Debata o snížení volebního věku v Česku se znovu dostala do popředí a tentokrát překvapivě i s podporou premiéra Petra Fialy. Zatímco ještě donedávna patřil k odpůrcům zásahu do stávající hranice, nyní otevřeně přiznal, že ho mladí lidé přesvědčili o nutnosti změny. Jenže nápad, který by se měl týkat nejprve komunálních voleb, přichází těsně před hlasováním, což mnozí hodnotí jako opožděný krok s politickým podtextem.

Vládní návrh na změnu

Česká republika by se mohla přidat k menšímu počtu států, kde by mohli lidé volit už od 16 let. Inspirací se stala Velká Británie, která loni oznámila, že v roce 2029 umožní účast ve volbách šestnáctiletým a starším. Podobný model už funguje v Rakousku, Brazílii či Ekvádoru. Vláda uvažuje o postupném zavedení – nejprve u komunálních voleb, kde je podle zastánců změny vazba mladých na místní politiku nejviditelnější.

Historické souvislosti

Volební věk se v minulosti často měnil. Za první republiky se k urnám chodilo až od 21 let. Československo dokonce po druhé světové válce snížilo hranici na 18 let jako jedno z prvních, i když tehdejší podmínky nesplňovaly kritéria svobodných voleb. Politolog Michal Pink připomněl, že snížení bylo motivováno zájmem komunistů o podporu mladé generace. Podobně fungovalo i v Rusku nebo Maďarsku, kde šlo spíše o nástroj politické manipulace než o rozšíření demokracie.

Fialův obrat

Premiér Fiala překvapil svým projevem v Kolíně, kde přiznal, že jeho pohled změnili právě mladí lidé. „Studentské volby mě moc potěšily… Fakt jsem se strašně posunul,“ prohlásil s tím, že šestnáctiletí a sedmnáctiletí prokazují zájem o politiku, chtějí chránit svobodu a často rozpoznají hrozby lépe než starší generace. Podobný názor vyjádřil i vicepremiér Vít Rakušan, i když otevřeně přiznal, že výsledky jeho hnutí STAN v učňovských školách ho zklamaly.

Opozice proti

Současná opozice však s návrhem nesouhlasí. Podle šéfky poslanců hnutí ANO Aleny Schillerové je hranice 18 let logická, protože v tomto věku člověk přebírá plnou odpovědnost za svá rozhodnutí. Předseda SPD Tomio Okamura by naopak rád hledal způsoby, jak zvýšit volební účast prostřednictvím referend a odvolatelnosti politiků. Jejich postoj ukazuje, že shoda napříč sněmovnou se hledá obtížně.

Podpora mezi koaličními partnery

Uvnitř vládní koalice panují rozdílné názory. Poslankyně STAN Barbora Urbanová připomněla, že její hnutí předložilo návrh už v minulém období, ale narazilo na odpor konzervativnějších partnerů. Lidovci zůstávají zdrženliví, i když by u komunálních voleb debatě nebránili. Europoslanec Tomáš Zdechovský dokonce uvedl, že je „čas se seriózně bavit“ o snížení věku. Piráti by navíc chtěli zkrátit i věkovou hranici pro kandidaturu do Senátu ze 40 na 35 let.

Argumenty odborníků

Politologové se v názorech rozcházejí. Michal Pink tvrdí, že by šlo o krok správným směrem, ale nutně by musel být doplněn vzdělávacím programem na školách. Bez základů společenských a politických věd by mladí voliči čelili riziku manipulace. Jeho kolega Josef Mlejnek by dokonce zpřísnil podmínky účasti tím, že by volit mohli jen registrovaní občané se složenou zkouškou. Opačný názor má Lukáš Valeš, který je zásadně proti, protože podle něj nemají mladí dostatečné znalosti ani zájem o politiku.

Společenský dopad

Podle Pinka by šestnáctiletí voliči mohli vyvážit rostoucí počet seniorů, jejichž rozhodnutí ovlivňují budoucnost, které se sami už nedožijí. Otázkou však zůstává, zda česká společnost dokáže přijmout tak výraznou změnu. Diskuse se tak nevede jen o samotném věku, ale i o smyslu volební účasti a odpovědnosti jednotlivých generací.

Čas hraje proti návrhu

Přestože téma získává na aktuálnosti, načasování je pro vládu problematické. Kritici upozorňují, že představení myšlenky těsně před volbami může působit jako kalkul a snaha oslovit mladé voliče, kteří zatím hlasovat nemohou. O tom, zda se z ambiciózního plánu stane skutečnost, rozhodnou nejen koaliční vyjednávání, ale i reakce veřejnosti, která je v otázce rozdělená.

Zdroj: Echo24