Smrt zpěvačky Heleny Zeťové zasáhla před rokem nejen její nejbližší, ale i fanoušky po celé republice. Až nyní, při prvním výročí tragické události, vypluly na povrch detaily, které byly dosud skryté. Čtenáře v následujících řádcích čeká citlivý, ale otevřený pohled na místo posledního odpočinku, vzpomínky přátel i slova, která zůstávají vryta do paměti.
Rok od chvíle, kdy se vše zastavilo
Přesně před rokem zasáhla Česko zpráva, která se jen těžko vstřebávala. Zpěvačka Helena Zeťová tragicky zemřela po pádu z okna domu, kde v posledních letech žila. Událost přišla náhle a bez varování, o to silněji zasáhla rodinu i veřejnost. Nejbližší si dlouho chránili soukromí a místo posledního odpočinku zůstávalo tajemstvím. První výročí se tak stalo nejen dnem smutku, ale i okamžikem, kdy se lidé mohli s Helenou symbolicky rozloučit a uctít její památku.
Místo, které zůstávalo skryté
Nikdo dlouhé měsíce netušil, kde přesně byly zpěvaččiny ostatky uloženy. Až nyní, při pietní příležitosti, se veřejnost dozvěděla, že Helena našla klid v rodinném hrobě na Horní Bečvě. Informace se objevila spolu s fotografiemi, které okamžitě vyvolaly silné emoce. Lidé si uvědomili, že i po roce zůstává její odchod otevřenou ranou a že ticho kolem celého příběhu bylo záměrné, aby rodina měla prostor se s bolestí vyrovnat bez neustálého tlaku okolí.
Slova, která mluví za vše
Zveřejnění fotografií doprovodil dojemný vzkaz rodinného přítele Michala Theuera. Napsal: „Dnes 20. 12. 2025 je to přesně rok, co tragicky a nepochopitelně odešla Helena Zeťová. S pověřením jejího otce, pana Josefa Zeťe, přidáváme fotografie místa posledního odpočinku, kde Helenka i se svými dvěma pejsky a babičkou odpočívají spolu. Jedná se o rodinný hrob na Horní Bečvě. Pietní místo u domu je stále udržováno. Děkujeme všem, kteří jakkoliv uctí Helčinu památku. Nikdy nezapomeneme. Tatínek Josef Zeť, Lucka a Michal,“ Tento text jasně ukázal, jak silně rodina i přátelé Heleninu památku stále prožívají.
Usměv, který zůstal navždy
Na náhrobku upoutá pozornost fotografie zpěvačky, kde se usmívá. Právě tento detail mnohé dojal nejvíce, protože kontrast mezi radostným výrazem a smutnou realitou působí nesmírně silně. Kolem hrobu stojí malý vánoční stromeček, vánoční hvězda, hoří svíčky a nechybí věnečky ani květiny. Atmosféra místa dává jasně najevo, že i po roce na Helenu lidé myslí a chtějí, aby její památka zůstala živá.
Pieta u domu plná vzpomínek
V blízkosti domu, kde k tragické nehodě došlo, vzniklo další pietní místo. Je obložené svíčkami, fotografiemi a květinami a působí jako tichý důkaz toho, že Helena nebyla jen známou zpěvačkou, ale především člověkem, kterého měli místní rádi. Obyvatelé Horní Bečvy na ni nezapomněli a pravidelně se zde zastavují, aby uctili její památku. Chalupa, kde žila se svým otcem a vypomáhala v místním hostinci, tak zůstává symbolem jejího posledního životního období.
Otázky bez odpovědí
Co se onu osudnou noc skutečně stalo, zůstává dodnes nejasné. Policie případ uzavřela a vyloučila cizí zavinění i sebevraždu. Blízký přítel a spolupracovník zpěvačky k tomu uvedl: „Vyšetřování skončilo. Cizí zavinění i sebevraždu policie vyloučila. Šlo o nešťastnou náhodu,“ Tato slova sice uzavřela oficiální vyšetřování, ale v srdcích pozůstalých zůstává bolest, kterou žádné závěry nedokážou utišit.
Vzpomínky kolegů bolí i hřejí
Na Helenu zavzpomínali i lidé z hudební branže. Zvlášť silná byla reakce zpěvačky Tereza Kerndlová, která na sociálních sítích sdílela dojemné video s fotografiemi a krátkými záběry. Připsala jednoduchý, ale silný vzkaz: „Heli. Myslím na tebe… Terka,“ a ve videu zazněla i slova: „Pro nás jsi nikdy neodešla, takhle si nás navždycky budu pamatovat,“ Emoce, které z těchto vět čiší, dokazují, že Helena zůstává v srdcích přátel navždy.
Památka, která nepohasla
Rok po tragické smrti je jasné, že čas bolest nevymazal. Spíše ji proměnil ve tichou vzpomínku, která se vrací při každé svíčce a každém pohledu na usměvavou fotografii. Místo posledního odpočinku Heleny Zeťové se stalo symbolem toho, že láska a úcta mohou přetrvat i po těch nejtragičtějších událostech. A právě proto na ni lidé nezapomínají a zřejmě nikdy nezapomenou.
Zdroj: Blesk.cz
