Filip Turek znovu rozvířil internet ostrým komentářem, který se týkal cestujících z havarovaného FlixBusu. Zatímco jedni jeho reakci brali jako drsný humor, druzí mluvili o výsměchu lidem, kteří měli po nehodě oprávněný strach o bezpečnost.

Nehoda vyvolala strach

Cestující dálkového autobusu zažili v polském Zgierzi pořádně nepříjemné chvíle. Po srážce s velkým zvířetem zůstalo čelní sklo autobusu výrazně poškozené a lidé se začali obávat, zda může vůz vůbec bezpečně pokračovat v jízdě. Situace působila napjatě, protože v autobuse neseděli odborníci na technický stav vozidla, ale běžní cestující, kteří viděli popraskané sklo přímo před sebou. V takové chvíli člověk logicky nepřemýšlí nad tím, zda bude mít zpoždění, ale hlavně nad tím, jestli dorazí do cíle bez dalšího rizika.

Řidič šokoval reakcí

Celý případ se začal šířit hlavně kvůli informaci, že řidič po nehodě cestujícím oznámil velmi svérázný plán. Podle zveřejněného příspěvku měl prohlásit: „Dokouřím a jedeme dál.“ Právě tato věta lidi zaskočila nejvíc. Místo uklidnění nebo jasného vysvětlení technického stavu autobusu přišla reakce, která působila až neuvěřitelně ledově. Někteří cestující proto propadli panice a začali řešit, zda řidič bere jejich bezpečnost dostatečně vážně.

Politik přilil olej

Do celé věci se následně vložil Filip Turek, který na sociálních sítích často sází na ostrý jazyk a provokativní postoje. Tentokrát ho ale situace cestujících viditelně pobavila. Místo pochopení pro lidi, kteří měli po nehodě strach, zvolil posměšný tón a napsal: „Cestující, sněhové vločky…“ Tím použil výraz, kterým kritici označují lidi jako přecitlivělé nebo příliš křehké. Jenže v tomto případě nešlo o rozbitý deštník nebo zpožděný spoj, ale o autobus po nehodě s poškozeným čelním sklem.

Fanoušci mu tleskali

Turkův komentář si rychle našel podporovatele, kteří tvrdili, že cestující situaci přeháněli. Jeden z nich napsal: „Ne asi, radši bych jel, než trčet někde v háji,“ a tím vystihl pohled části diskutujících. Podle nich by člověk měl spíš ocenit, že autobus mohl pokračovat dál a nezůstával stát dlouhé hodiny na místě. Další komentující se přidal slovy: „Naprosto v pořádku reakce. Jako cestující bych byl rád, že nebudu čekat hodiny na náhradní spoj.“ Jenže právě tady se debata začala lámat.

Kritici mluvili o necitlivosti

Na druhé straně stáli lidé, kterým Turkův výsměch připadal necitlivý a zbytečný. Připomínali, že cestující měli plné právo cítit obavy, pokud seděli ve voze s viditelně poškozeným sklem. Jeden z diskutujících mu vmetl: „Je zvláštní, když někdo označuje jiné za sněhové vločky, ale sám reaguje velmi citlivě na kritiku,“ a poukázal tím na to, že tvrdá slova se Turkovi vracejí jako bumerang. Podle kritiků politik opět zvolil pózu drsného muže, ale přehlédl lidskou stránku celé události.

Bezpečnost není legrace

Celý spor ukázal, jak rozdílně lidé vnímají podobné situace. Pro někoho šlo o přehnanou reakci cestujících, pro jiné o naprosto pochopitelný strach. Autobus po srážce se zvířetem a s popraskaným sklem totiž nepůsobí jako drobná nepříjemnost, kterou lze odbýt mávnutím ruky. Cestující neřešili pohodlí, ale bezpečnost. A právě proto mnohé zarazilo, že se z jejich obav stal terč posměchu. Výraz „sněhové vločky“ v tomto kontextu vyzněl pro část veřejnosti jako tvrdá a zbytečně povýšená nálepka.

Image drsňáka pokračuje

Filip Turek tímto komentářem opět potvrdil styl, který mu přináší pozornost i kritiku. Jeho příznivci oceňují, že mluví bez obalu a nebere si servítky. Odpůrci mu naopak vyčítají, že často zaměňuje odvahu za hrubost a lidský strach za slabost. V politice mu podobná image může pomáhat, protože část voličů slyší na ostré výroky a odmítání takzvané přecitlivělosti. Jenže u nehody autobusu se hranice humoru a necitlivosti posouvá velmi rychle.

Internet se rozdělil

Z jednoho komentáře se tak stal další spor, ve kterém se lidé rozdělili na dva tábory. Jedni tvrdí, že Turek jen pojmenoval přehnanou paniku a pobavil své publikum. Druzí upozorňují, že vysmívat se cestujícím po nehodě působí neomaleně, zvlášť když nikdo z nich neměl jistotu, co se může stát dál. Celá kauza ukazuje, že Turkův styl zůstává stejně výbušný jako dřív. Stačí jedna věta pod příspěvkem a veřejná debata se okamžitě změní v ostrou přestřelku.

Zdroj: eXtra.cz