Setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce vyvolalo obrovský zájem médií i veřejnosti. Zatímco jedni spekulují o přelomovém momentu, jiní připomínají, že jde spíše o symbolické gesto než o skutečný průlom. Historici v tom našli paralelu s mírovou konferencí z roku 1905, kdy americký prezident Theodore Roosevelt sehrál klíčovou roli při ukončení rusko-japonské války. Jenže zatímco Roosevelt si za svou roli vysloužil Nobelovu cenu míru, Trumpovy šance vypadají mnohem méně nadějně.

Historie se opakuje

Před více než sto lety skončila v americkém Portsmouthu krvavá rusko-japonská válka. Carovy jednotky tehdy utrpěly sérii drtivých porážek, přišly o Port Artur i celé loďstvo u Cušimy. Japonsko sice zvítězilo, ale bylo ekonomicky vyčerpané a potřebovalo rychle mír. V tu chvíli do hry vstoupil americký prezident Roosevelt, který dokázal mezi oběma stranami vyjednat kompromis.

Rooseveltův úspěch

Původní japonské požadavky byly tvrdé – chtěli peníze, území i konec ruského vlivu v Číně. Nakonec však Rusko přišlo jen o jižní polovinu Sachalinu. Roosevelt si tím zajistil pověst schopného diplomata a získal Nobelovu cenu míru. Bylo to vůbec poprvé, kdy Američan tuto prestižní cenu obdržel, a zároveň to potvrdilo rostoucí vliv Spojených států na světové scéně.

Trumpova ambice

Donald Trump by se rád vydal stejnou cestou. Netají se tím, že Nobelovu cenu míru vnímá jako vrchol uznání, a vidí se v řadě svých republikánských předchůdců, kteří ji obdrželi. Jenže podobnost s Rooseveltem končí u touhy po prestiži. Dnešní realita je totiž mnohem komplikovanější a hlavní aktéři konfliktu nemají na ukončení bojů stejný zájem.

Putinův postoj

Ruský prezident Vladimir Putin se totiž necítí jako poražený car Mikuláš. Naopak věří, že má navrch a že ukrajinská fronta brzy padne. Generálové ho ujišťují o blížícím se vítězství a jeho přesvědčení podporuje i víra, že Západ už není jednotný. Podle Putina je jen otázkou času, kdy se Evropa i Spojené státy mezi sebou rozhádají.

Západní dilema

Západní státy sice tlačí na mírové jednání, ale jejich vliv je omezený. V roce 1905 měly všechny velmoci zájem na rychlém ukončení války. Dnes je situace jiná – mnoha zemím současný konflikt vyhovuje. Rozdělený světový názor oslabuje Trumpovy možnosti a brání vzniku jednotného diplomatického tlaku.

Hra dalších velmocí

Indie profituje z levné ruské ropy a nemá důvod tlačit na Moskvu. Čína zase vidí v pokračování války svůj strategický zájem – slabé, ale neporažené Rusko se jí hodí. Pokud by totiž konflikt skončil, Washington by mohl svou pozornost obrátit právě k Pekingu. To je scénář, kterého se čínské vedení obává.

Nobelova cena se vzdaluje

Přestože paralela se začátkem 20. století svádí k porovnávání, realita se odlišuje. Roosevelt měl jasné podmínky a obě strany chtěly válku ukončit. Trump se ocitá v prostředí, kde jedna strana mír odmítá a druhá nemá dostatek sil k jeho prosazení. Nobelova cena míru tak pro něj zůstává spíše snem než reálným cílem.

Symbolické gesto

Aljašská schůzka tak zůstává hlavně politickým divadlem. Trump ukázal, že je ochotný vystupovat v roli světového vyjednavače, ale skutečný posun v řešení konfliktu se nekoná. Nobelovu cenu míru proto tentokrát nikdo rozdávat nebude a historie zůstane jen připomínkou, jak rozdílné mohou být okolnosti, když jde o hledání míru.

Zdroj: Plus.rozhlas.cz