Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že ukončuje všechny kontakty s prezidentem Petrem Pavlem. Důvodem je jeho nedávné setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, které podle Pekingu poškodilo čínskou suverenitu. Tento krok vyvolal ostrou reakci a Čína jej označila za provokativní. V následujících odstavcích se podíváme, co se přesně stalo, proč to Čína vnímá tak vyhroceně a jak na situaci reaguje česká diplomacie.

Napětí po soukromé návštěvě

K setkání došlo při prezidentově cestě z Japonska, kde navštívil výstavu Expo. Petr Pavel se zastavil v indickém exilu dalajlamy, aby mu osobně popřál k 90. narozeninám. Z české strany byla akce označena za čistě soukromou, nicméně Peking ji vyhodnotil jako politický signál. Čína Tibet považuje za svou provincii, i když ho v polovině 20. století vojensky obsadila, a jakékoliv projevy podpory jeho duchovnímu vůdci považuje za ohrožení své jednoty.

Ostrá reakce Pekingu

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Pavel svým jednáním porušil politické závazky, které má česká vláda vůči Číně. O které konkrétní závazky jde, už ale neupřesnila. Zároveň byla návštěva označena za „provokativní jednání“, proti němuž čínská strana protestovala. Tento postoj opět ukázal, jak citlivě Peking reaguje na jakékoliv kontakty světových lídrů s tibetskými představiteli.

Stanovisko českého ministerstva

Na kritiku okamžitě zareagovalo české ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Aneta Kovářová tlumočila slova ministra Jana Lipavského: „Za českou diplomacii můžeme zopakovat, že se jednalo o ryze soukromou návštěvu pana prezidenta, který navštívil dalajlamu, aby mu osobně poblahopřál k jeho významnému jubileu. Čínská strana by k návštěvě měla tedy i tak přistupovat.“ Tím česká diplomacie dala jasně najevo, že krok prezidenta nebyl oficiálním politickým gestem.

Historické souvislosti

Dalajlama má v Česku dlouhodobě silnou symboliku. Blízké přátelství jej pojilo s bývalým prezidentem Václavem Havlem, který jej několikrát hostil. Naposledy se tibetský vůdce v Česku objevil v roce 2016, což tehdy také vyvolalo vlnu protestů z Pekingu. Přestože od roku 2011 už nezastává politickou funkci, pro čínské vedení zůstává symbolem tibetské autonomie a kulturní identity.

Politické citlivosti

Tibet je oficiálně označován za autonomní oblast Číny, ovšem jeho správa je dlouhodobě terčem kritiky ze strany lidskoprávních organizací. Mezinárodní společenství, ač často diplomaticky opatrné, občas vysílá signály podpory tibetské kultuře a právům, což Čína vnímá jako vměšování. Návštěva dalajlamy ze strany prezidenta země EU proto logicky přitáhla pozornost Pekingu.

Opakované konflikty

Nejde přitom o první střet Pavla s čínskou citlivostí. Už v lednu 2023 vyvolal diplomatické napětí, když si jako nově zvolený prezident telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Peking tehdy také protestoval, protože Tchaj-wan považuje za svou odštěpeneckou provincii. V obou případech se prezident ocitl v situaci, kdy jeho gesto bylo interpretováno jako zpochybnění čínského principu jedné země.

Princip jedné Číny

Peking dlouhodobě prosazuje politiku jedné Číny a očekává, že ji budou respektovat i ostatní státy. Jakákoliv odchylka od tohoto postoje je vnímána jako vměšování do vnitřních záležitostí. Přesto některé země udržují neoficiální vztahy jak s Tchaj-wanem, tak s tibetskými zástupci, což opakovaně vyvolává spory s Čínou.

Možný dopad na vztahy

Současná roztržka může ochladit už tak napjaté vztahy mezi Prahou a Pekingem. I když česká strana trvá na soukromém charakteru cesty, Čína vnímá setkání jako politické poselství. Jak hluboké budou následky tohoto kroku, ukáže až další diplomatický vývoj.

Zdroj: Novinky.cz, iDNES.cz