Na první pohled může vypadat jako obyčejný výřez v plastu, kterému konstruktéři nevěnovali větší pozornost. Úzký prostor propojující dva držáky nápojů však nemusí být náhodný. U některých automobilů pomáhá uložit hrnek s bočním uchem, zároveň ale umožňuje lépe využít místo ve středové konzole.

Možná jste si tohoto detailu všimli také. Mezi dvěma kruhovými otvory na kelímky se v mnoha automobilech nachází úzká mezera. Někdy ji lemují plastové stěny, jindy pružné gumové výstupky. Na první pohled není zřejmé, k čemu by měla sloužit.

Řidiči si proto našli vlastní způsoby využití. Do mezery zasouvají mobilní telefon, klíče, parkovací lístek, žvýkačky nebo platební kartu. Na internetu lze narazit také na tvrzení, že jde o držák uší nákupní tašky či popruhu kabelky. Takové vysvětlení ovšem nelze vztáhnout na všechny automobily a většinou jej nepotvrzuje ani dokumentace výrobce.

Skutečný důvod může být mnohem jednodušší a souvisí s tím, k čemu je celý prostor primárně určen – tedy s ukládáním nápojů.

Mezera vytváří místo pro ucho hrnku

Klasický držák nápojů má zpravidla kruhový půdorys. Dobře proto poslouží pro plechovku, lahev nebo papírový kelímek. Problém nastává ve chvíli, kdy do něj chcete vložit hrnek s boční rukojetí.

Samotná nádoba se může do otvoru vejít, její ucho však narazí do zvýšeného okraje. Hrnek následně sedí nakřivo, není dostatečně stabilní nebo jej do držáku nelze vložit vůbec. Právě spojovací kanálek mezi dvěma otvory může rukojeti poskytnout potřebný prostor.

Toto vysvětlení potvrzuje také automobilový inženýr Chris Fischer, který se ve společnosti Nissan podílí na vývoji držáků nápojů. V rozhovoru pro odborný server Design News popsal, že čistě kruhové držáky sice působí elegantně, ale nedokážou pojmout všechny běžně používané nádoby. Spojovací kanálek mezi dvěma otvory proto může sloužit právě jako místo pro ucho hrnku.

Ani to však neznamená, že každý podobný výřez v každém automobilu má stejnou funkci. Středové konzoly se liší podle značky, modelu, výbavy i roku výroby. Někde může jít o prostor určený pro rukojeť, jinde o součást nastavitelného držáku nebo o konstrukční řešení, které ze dvou oddělených otvorů vytváří jednu větší odkládací plochu.

Za obyčejným otvorem se skrývá složitý vývoj

Držák na nápoje může působit jako jedna z nejjednodušších součástí interiéru. Ve skutečnosti ale musí vyhovovat celé řadě protichůdných požadavků. Výrobci počítají s malými plechovkami, papírovými kelímky, vysokými lahvemi, termohrnky i širokými opakovaně použitelnými nádobami.

Pokud je držák příliš mělký, vysoká lahev se může v zatáčce naklánět. Příliš hluboký otvor zase komplikuje vytažení nízkého kelímku. Nevhodně tvarovaný okraj může zachytit jeho víčko a při zvedání ho nechtěně uvolnit.

Důležitý je také samotný průměr. Velký otvor pojme širší nádoby, ale malá plechovka v něm bude mít příliš mnoho prostoru a během jízdy se může pohybovat. Proto se používají pružné plastové nebo gumové výstupky, které se přizpůsobují různým velikostem a nádobu lehce přitlačují.

Nissan už v roce 2016 uvedl, že jeho inženýři při vývoji testovali více než čtyři desítky různých kelímků, plechovek a lahví. Současné návrhy navíc procházejí jak fyzickými zkouškami, tak virtuálním modelováním. Posuzuje se jejich velikost, stabilita, dostupnost pro cestující i to, zda nápoj nepřekáží ovládání vozu.

Nenápadná mezera tak může být výsledkem poměrně důkladného vývoje, nikoliv pouhým designovým rozmarem.

Univerzální odpověď pro všechny vozy neexistuje

Ačkoliv kanálek mezi držáky často vyhovuje uchu hrnku, je vhodné vyhnout se kategorickému tvrzení, že jde o jeho jediný účel. Některé automobily mají mezi držáky odnímatelnou přepážku, jiné nabízejí posuvné nebo pružné prvky. Propojený tvar může také pomáhat pojmout oválné nádoby nebo menší krabičky.

U některých vozů do mezery skutečně zapadne mobilní telefon. To však ještě neznamená, že jde o výrobcem navržený držák telefonu. Pokud zařízení není pevně zajištěné, může při prudkém brzdění vypadnout, poškodit se nebo odvádět pozornost řidiče.

Podobně opatrně je potřeba přistupovat k nápadu zavěšovat do výřezu nákupní tašky. Běžné plastové části středové konzoly nemusejí být konstruované na jejich hmotnost. Těžká taška se navíc může během jízdy převrátit a její obsah se může rozsypat po kabině.

Pokračování na další straně

Nákup patří raději do zavazadlového prostoru

Lahve, konzervy a další pevné předměty ponechané volně v interiéru se mohou při prudkém manévru nebo nehodě nekontrolovaně pohybovat. Bezpečnější je větší nákup uložit do zavazadlového prostoru a podle potřeby využít síť, originální háčky nebo jiné prvky určené k zajištění nákladu.

Do mezery mezi držáky není vhodné zasouvat ani předměty, které by mohly propadnout k nohám řidiče. Telefon, klíče či drobné příslušenství by měly být uložené tak, aby nemohly skončit v prostoru pedálů.

Opatrnost vyžaduje rovněž samotné používání hrnku. Skutečnost, že jeho ucho do výřezu zapadne, automaticky neznamená, že je vhodný pro jízdu. Otevřený keramický hrnek naplněný horkým nápojem se může při prudkém pohybu převrhnout a způsobit opaření. Bezpečnější variantou je uzavíratelný cestovní hrnek odpovídající velikosti.

Přesnou funkci odhalí návod k automobilu

Pokud chcete zjistit, k čemu mezera slouží právě ve vašem voze, nejspolehlivější informace poskytne návod k obsluze nebo přímo výrobce. Stejný tvar totiž může být u dvou různých modelů navržený odlišně.

Možnosti držáku lze opatrně vyzkoušet také ve stojícím automobilu. Nádoba by měla dosednout rovně, neměla by se výrazně viklat a její rukojeť nesmí překážet řadicí páce, ruční brzdě ani ostatním ovládacím prvkům.

Za úzkým výřezem mezi dvěma držáky se tedy pravděpodobně neskrývá tajná schránka ani univerzální věšák na nákupní tašky. U řady moderních konzol jde především o praktický kanálek, který rozšiřuje možnosti držáku a vytváří místo pro ucho hrnku. Současně je ale nutné respektovat konstrukci konkrétního automobilu. I tento drobný detail ukazuje, že za zdánlivě obyčejnou součástí interiéru může stát překvapivě promyšlený vývoj.