Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany lidí prchajících před válkou na Ukrajině až do 4. března 2028. Rozhodnutí přinese milionům uprchlíků další rok právní jistoty, samo o sobě však neřeší, co s lidmi, kteří se během několika let v hostitelských zemích usadili, pracují a vychovávají děti. Zástupci ukrajinské komunity proto požadují jasnější možnost přechodu k dlouhodobému pobytu.

Ochrana bude pokračovat do března 2028

Země Evropské unie se 15. července 2026 dohodly, že režim dočasné ochrany prodlouží o další rok, tedy do 4. března 2028. Formální přijetí rozhodnutí má následovat po dokončení nezbytných kroků na evropské úrovni. Pod ochranou bylo na konci května 2026 přibližně 4,38 milionu lidí, kteří opustili Ukrajinu kvůli ruské invazi.

Dočasná ochrana umožňuje uprchlíkům legálně pobývat v členské zemi, pracovat, využívat zdravotní péči a sociální pomoc a posílat děti do škol. Na rozdíl od běžného azylového řízení jde o kolektivní a rychle dostupný mechanismus pro lidi, kteří se kvůli válce nemohou bezpečně vrátit domů.

Uprchlíci upozorňují na roky trvající nejistotu

Prodloužení ochrany přivítaly organizace zastupující ukrajinské uprchlíky, zároveň však upozorňují, že jde jen o další dočasné řešení.

Pavlo Koška z bruselského Výboru pro uprchlíky Hlasy Ukrajiny uvedl, že řada lidí žije v evropských zemích už čtyři roky. Pracují, odvádějí daně a jejich děti navštěvují místní školy. Podle něj proto není udržitelné, aby každých dvanáct měsíců čekali, zda jim bude ochrana znovu prodloužena.

Jejich hlavní požadavek tak nespočívá v automatickém udělení trvalého pobytu všem uprchlíkům. Žádají především předvídatelná pravidla, která umožní integrovaným lidem přejít z nouzového režimu na standardní pobyt například na základě zaměstnání, studia nebo sloučení rodiny.

EU už připravuje přechod k jiným druhům pobytu

Evropská unie si problém dlouhodobé nejistoty uvědomuje. Rada EU již v roce 2025 doporučila členským státům, aby způsobilým Ukrajincům nabídly možnost získat národní pobytové oprávnění například kvůli práci, vzdělávání, odborné přípravě nebo rodinným vazbám.

Současně však platí, že člověk nemůže zároveň využívat dočasnou ochranu a některý z pobytových statusů podle evropského práva. Přechod proto může znamenat změnu rozsahu práv, sociálních nároků nebo podmínek zdravotního pojištění. Konkrétní pravidla navíc určují jednotlivé členské státy.

Co ukrajinští uprchlíci požadují

Nejde pouze o další roční prodloužení ochrany. Zástupci komunity chtějí především jasnou cestu k dlouhodobému pobytu pro lidi, kteří pracují, studují nebo mají v hostitelské zemi rodinu.

Nové omezení se týká části příchozích mužů

Součástí nejnovější evropské dohody je také citlivá změna pro nové žadatele. Dočasná ochrana má být nově poskytována pouze lidem, kteří splňují své vojenské povinnosti podle ukrajinského práva.

V praxi může být požadován například doklad, že člověk opustil Ukrajinu legálně, nebo potvrzení o výjimce z vojenské povinnosti. Toto omezení se má týkat nových žadatelů, nikoli lidí, kteří již dočasnou ochranu v některé zemi EU mají.

Není tedy přesné tvrdit, že by Evropa nyní plošně rušila ochranu všem ukrajinským mužům nebo je automaticky posílala zpět na Ukrajinu.

Česko hostí téměř 380 tisíc držitelů ochrany

V České republice bylo k 31. březnu 2026 evidováno 379 818 aktivních registrací dočasné ochrany. Více než 360 tisíc lidí se předtím zaregistrovalo k jejímu prodloužení do konce března 2027.

Česko zároveň podle ministerstva vnitra dlouhodobě hostí nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel ze všech zemí Evropské unie. Držitelé ochrany tvořili přibližně 3,48 procenta populace České republiky.

Ukrajinci s dočasnou ochranou v Česku

Údaje pocházejí ze čtvrtletní zprávy Ministerstva vnitra.

Návraty mají být dobrovolné, až to situace dovolí

Evropský plán počítá také s podporou dobrovolných návratů. Členské státy mohou umožnit průzkumné cesty na Ukrajinu a vytvářet programy, které lidem pomohou s bydlením, zaměstnáním nebo opětovným zapojením dětí do škol.

Doporučení EU však hovoří o udržitelných a dobrovolných návratech v době, kdy to bezpečnostní podmínky dovolí. Nejde o rozhodnutí, podle kterého by měli všichni uprchlíci v roce 2028 automaticky odjet.

Rozhodnutí o budoucnosti nelze odkládat donekonečna

Dočasná ochrana byla vytvořena jako nouzová reakce na masový útěk před válkou. Po více než čtyřech letech se však část uprchlíků stala běžnou součástí evropské společnosti. Někteří se chtějí po skončení války vrátit, jiní si již v hostitelské zemi vybudovali pracovní i rodinné zázemí.

Evropské státy tak budou muset hledat rovnováhu mezi podporou návratu a možností dlouhodobého pobytu pro integrované lidi. Prodloužení ochrany do roku 2028 poskytuje čas, ale konečné řešení jejich budoucnosti nepřináší.

Estimated reading time: 5 minut