Dalibor Janda se v posledních dnech znovu ocitl v centru pozornosti, i když rozhodně ne kvůli radostné události. V článku se podíváme na jeho nečekané rozčarování, emotivní slova i tvrdé výpady směrem k hudební branži, která podle něj ztratila férovost i respekt k těm, kteří v ní kdysi tvořili historii. Janda otevřeně popisuje, co ho skutečně zasáhlo, proč se letos cítí jako outsider a co podle něj dnes ovládá slavné ankety.

Vzpomínka na slávu

Dalibor Janda patřil dlouhá léta mezi nejviditelnější postavy české hudební scény. Jeho hity hrála rádia neustále a fanoušci ho posílali na přední příčky anket, které tehdy ještě skutečně odrážely popularitu interpretů. Přestože se kdysi stal několikanásobným vítězem a dokázal porazit dokonce i Karla Gotta, dnešní realita je pro něj velmi tvrdá. Ocenění už není na dosah a co je horší – letos nedostal ani obyčejnou pozvánku, což ho zasáhlo víc, než by na první pohled přiznal.

Bolestné zjištění

Když zjistil, že jeho kolegové se chystají slavnostní večer strávit ve světlech reflektorů a uprostřed přeplněného sálu, zatímco on zůstane doma, přišlo to jako facka. Zpěvák otevřeně popsal svou zkušenost slovy „Na Slavíka mě opět vůbec nepozvali. Ani mi neposlali zdvořilostní pozvání, nic,“ a nebylo to poprvé, co se něco podobného stalo. Vzpomínky na minulá vítězství tak vystřídal silný pocit nepochopení a smutku nad tím, jak se průmysl změnil.

Nostalgie a tvrdá realita

Janda si přitom dobře pamatuje časy Zlatého slavíka, kdy se anketa těšila obrovskému respektu a byla prestižní nejen pro výherce, ale i pro diváky. V letech 1986–1988 dokázal ovládnout tři ročníky po sobě, což byl výkon, který by dnes mnozí považovali za nedosažitelný. Přestože se tehdy radoval z vrcholu kariéry, dnes má pocit, že se z těchto úspěchů stal jen prázdný stín. Muset sledovat předávání cen z gauče, zatímco jeho generace v sále slaví, pro něj nebylo snadné.

Hledání viníka

Sám Janda má jasno, proč se ocitl mimo hru. Otevřeně řekl, že podle něj nejde ani tak o popularitu či talent, ale o uzavřené skupiny lidí, které tvoří zákulisí ankety. S frustrací poznamenal: „Podle mě jim vadí, že nehraju kuličky s tou partičkou, která si je tam hraje. O Slavíky už tam nesoutěží zpěváci, ale manažeři. A protože s nimi nekamarádím, nejsem vítaný.“ Že by se tedy prestižní ocenění změnilo v interní hru vlivných lidí?

Výčitky současné scéně

Není to však jen systém ankety, kdo si vysloužil zpěvákovu kritiku. Janda se nebál pustit do dnešní hudební scény a některých interpretů, kteří podle něj tvoří jen iluzi popularity. Naznačuje, že mnozí sedí v první řadě jen díky penězům a sponzoringu, nikoliv díky talentu. Jeho slova působí tvrdě, ale ukazují, jak hluboká jeho zklamanost skutečně je.

Jasný vzkaz kolegům

Zpěvák k tomu přidal i další ostré vyjádření, které vzbudilo velký ohlas: „Hlavně, že tam v prvních řadách sedí zase sorta napucovaných a vystajlovaných frajerů, kteří to celé zasponzorovali. Tak snad si to užijou. Ať si poslechnou ty hrozné kapely, které ani vůbec neznám,“ prohlásil bez obalu. Jeho slova míří přímo na některé kolegy, kteří podle něj nemají s hudbou mnoho společného.

Ztracené hodnoty

Podle Jandy už dnes v hudební branži nestačí mít jen talent a oddanost fanouškům. Tvrdí, že vše přehluší peníze, kontakty a pozlátko, které se stalo novou měnou úspěchu. Zpěvák tím otevírá otázku, zda se česká hudební scéna skutečně vyvíjí správným směrem, nebo jestli se vzdaluje své původní podstatě. Jeho kritika zní emotivně, možná zahořkle, ale určitě z ní čiší dlouho potlačovaná pravda.

Co dál pro Hurikána

Přestože ho situace u Slavíků zklamala, Janda nepůsobí jako někdo, kdo by se chtěl stáhnout. Naopak, jeho výpady dokazují, že mu na hudbě stále záleží a že se nevzdává svého pohledu na spravedlivou soutěž. Otázkou zůstává, zda se jeho hlas stane impulzem k debatě o transparentnosti hudebních anket, nebo jestli zůstane jen trpkým povzdechem umělce, který kdysi stál na vrcholu.

Zdroj: Ahaonline.cz