Napětí mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem podle všeho jen tak nezmizí. Hlava státu nyní otevřeně popsala, jak jejich spolupráci vnímá, proč se zatím oběma politikům nepodařilo najít společnou cestu a kde vidí největší problém. Pavel zároveň odmítl představu, že by proti premiérovi vedl politický boj. Ještě důrazněji však promluvil o své prezidentské roli a jasně naznačil, že se rozhodně nehodlá spokojit pouze s reprezentativními povinnostmi.

Společná cesta stále chybí

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš zastávají v řadě důležitých témat rozdílné postoje a jejich neshody se už několikrát dostaly na veřejnost. Pavel však odmítá vnímat předsedu vlády jako svého politického nepřítele, přestože přiznává, že způsob bezproblémového fungování zatím společně nenašli. Pro časopis Reflex svůj pohled shrnul poměrně jednoznačně. „Já jsem Andreje Babiše nevnímal a nevnímám jako protivníka,“ uvedl prezident. Rozdílné názory tak podle něj automaticky nemusí znamenat osobní nebo politické nepřátelství.

Pavel nechce přestat hledat

Přestože se prezident s premiérem v některých otázkách rozcházejí, Pavel podle svých slov stále věří, že mohou najít pragmatický způsob spolupráce. Nehodlá tedy současnou situaci považovat za definitivní ani se smířit s tím, že další roky přinesou pouze vzájemné střety. „Zatím jsme ale tuhle pragmatickou cestu spolu nenašli. Ale já se nevzdávám, budu to zkoušet i nadále,“ nechal se slyšet. Právě tato slova ukazují, že prezident chce navzdory dosavadním sporům pokračovat v hledání modelu, který umožní oběma nejvyšším představitelům státu fungovat vedle sebe.

Přestřelky podle něj nikomu nepomohou

Pavel zároveň upozornil, že dlouhodobý otevřený konflikt mezi prezidentem a premiérem by podle něj nepřinesl nic dobrého ani jedné straně, natož celé zemi. Veřejnost by místo zásadních problémů sledovala hlavně další politické hádky. „Ani Andrej Babiš nechce strávit celé volební období ve sporech a přestřelkách, které budou stále medializovány a budou zaplňovat veřejný prostor místo toho, abychom se bavili o důležitých věcech, které země musí řešit,“ prohlásil. Prezident tak dal najevo, že vidí prostor pro dohodu minimálně v tom, že permanentní konflikt není výhodný pro nikoho.

Opozičním lídrem být nechce

Část veřejné debaty se v poslední době točí také kolem otázky, zda se Pavel kvůli kritice některých rozhodnutí vlády nestává jakýmsi neformálním představitelem opozice. Takový pohled však prezident odmítá. Nesouhlas s konkrétním krokem kabinetu podle něj neznamená, že automaticky bojuje proti premiérovi nebo celé vládě. Hlava státu může mít na jednotlivé otázky odlišný názor a Pavel očekává, že kabinet bude reagovat především na argumenty, které předkládá. Rozdílné postoje podle něj patří k demokratickému prostředí a prezident nemusí bez výhrad souhlasit se vším, co vláda prosazuje.

Největší tření přináší zahraničí

Výraznou oblastí, kde se postoje prezidenta a vlády střetávají, zůstává zahraniční a bezpečnostní politika. Diskuse se vede mimo jiné o tom, kdo má Českou republiku zastupovat při důležitých mezinárodních jednáních a jak výraznou úlohu má v této oblasti sehrávat právě prezident. Pavel uznává odpovědnost kabinetu za určování hlavního směru zahraniční politiky, současně ale upozorňuje na své ústavní postavení. Prezident jako hlava státu reprezentuje Českou republiku navenek, a právě proto Pavel nechce přijmout výklad, který by jeho působení výrazně omezil.

Pravomocí se vzdávat nehodlá

Pavel dal v rozhovoru jasně najevo, že nechce vládě přebírat její kompetence, současně však odmítá opačný extrém, při kterém by se prezident z praktického výkonu zahraniční politiky téměř vytratil. Svůj postoj popsal slovy: „Nikdo ani já nepopírá, že vláda je odpovědná za formulaci bezpečnostní a zahraniční politiky. Ale na samotném výkonu se podílí i prezident,“ zdůraznil Pavel. Podle jeho výkladu tedy nejde o spor o to, zda vláda nese odpovědnost, ale spíše o to, jakou úlohu při praktickém zastupování země hraje hlava státu.

Jedna věta vzbudila pozornost

Právě při popisu prezidentských kompetencí zazněla patrně nejostřejší a nejvýraznější věta celého rozhovoru. Pavel odmítl představu hlavy státu, která by se věnovala téměř výhradně ceremoniím, reprezentaci a slavnostním událostem, zatímco zásadní politické otázky by ponechávala stranou. „Pouhým kladečem věnců nikdy nebudu.“ Tím prezident velmi stručně vymezil hranici, za kterou během výkonu své funkce podle vlastních slov ustoupit nechce. Z jeho vyjádření vyplývá, že hodlá své pravomoci aktivně využívat i tehdy, pokud tím vzniknou další názorové střety s kabinetem.

Další střety nejsou vyloučené

Z Pavlových slov tak nevychází obraz otevřené války mezi Hradem a Strakovou akademií, ale ani bezproblémového soužití dvou nejvýznamnějších představitelů české politiky. Prezident tvrdí, že Babiše nepovažuje za protivníka a stále chce hledat cestu ke spolupráci. Současně ovšem jasně upozorňuje, že kvůli klidu nehodlá rezignovat na vlastní názory ani na aktivní výkon prezidentské funkce. Právě tento přístup může znamenat, že veřejnost bude další spory mezi Pavlem a Babišem sledovat i nadále. Zda nakonec převáží pragmatická spolupráce, nebo další ostré výměny, ukážou až následující měsíce.

Zdroj: Medium.seznam.cz