Petr Pavel znovu otevřel citlivé téma státního rozpočtu a především výdajů na obranu. Přestože podle informací z vlády nechce jeho přijetí blokovat ani vetovat, dává jasně najevo, že s některými čísly není spokojený. Setkání s ministryní financí Alenou Schillerovou odhalilo, že debata o armádních výdajích je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. V zákulisí jednání se řešily nejen konkrétní částky, ale i způsob, jakým se některé výdaje vůbec počítají.

Jednání na Hradě

Prezident Petr Pavel se rozhodl letošní státní rozpočet nezdržovat ani vetovat. Po jednání na Pražském hradě to novinářům potvrdila ministryně financí Alena Schillerová, která se s hlavou státu sešla, aby s ním projednala detaily rozpočtu a další postup vlády. Hlavním tématem rozhovoru se podle jejích slov staly právě výdaje na obranu, které prezident vnímá jako problematické.

Prezident má výhrady

Ministryně po schůzce uvedla, že prezident otevřeně mluvil o svých pochybnostech ohledně obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ řekla Schillerová novinářům. Podle ní se velká část debaty soustředila právě na tuto oblast a na to, jakým způsobem stát plánuje financování armády v příštích letech.

Rozpočet se schodkem

Vláda navrhla státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Jde o výrazně vyšší číslo než v předchozím roce, kdy deficit činil 290,7 miliardy korun. Dokud prezident dokument nepodepíše a zákon nevyjde ve Sbírce zákonů, zůstává Česká republika v rozpočtovém provizoriu, které omezuje měsíční výdaje státu.

Sporné výpočty

Podle návrhu rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout přibližně 2,1 procenta hrubého domácího produktu. Národní rozpočtová rada však upozorňuje, že samotné ministerstvo obrany hospodaří s menší částkou, která odpovídá zhruba 1,73 procenta HDP. Zbytek vláda započítává v jiných kapitolách, například u dopravní infrastruktury.

NATO může rozhodnout

Právě způsob započítávání těchto výdajů vyvolává mezi odborníky i politiky otázky. Není totiž jisté, zda Severoatlantická aliance uzná všechny položky, které vláda do obranných výdajů zahrnuje. I proto se prezident s ministryní bavili o tom, zda by NATO nemělo mít přesně stanovenou metodiku.

Závazek dvou procent

Schillerová zároveň ujistila, že výdaje na obranu by neměly v příštím roce klesnout pod hranici dvou procent HDP. Tuto úroveň vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Zda se budou výdaje v dalších letech zvyšovat až k hodnotě 3,5 procenta HDP, o které se v Alianci mluví v souvislosti s rokem 2035, zatím podle ní není jasné.

Spor o pravidla rozpočtu

Během schůzky se řešil také spor mezi ministerstvem financí a Národní rozpočtovou radou. Ta tvrdí, že navržený rozpočet může porušovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, protože schodek je podle ní vyšší, než pravidla dovolují. Ministerstvo ale argumentuje, že tato pravidla platí pouze při projednávání rozpočtu v řádném termínu.

Rozhodnout by mohl soud

Ministryně uvedla, že o tomto problému s prezidentem také mluvili. Podle jejích slov se oba shodli, že definitivní odpověď na otázku zákonnosti může dát pouze soud. Zároveň však dodala, že vláda nepředpokládá, že by spor nakonec skutečně skončil u soudního řízení.

Zdroj: TN.cz