Režisér Jiří Adamec (77), který se zapsal do historie české televizní tvorby legendárními seriály, se po měsících mlčení vrátil z pečovatelského domu k manželce Janě Adamcové (52). Jeho návrat však nepřinesl očekávanou radost, spíše otevřel oči všem, kdo doufali v jeho zotavení. Reportéři Blesku se přesvědčili na vlastní oči, že slavný režisér bojuje s vážnou nemocí a jeho stav je horší, než se původně zdálo. Jana se snaží situaci ustát, ale každým dnem je zřejmější, že péči o manžela sama nezvládá.
Návrat domů plný emocí
Když Jiří Adamec poprvé po dlouhé době stanul v prahu svého domova, bylo vidět, jak moc pro něj toto místo znamená. Při rozhovoru s novináři se mu rozzářily oči, jakmile padlo jméno jeho ženy. „Jana,“ vydechl dojatě, a v tu chvíli se mu na tváři objevil úsměv, který připomněl časy jeho největší slávy. Přestože se pohybuje s obtížemi a potřebuje pomoc téměř na každý krok, být doma mu dodává sílu. I tak je zjevné, že jeho nemoc postupuje a vyžaduje stálou péči.
Těžké loučení s novým domovem
Navzdory radosti z návratu se Jiří netají smutkem, že se brzy bude muset vrátit zpět do pečovatelského zařízení. Sám přiznává, že se s tím vyrovnává těžko, a i když si pochvaluje personál i jídlo, přiznává, že jeho svět se scvrkl na malé okamžiky radosti. Plete si roky, události i lidi, které měl rád. S dětskou radostí prý očekává oslavu svých „54. narozenin“, které měl přitom už před více než dvaceti lety. Tyto záměny jsou bolestnou připomínkou, že kdysi brilantní režisér se pomalu propadá do světa, odkud není návratu.
Vzpomínky na přátele i ztracené časy
Ve chvílích, kdy se jeho mysl vrací k minulosti, mluví o lidech, kteří už dávno nejsou mezi námi. Často zmiňuje Karla Gotta (†80), kterého by prý rád znovu viděl. Tato slova jsou pro jeho okolí krutým signálem, jak hluboko nemoc zasáhla jeho paměť. Vzpomínky na natáčení úspěšných seriálů, ocenění a večery strávené ve společnosti kolegů dnes střídá ticho obýváku, ve kterém tráví většinu dní. Přesto ho neopouští touha tvořit – o práci mluví s nadějí, i když ví, že na režii už síly nemá.
Touha tvořit navzdory nemoci
„Tak by to bylo dobrý… Ale zatím to vypadá, že moc práce nejde,“ řekl smutně při setkání s novináři. V jeho hlase zaznívala touha, která ho celý život poháněla. A i když mu zdraví už nedovolí stát na place, v srdci zůstává filmařem, který by nejraději znovu rozdával pokyny za kamerou. Lékaři však jasně říkají, že jeho fyzická i psychická kondice mu to už nikdy neumožní.
Ticho místo rozhovorů
V posledních měsících je jeho komunikace velmi omezená. Odpovídá jednoslovně, často šeptem, a jen těžko se orientuje v běžných rozhovorech. Čas tráví u televize nebo s knihou v křesle, obklopený vzpomínkami. Když se zmíní o svých hereckých přátelích Miroslavu Etzlerovi (59) či Kateřině Brožové (56), v jeho hlase se objeví nostalgie, která láme srdce. Dny slavného režiséra se staly monotónními, a jeho svět se zmenšil na několik málo metrů kolem křesla, kde tráví většinu dne.
Jana Adamcová na pokraji sil
Manželka Jana, bývalá televizní moderátorka a mluvčí vlády, se snaží zvládat situaci s neuvěřitelnou obětavostí, ale síly jí docházejí. Lidé z okolí si všímají, že je unavená, ztrhaná a vyčerpaná. Každodenní péče o téměř nehybného, stokilového manžela ji ničí fyzicky i psychicky. Reportéři viděli, jak ho po ulici podpírá, aby se mohl aspoň trochu projít – pohled, který vhání slzy do očí. „Vypadá opravdu vyčerpaně, málokdy se usměje a působí zoufale,“ popsala situaci jedna ze sousedek.
Mlčení místo odpovědí
Na otázky, proč se rozhodla vzít manžela z odborné péče zpět domů, Jana neodpovídá. Možná v tom hraje roli láska, možná touha být s ním v posledních letech jeho života. Jisté však je, že zůstává neústupná a chrání své soukromí. Každý den prožívá ve stínu starostí a vyčerpání, přesto stále stojí po jeho boku. Její odhodlání a láska k nemocnému manželovi jsou dojemným symbolem věrnosti, která trvá navzdory všem překážkám.
Zdroj: Blesk.cz
