Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět rozvířil vody evropské politiky. Otevřeně přiznal, že jeho země potřebuje finanční podporu od Evropy ještě minimálně dva až tři roky, aby dokázala udržet obranu proti ruské invazi. V rozhovoru pro agenturu AFP zdůraznil, že se opírá o návrh Evropské komise, která plánuje uvolnit zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině. Podle prezidenta je klíčové, aby tato podpora byla stabilní a dlouhodobá, protože bez ní by Ukrajina nemohla pokračovat v obraně ani v obnově své země.

Evropa hledá cestu k finanční stabilitě Ukrajiny

Zelenskyj přiznal, že svůj apel opakovaně adresoval všem evropským lídrům. „Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ uvedl pro AFP. Dále dodal, že právě tato stabilita je základem nového programu, který počítá s podporou na období dvou až tří let. Ukrajinský prezident tak vyjasnil, že nemluvil o délce války, ale o nutnosti vytvořit pevný systém financování, jenž zajistí odolnost země i v případě politických změn v Evropě.

Zmrazená ruská aktiva jako klíčový zdroj pomoci

Evropská komise mezitím představila plán, který by měl umožnit využití zmrazených ruských aktiv k financování tzv. reparačních půjček pro Ukrajinu. Tím by se obcházela nutnost aktiva přímo zabavit, což některé členské státy považují za právně problematické. Největší výhrady v tomto směru zaznívají z Belgie, kde se většina ruských prostředků nachází díky společnosti Euroclear. Právě tato země upozorňuje na možná rizika, která by takový krok mohl vyvolat z hlediska mezinárodního práva.

Evropská rada chce jistotu i po roce 2026

Na posledním summitu se unijní lídři zavázali, že budou řešit finanční potřeby Ukrajiny i po roce 2026, včetně podpory její obrany a armády. Evropská komise má nyní za úkol připravit nové varianty pomoci na základě aktuálních potřeb Kyjeva. Pro Evropskou unii jde o klíčový test solidarity i strategické stability, neboť pokračující válka vyčerpává rozpočty členských států a zároveň přináší tlak veřejnosti, která se stále častěji ptá, jak dlouho může taková pomoc pokračovat.

Zelenskyj: Peníze utratíme za obnovu nebo za zbraně

Ukrajinský prezident se nevyhnul ani drsné realitě války. „Pokud válka skončí do měsíce, utratíme tyto peníze na obnovu. Pokud neskončí do měsíce, ale po nějaké době, pak je utratíme za zbraně. Nemáme prostě jinou možnost,“ řekl otevřeně podle AFP. Jeho slova potvrzují, že Kyjev stojí před nelehkou volbou – pokračovat v boji, nebo přesměrovat prostředky na obnovu zničené infrastruktury. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že otázka zmrazených ruských aktiv je klíčová i pro odstrašení Moskvy a udržení ekonomického tlaku na agresora.

Mírová jednání? Nikdy na území Ruska či Běloruska

Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že Ukrajina se připravila zúčastnit se mírových rozhovorů kdekoliv, s výjimkou území Ruska a Běloruska. Odmítl jednat s režimem, který od začátku invaze poskytuje ruským jednotkám své území. V tomto postoji zůstává neústupný – Ukrajina se podle něj nebude stahovat ani vzdávat svého území. Pro prezidenta je jediným přijatelným výsledkem míru obnova plné suverenity země.

Trump a jeho snahy o mír zůstávají bez výsledku

Na scéně se mezitím znovu objevuje americký prezident Donald Trump, který po svém návratu do Bílého domu sliboval rychlé ukončení konfliktu. V létě se dokonce osobně setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, avšak jednání žádné konkrétní výsledky nepřineslo. Kyjev sice souhlasil s americkým návrhem na bezpodmínečné příměří, Rusko však bojů odmítlo zanechat. Naděje na brzký mír tak zůstává v nedohlednu a Ukrajina se dál spoléhá především na evropskou pomoc.

Ukrajina dál bojuje o přežití

Už čtvrtým rokem čelí Ukrajina rozsáhlé ruské vojenské agresi, která zanechala miliony lidí bez domovů a tisíce měst v troskách. Navzdory únavě z války si země zachovává odhodlání a spoléhá na podporu západních spojenců. Zelenskyj se opakovaně snaží přesvědčit svět, že pomoc Ukrajině není jen otázkou financí, ale investicí do stability celé Evropy. A jak sám říká, pokud svět na chvíli přestane podporovat Kyjev, může se válka snadno rozšířit dál.

Zdroj: Denik.cz