Napětí kolem Zuzany Mrázové sílí. Ministryně pro místní rozvoj čelí výzvám opozice k rezignaci kvůli obecnímu bytu v Bílině i kvůli stavbám na svém pozemku. Sama ale tvrdí, že zákon neporušila, funkci nezneužila a celou věc považuje za vytrženou z kontextu.
Ministryně odmítá odchod
Zuzana Mrázová z hnutí ANO se po jednání sněmovního hospodářského výboru jasně postavila proti tlaku opozice, která ji vyzývá k rezignaci. Ministryně pro místní rozvoj tvrdí, že nikdy nepřekročila zákonné hranice a svou politickou pozici nevyužila k vlastnímu obohacení. Celá kauza se točí hlavně kolem obecního bytu v Bílině a také kolem staveb na jejím pozemku, které podle zveřejněných informací neodpovídají územnímu plánu města.
Byt za nízký nájem
Podle informací serveru Seznam Zprávy využívala Mrázová od roku 2009 obecní byt v Bílině, kde dříve působila jako starostka. Šlo o byt na bílinském náměstí o rozloze zhruba 130 metrů čtverečních. Do roku 2024 měla platit nájem přibližně 4500 korun měsíčně, což vyvolalo pozornost i kritiku. Mrázová ale trvá na tom, že byt získala podle pravidel a v době, kdy měla dvě malé děti, byla na rodičovské dovolené a neměla vlastní nemovitost určenou k bydlení.
Pravidla města
Ministryně vysvětlovala, že město Bílinu podle ní dlouhodobě vede bytovou politiku rozdělenou do několika kategorií. Zmínila rozjezdové byty pro mladé rodiny, seniorské byty, sociální byty i běžné městské byty. Sama k tomu uvedla: „Politika bydlení v Bílině je založena na čtyřech typech bytů. Máme byty rozjezdové pro mladé rodiny, seniorské byty, sociální byty a pak máme kategorii bytů běžných, kde každý, kdo splní podmínky, podá si žádost a doporučí ho bytová komise, může získat tento byt,“ řekla.
Výdělky se neřešily
Mrázová zároveň zdůraznila, že u běžných bytů město neposuzovalo výši výdělku. Podle ní šlo o systém, který měl v Bílině držet pracující obyvatele. K tomu doplnila: „Podporujeme tím v Bílině pracující lidi,“ uvedla. Nájemní smlouva jí podle jejích slov skončila 31. března a byt následně vrátila. Odmítá proto, že by na městském bydlení setrvávala neoprávněně nebo že by si jako politička zajistila výhodu mimo běžná pravidla.
Starostkou být nevadilo
Kritika míří také na otázku, zda měla Mrázová obecní byt opustit poté, co nastoupila do vedení města. To ale odmítá. Tvrdí, že v bytě s rodinou normálně žila, platila nájem a dodržovala povinnosti. Sama řekla: „Město chtělo, abychom tam žili. My jsme tam žili rádi, plnili jsme si všechny povinnosti a já nevidím důvod, proč jsem se měla odstěhovat, když jsem se stala starostkou jenom proto, že jsem ve veřejné funkci,“ dodala.
Pozemek pod drobnohledem
Další část kauzy se týká pozemku, na kterém mají stát objekty v rozporu s územním plánem. Mrázová se brání tím, že zahradu koupila už ve chvíli, kdy se tam mobilní objekty nacházely. Upozorňuje také, že pozemek podle ní fakticky nesloužil jako lesní plocha, ale šlo o bývalou výsypku využívanou jako zahrada. Proto požádala o změnu územního plánu stejně jako podle ní postupují i další vlastníci v podobných případech po celé republice.
Stavební zákon bez vlivu
Opozice zároveň upozorňuje na novelu stavebního zákona, která má podle kritiků usnadnit legalizaci černých staveb. To celé kauze přidává politicky výbušný rozměr, protože Mrázová vede právě ministerstvo pro místní rozvoj. Ministryně však odmítá jakoukoli spojitost s vlastním pozemkem a tvrdí, že novela vznikala ještě v době, kdy netušila, že vstoupí do celostátní politiky. Zdůrazňuje, že do prvních kroků přípravy nezasahovala.
Opozice tlačí dál
Celý případ tak zůstává politicky velmi citlivý. Opozice vidí v kauze problém, který podle ní vrhá stín na ministryni i na resort, jenž řeší bydlení a stavební pravidla. Mrázová naopak tvrdí, že informace kolem jejího bytu i pozemku neukazují celý kontext. Rezignaci odmítá a trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustila. Spor tak nekončí a může dál sílit, zvlášť pokud se objeví další podrobnosti.
Zdroj: iDNES.cz
