proč státní zástupkyně žádala trest. Výrok podle ní mohl vyvolat vážné znepokojení mezi veřejností. Vrabel se hájil, že šlo o nadsázku a že lidem chtěl naopak pomoci.

Vrabel se cítí nevinen

Před soudem Vrabel jednoznačně odmítl, že by měl v úmyslu kohokoli vystrašit. Prohlásil: „Cítím se absolutně nevinen“ a obvinění označil za snahu umlčet opozici. Podle něj šlo o politický proces. Uvedl také, že jeho výroky byly vytržené z kontextu a nešlo o doslovné plánování jaderné katastrofy. Jeho cílem prý nebylo šířit paniku, ale upozornit na rizika současné geopolitické situace. V očích soudu však nakonec převážilo právo na svobodu vyjádření.

Soudce kritizoval sociální sítě

Soudce Jan Novotný, který případ rozhodoval, se v odůvodnění rozsudku pozastavil nad stavem veřejného prostoru. Prohlásil, že sociální sítě jsou čím dál víc toxické a důvěryhodné instituce z nich raději mizí. Zároveň ale konstatoval, že musí respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, a že jeho rukama tedy prochází případ, kde svoboda slova převážila nad obavou z paniky. Odmítl ale Vrabelovo tvrzení, že se jedná o politicky motivovaný proces.

Trest se měnil několikrát

Případ procházel několika instancemi. Obvodní soud původně vyměřil Vrabelovi čtyřměsíční podmínku s odkladem na jeden a půl roku. Následně městský soud rozsudek zmírnil na peněžitý trest ve výši 10 000 korun. Nejvyšší soud sice potvrdil, že „svobodu projevu nelze zneužívat k šíření poplašných zpráv“, ale nakonec Vrabelův případ skončil u Ústavního soudu, který věc posunul zcela jinam a rozhodnutí nižších soudů tím prakticky zrušil.

Politická angažovanost Vrabela

Ladislav Vrabel není na veřejné scéně nováčkem. V minulosti organizoval velké protivládní demonstrace, kterých se zúčastnily tisíce až desetitisíce lidí. Momentálně působí v hnutí s názvem „Česká republika na 1. místě!“. I během soudního procesu se nijak netajil svými politickými postoji a využíval veřejného zájmu ke své prezentaci. I to mohlo ovlivnit celkové vnímání kauzy veřejností i médii.

Otevřená debata o hranici projevu

Celý případ Vrabela znovu otevřel diskusi o tom, kde končí svoboda slova a začíná šíření nebezpečných dezinformací. Nález Ústavního soudu může být precedentem pro podobné kauzy do budoucna. Pro jedny je to důkaz, že stát nemá trestat názory, pro druhé výstraha, že nepravdivé informace se mohou šířit beztrestně. V každém případě jde o kauzu, která ještě dlouho nenechá českou veřejnost chladnou.

Zdroj: iDnes.cz