Andrej Babiš znovu rozvířil domácí politiku a tentokrát kvůli cestě na klíčový summit NATO. Zatímco ještě dříve mluvil o tom, že Českou republiku bude zastupovat prezident Petr Pavel, teď vytáhl úplně jinou variantu. Do Turecka chce vyrazit s ministrem zahraničí Petrem Macinkou, aniž by tuto změnu předem probral s hlavou státu. Rozpoutal tím další spor mezi Strakovou akademií a Hradem a opozice už mluví o chaosu, slabosti i ostudě.

Nečekaný obrat

Premiér Andrej Babiš ve středu překvapil prohlášením, že na letní summit Severoatlantické aliance chce jet osobně a po jeho boku má být ministr zahraničí Petr Macinka. Právě tato informace zvedla ze židle nejen opozici, ale i samotného prezidenta Petra Pavla. Ještě dříve přitom zaznívalo, že Českou republiku bude na vrcholné schůzce zastupovat právě hlava státu. Náhlá změna tak nepůsobí jako drobná organizační úprava, ale jako další díl stále napjatějšího mocenského souboje mezi Hradem a vládou. Celá situace budí dojem, že nejde jen o diplomatický program, ale také o demonstraci síly a vlivu uvnitř české politiky.

Macinka po boku premiéra

Babiš své rozhodnutí vysvětlil slovy, že právě on a Macinka dokážou českou pozici na summitu obhájit lépe než prezident. Doslova řekl: „Myslím, že bude nejlepší, když tam pojedu s Macinkou. Protože my to budeme vysvětlovat lépe než pan prezident, který nás za to kritizuje,“ Tím dal jasně najevo, že spor není jen o samotnou účast, ale hlavně o rozdílný pohled na obranu a bezpečnostní politiku. Petr Pavel totiž dlouhodobě kritizuje přístup vlády k obranným výdajům. Varuje, že v dnešní geopoliticky napjaté době si Česká republika nemůže dovolit působit jako nespolehlivý partner. Právě tento střet dvou přístupů teď dostává velmi viditelnou podobu.

Pavel zůstal v úžasu

Prezident Petr Pavel dal najevo, že o ničem podobném předem nevěděl, a právě to vyvolalo další vlnu otázek. Uvedl totiž, že s premiérem vedl dlouhé jednání, během něhož přišla řeč na řadu koordinačních témat, ale plán změnit zastoupení Česka na summitu NATO vůbec nepadl. Pavel situaci popsal slovy: „My jsme spolu měli včera (v úterý) dlouhé jednání, kde jsme se bavili o řadě koordinačních opatření. Nic takového nezmínil. Předpokládám, že k takové změně by měl být nějaký pádný důvod, ale já žádný takový zatím nevidím. Budu se o tom rád s panem premiérem bavit,“ Prezident tím naznačil, že by podobný krok měl nejprve projít vzájemnou dohodou, ne mediálním oznámením.

Výmluva na poslední chvíli

Když přišla řeč na to, proč Babiš tuto zásadní věc s Pavlem neřešil už při jejich setkání, premiér přišel s poměrně stručným vysvětlením. Prohlásil: „Včera (v úterý) jsme to nestihli, protože jsem měl nějaký call se šéfem Evropské rady,“ Jenže právě tato slova působí na mnoho kritiků spíš jako nouzová výmluva než jako přesvědčivý důvod. Jde totiž o otázku reprezentace státu na jednom z nejdůležitějších mezinárodních fór v oblasti bezpečnosti. O to víc překvapuje, že tak citlivé téma zaznělo nejdřív v médiích a až teprve potom se o něm má údajně jednat mezi dvěma nejvyššími ústavními činiteli. Celý tah proto mnozí čtou jako záměrný politický signál.

Starý spor znovu ožil

Do celé kauzy navíc silně promlouvá i jméno Petra Macinky. Právě on už v lednu naznačoval, že prezident na summit NATO vůbec jet nemusí. Tehdy to přišlo krátce po jeho konfliktu s Petrem Pavlem kvůli nejmenování čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Následně vyšly najevo i textové zprávy, které Macinka poslal prezidentovi přes jeho poradce Petra Koláře a které hlava státu označila za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. V tomto světle působí dnešní Babišův plán ještě výbušněji. Kritici totiž tvrdí, že premiér fakticky naplňuje dřívější Macinkovy výhrůžky a posouvá spor mezi Hradem a vládou do další, ostřejší fáze.

Opozice udeřila tvrdě

Reakce opozičních politiků na sebe nenechaly čekat a jejich slova byla mimořádně ostrá. Z ODS zaznělo, že Babiš jen ustupuje Motoristům a potvrzuje obraz slabého premiéra, který nedokáže držet jasnou linii. Kritika mířila i na to, že otázka cesty na summit NATO se proměnila v domácí politické divadlo. Z TOP 09 pak zaznělo, že na takovou akci má jet prezident, nikoli premiér, který podle kritiků v bezpečnostní politice působí zmatečně. Celá přestřelka ukazuje, jak citlivé téma obrany v Česku dnes je. Summit NATO není jen další zahraniční cesta, ale symbol důvěry, závazků a schopnosti státu vystupovat jednotně před spojenci.

Peníze na obranu dělí scénu

Pod povrchem celé přestřelky se skrývá ještě zásadnější problém, a tím jsou obranné výdaje. Prezident Pavel znovu připomněl, že vláda podle něj do obranných výdajů započítává i položky, které NATO jako skutečné plnění závazků nemusí uznat. Podle hlavy státu tak letošní výdaje ve skutečnosti zůstanou pod hranicí dvou procent HDP, i když kabinet tvrdí opak. Pavel zároveň varoval, že pokud se v příštím roce nezvednou výdaje na požadovanou úroveň, mohl by to být důvod k vetu rozpočtu. Právě tady je jádro sporu nejviditelnější. Nejde jen o to, kdo kam poletí, ale kdo bude před spojenci vysvětlovat, proč Česko podle kritiků stále neplní to, k čemu se samo zavázalo.

Turecko jako velká zkouška

Letošní summit NATO se uskuteční začátkem července v Turecku. To získává pro Českou republiku nečekaně dramatickou příchuť ještě před svým startem. Státy aliance se přitom už loni dohodly, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta půjde na související nevojenské investice. Právě proto bude mimořádně důležité, kdo českou pozici představí a s jakou autoritou tam vystoupí. Místo jednotného obrazu ale Česko vysílá signál vnitřního konfliktu, nedůvěry a zákulisních tahanic.

Zdroj: iDNES.cz