Po dlouhých zdravotních potížích zemřel bývalý pražský arcibiskup Dominik Duka ve věku 82 let. Smutnou zprávu oznámilo pražské arcibiskupství s tím, že kardinál naposledy vydechl tři hodiny po půlnoci. Ještě před smrtí ho navštívil jeho nástupce Jan Graubner. Pohřební mše se uskuteční příští sobotu v katedrále sv. Víta, kde budou věřící i veřejnost moci uctít jeho památku.

Poslední dny a návrat do nemocnice

Dominik Duka se v posledních týdnech potýkal se zhoršeným zdravím. Na začátku října podstoupil akutní operaci v Ústřední vojenské nemocnici, kde zůstal hospitalizován až do konce měsíce. Domů se však dostal jen na krátkou dobu, protože už o pár dní později musel být znovu přijat do péče lékařů. Jeho slova z konce října teď znějí o to silněji: „Když člověk jde do nemocnice jen na nějaké vyšetření, je to něco jiného, než když tam skutečně musí zůstat, protože se nemůže vrátit domů a je nutná okamžitá operace. To jsou chvíle, kdy se do jisté míry dotýkáte dna a kladete si otázky,“ uvedl tehdy.

Život zasvěcený víře a službě

Duka byl pražským arcibiskupem více než dvanáct let, než ho v roce 2022 vystřídal Jan Graubner. Jeho duchovní cesta byla plná překážek i významných momentů. V roce 2021 prodělal covid-19, který měl u něj naštěstí mírný průběh. Přesto v posledních letech čelil stále častějším zdravotním komplikacím, které mu bránily účastnit se veřejného dění. Letos se například po 35 letech poprvé nezúčastnil slavnostního předávání státních vyznamenání. „Televizi jsem měl sice v pokoji, ale zapnul jsem ji pouze 28. října ve 20 hodin – po 35 letech jsem totiž nebyl na Hradě,“ popsal tehdy.

Od Škodovky až po čelo církve

Jeho cesta ke kardinálskému úřadu rozhodně nebyla snadná. Narodil se v Hradci Králové, vyučil se zámečníkem a pracoval ve Škodovce. Po vojně byl přijat na teologickou fakultu v Litoměřicích, ale kvůli komunistickému režimu brzy přišel o státní souhlas k výkonu duchovní služby. Následujících patnáct let tak působil v ilegalitě a věnoval se duchovní práci tajně. V letech 1981–1982 byl za svou činnost dokonce vězněn v plzeňských Borech, kde sdílel celu s pozdějším prezidentem Václavem Havlem.

Stoupání v církevní hierarchii po roce 1989

Po sametové revoluci se mohl naplno věnovat službě církvi. Stal se biskupem královéhradecké diecéze a v roce 2010 byl jmenován pražským arcibiskupem. O dva roky později ho papež Benedikt XVI. povýšil na kardinála. V roce 2018, po dosažení věkové hranice 75 let, nabídl svou rezignaci, ale papež František ho ještě čtyři roky ponechal ve funkci. Teprve v roce 2022 se vedení ujal Jan Graubner.

Diplomat s pevným názorem

Dominik Duka byl známý jako schopný vyjednavač a diplomat. Významně se zasloužil o dotažení majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. Tato jednání trvala roky a byla jedním z nejvýznamnějších kroků české církevní historie po roce 1989. Mnozí mu připisují zásluhu na tom, že se podařilo nalézt kompromis mezi duchovní a světskou mocí. Sám kdysi poznamenal: „Svět duchovní a svět běžného lidského života se mi vytrácí. Jedete soustavně církevní restituce.“

Kritika a spory, které ho provázely

Ani Duka se však nevyhnul kontroverzím. Někteří mu vyčítali přílišnou vstřícnost k politické moci a příliš rezervovaný postoj k otázkám sexuálního zneužívání v církvi. V roce 2021 čelil kritice spolku Někdo Ti uvěří kvůli svému přístupu k obětem. Duka přesto trval na tom, že se snaží chránit jak oběti, tak i důstojnost církve. Přes rozpory zůstával pevnou osobností s jasnými názory, které dokázal obhájit i ve chvílích, kdy šel proti proudu.

Ocenění a uznání

Za své zásluhy byl několikrát oceněn. V roce 2001 převzal od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy a v roce 2016 mu prezident Miloš Zeman udělil Řád bílého lva. Dlouhá léta působil také jako předseda České biskupské konference a generální kaplan Řádu svatého Lazara.

Odkaz, který zůstane

Dominik Duka po sobě zanechal výrazný otisk nejen v církevním životě, ale i v české společnosti. Pro mnohé byl symbolem víry, odvahy a neústupnosti. Jeho životní příběh – od práce zámečníka přes věznění až po nejvyšší duchovní funkci – ukazuje sílu člověka, který nikdy neztratil víru ani v nejtěžších chvílích.

Zdroj: Blesk.cz