Vláda Andreje Babiše znovu rozvířila politické vody. Jednání o státním rozpočtu, které probíhá v atmosféře rozpočtového provizoria, přináší ostré výroky, spory o miliardy i zásadní rozhodnutí, která dopadnou na každého občana. V následujících odstavcích se podíváme na to, kde chce kabinet šetřit, komu naopak přidá, proč se obrana dostává na vedlejší kolej a jaké zákulisní tahanice probíhají mezi vládou, opozicí a prezidentem.

Rozpočet pod tlakem provizoria

Česko už několik týdnů funguje v rozpočtovém provizoriu a vláda cítí rostoucí tlak na jeho ukončení. Podle zákona smí letošní schodek dosáhnout maximálně 237 miliard korun, což se ale jeví spíš jako teoretický strop než reálný cíl. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve připustila, že udržet deficit pod hranicí 300 miliard bude mimořádně složité. Přesné číslo chce kabinet oznámit až po finálních jednáních, což mezi poslanci i veřejností vyvolává nervozitu. Každý den bez schváleného rozpočtu totiž omezuje chod státu a komplikuje plánování investic.

Spor o chybějící miliardy

Jedním z hlavních bodů sporu zůstává odmítnutý návrh předchozí vlády Petra Fialy. Nová většina tvrdí, že v něm chyběly výdaje za zhruba 96 miliard korun, což bývalá koalice odmítá a poukazuje na kritiku Národní rozpočtové rady. Rozdílné pohledy na hospodaření státu tak dál prohlubují politické příkopy. Zatímco vláda mluví o nutnosti realistického rozpočtu, opozice varuje před nekontrolovatelným zadlužováním, které prý dopadne na další generace.

Doprava dostane víc

Jednou z mála oblastí, kde panuje relativní shoda, jsou investice do dopravní infrastruktury. Ministerstvo dopravy má podle ministra Ivana Bednárika získat zhruba 25 miliard korun navíc. V původních plánech totiž chyběly desítky miliard na klíčové stavby silnic a železnic. Vláda tvrdí, že bez těchto peněz by se zastavily rozpracované projekty, což by mělo vážné ekonomické dopady. Kritici ale upozorňují, že navýšení výdajů v jedné kapitole nutně znamená škrty jinde.

Platy ve veřejné sféře porostou

Další citlivou kapitolou jsou platy státních zaměstnanců. Vláda se s odbory dohodla, že od dubna vzrostou mzdy pracovníkům, kteří na začátku roku přidáno nedostali. Nepedagogové ve školách, zaměstnanci v kultuře či úředníci mají dostat devět procent, zdravotní sestry a pečující pracovníci pět procent. Lékaři a zubaři si polepší o dvě procenta. Část navýšení má jít i do odměn. Kraje a obce však neskrývají nespokojenost, protože s nimi kabinet změny předem nekonzultoval.

Drastické škrty mají přijít všude

Zástupci koalice opakují, že zvýšené výdaje vyváží výrazné šetření. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to popsal slovy: „Úspory budou drastické a budou všude, nikdy se za posledních několik let nešetřilo tak jako od roku 2026.“ Nejistota ale panuje kolem toho, kde přesně vláda škrtne. Spekuluje se o provozních výdajích ministerstev i o přesunech peněz mezi kapitolami, což vyvolává obavy u jednotlivých resortů.

Obrana na vedlejší koleji

Velké emoce vzbuzují plánované změny v rozpočtu ministerstva obrany. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura po jednání koaliční rady jasně prohlásil, že vláda výdaje na obranu navyšovat nebude. Dvě procenta HDP označil za dostačující a dodal: „Upřednostnili jsme peníze českým občanům, peníze pro české občany, ne na zbrojení.“ Tento postoj ostře kontrastuje s předchozím závazkem navyšovat obranné výdaje až na tři procenta HDP a se sliby vůči spojencům v NATO.

Klíčová data ve sněmovně

Podle Okamury má sněmovna projednat rozpočet ve třech čteních s jasně danými termíny. První čtení připadá na 11. února, druhé na 4. března a finální hlasování na 11. března. Posun oproti původnímu plánu vláda vysvětluje pracovními povinnostmi poslanců v regionech. Prezident Petr Pavel by měl zákon podepsat co nejrychleji, aby skončilo rozpočtové provizorium, které omezuje měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu loňského rozpočtu.

Zákulisní hry a další sporná témata

Jednání vlády ale nekončí jen u rozpočtu. Koaliční rada řešila i možné členství Česka v Radě pro mír, kterou založil americký prezident Donald Trump, otázku nových velvyslanců nebo spory kolem zahraniční politiky. Okamura otevřeně kritizoval návrhy Pražského hradu a zdůraznil, že zahraniční politiku určuje vláda. Atmosféra napětí tak pokračuje i mimo rozpočtové otázky a naznačuje, že politické střety budou v následujících týdnech ještě ostřejší.

Zdroj: ČT24