Prezident Petr Pavel opět rozproudil debatu o bezpečnosti země a roli občanů v případě krizových situací. Tentokrát při návštěvě Liberce jednoznačně vyjádřil podporu administrativním odvodům, které by měly státu vrátit přehled o tom, na koho se může spolehnout, kdyby došlo na mobilizaci. V článku se dočtete, proč prezident považuje tento krok za nutný, jaké informace podle něj státu chybí, a jak se k povinné vojenské službě staví další země Evropy.
Prezidentova podpora
Petr Pavel v Liberci vysvětlil, že administrativní odvody nevnímají jako cestu k návratu vojny, ale jako logický krok k posílení bezpečnosti státu. Zdůraznil, že armáda dnes nemá představu o tom, kdo je připravený a schopný pomoci v případě mobilizace. Podle prezidenta by registr umožnil vyhodnotit, jaké odbornosti a lidský potenciál má Česká republika skutečně k dispozici.
Dvacet let bez povinné služby
Pavel připomněl, že základní vojenská služba skončila už před více než dvěma desetiletími. Přesto se podle něj ukazuje, že spoléhat pouze na dobrovolníky nestačí. Vysvětlil to slovy: „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci.“ Prezident tím naznačil, že stát musí hledat jiné cesty, jak zajistit efektivní systém obrany.
Branný zákon a povinnosti občanů
Podle prezidenta současný branný zákon ukládá ženám i mužům povinnost podílet se na ochraně státu. To však neznamená, že by každý musel stát se z vojáků v záloze. Pavel situaci popsal jasně: „Což nemusí nutně znamenat všichni se zbraní v ruce, ale každý nějakým způsobem může být povolán k úkolům souvisejícím s obranou země.“ Právě absence odvodů podle něj způsobila, že stát dnes neví, kolik lidí s potřebnými schopnostmi má k dispozici.
Chaos v datech podle hlavy státu
Petr Pavel upozornil, že zrušení odvodů zanechalo stát prakticky bez informací o mladých ročnících. Chybí údaje o odbornosti, věkových skupinách, zdravotní způsobilosti i ochotě sloužit. Prezident to shrnul slovy: „A tím pádem pro případnou mobilizaci armáda nemá sebemenší podklad, s čím by vůbec mohla počítat.“ Podle něj nejde o žádnou militarizaci země, ale o logické doplnění stávající legislativy.
Registr, ne návrat základní služby
Pavel opět zdůraznil, že nejde o obnovu povinné vojenské služby. Opatření vnímá jako čistě administrativní krok: „Takže obnovit administrativní úkon, kterým je registrace občanů k možné účasti na obraně státu, neznamená žádné obnovení vojenské základní služby.“ Podle něj by registr pouze poskytl jasná data o tom, kolik mladých lidí může stát v krizi potřebovat.
Stav české armády
Armáda ČR má aktuálně přibližně 24 tisíc profesionálů a něco přes 4,5 tisíce lidí v aktivních zálohách. To je v evropském měřítku poměrně skromný počet. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že bez kvalitních záloh není možné zvládnout rozsáhlejší krizové situace. Podle prezidentových slov je právě registr nástrojem, který dokáže doplnit zásadní chybějící informace.
Evropské trendy a rostoucí napětí
V kontextu války na Ukrajině oživily některé státy povinnou vojenskou službu. Devět zemí v EU ji má aktivní už nyní, a další — například Chorvatsko nebo Německo — postupně představují modernizované verze povinných odvodů. V Evropě tak roste trend posilování obranyschopnosti, který se netýká jen mužů, ale někde i žen. Česká debata o administrativních odvodech tak zapadá do širšího evropského rámce.
