Smrt norského krále Haralda V. zasáhla nejen obyvatele severského království, ale vyvolala reakce také za jeho hranicemi. K významným státníkům, kteří se rozhodli uctít památku dlouholetého panovníka, se připojil český prezident Petr Pavel. V kondolenčním telegramu novému králi Haakonovi VIII. připomněl Haraldovu dlouhou službu vlasti, vztahy mezi Českem a Norskem i jejich osobní setkání. Jeho slova ukazují, jakou stopu po sobě norský monarcha podle české hlavy státu zanechal.

Norsko přišlo o krále

Norsko prožívá smutné období poté, co ve věku 89 let zemřel král Harald V., který stál v čele země více než tři a půl desetiletí. Panovník skonal v pátek 28. srpna v ranních hodinách po období vážných zdravotních komplikací. Jeho stav se v posledních týdnech zhoršoval a lékaři o něj pečovali v nemocnici v Oslu. Smrt dlouholetého monarchy zároveň znamenala okamžitou změnu na norském trůnu. Královské povinnosti převzal jeho třiapadesátiletý syn, který se stal králem Haakonem VIII. Do Norska poté začaly přicházet kondolence z různých částí světa a připojila se také Česká republika.

Pavel reagoval osobním vzkazem

Český prezident Petr Pavel dal ve svém kondolenčním telegramu najevo, že zprávu o úmrtí norského panovníka přijal s hlubokým zármutkem. Neomezil se přitom pouze na formální vyjádření soustrasti. Připomněl také skutečnost, že měl možnost Haralda V. osobně poznat. „Měl jsem tu čest se s Jeho Veličenstvem osobně setkat a na naše setkání budu vzpomínat s velkou úctou. Král Harald V. byl mimořádnou osobností, která po více než tři desetiletí s velkou oddaností sloužila své zemi. Velmi si vážím také jeho přínosu k rozvoji přátelských vztahů mezi Norským královstvím a Českou republikou,“ napsal prezident.

Vyzdvihl Haraldův odkaz

Pavel ve svém vzkazu připomněl také význam, který měl Harald V. podle jeho názoru daleko za hranicemi samotného Norska. Český prezident poukázal na panovníkovu roli v moderních norských dějinách, ale také v evropském a mezinárodním veřejném životě. Harald vládl v období výrazných společenských i politických proměn a stal se jednou z nejvýraznějších tváří norské monarchie. Na trůn usedl už v lednu 1991 po smrti svého otce Olafa V. a během dlouhé vlády se setkával s řadou zahraničních představitelů. Kontakty přitom udržoval rovněž s českými státníky.

Vzpomínka má podle něj přetrvat

Z telegramu českého prezidenta bylo patrné, že Haraldův význam nespojoval jen s výkonem královských povinností. Pavel upozornil rovněž na jeho osobní vlastnosti a vztah k lidem, kteří měli možnost se s monarchou během jeho života potkat. „Jsem přesvědčen, že stejně hlubokou stopu zanechá i v srdcích těch, kteří měli možnost jej poznat a kteří si budou uchovávat vzpomínku na jeho lidskost, moudrost a oddanou službu své zemi. Jeho památka tak bude žít nejen v dějinách Norska, ale především ve vzpomínkách jeho lidu a všech, jejichž životů se dotkl,“ podotkl Pavel ve svém kondolenčním vzkazu.

Soustrast poslal i za Evu

Česká hlava státu svůj telegram adresovala novému norskému králi Haakonovi VIII. Pavel přitom nevyjadřoval soustrast pouze za sebe. Do vzkazu zahrnul české občany i svou manželku Evu Pavlovou a obrátil se také na celou norskou královskou rodinu a obyvatele země. „Vaše Veličenstvo, dovolte mi, abych jménem občanů České republiky, své choti Evy a jménem svým vyjádřil upřímnou soustrast Vám, celé královské rodině a občanům Norska,“ uzavřel Petr Pavel kondolenční telegram, kterým se Česko připojilo k zemím reagujícím na úmrtí norského monarchy.

Harald znal české prezidenty

Vztah zesnulého krále k České republice přitom nezačal až v době současného prezidenta. Harald V. se během své dlouhé vlády osobně setkal také s někdejšími českými prezidenty Václavem Havlem a Václavem Klausem. Za více než 35 let na trůnu reprezentoval Norsko při celé řadě státnických setkání a zahraničních cest. Jeho život ovšem nebyl spojený pouze s královskými povinnostmi. Harald měl výrazný vztah také ke sportu a svou zemi dokonce reprezentoval na olympijských hrách v jachtingu. I tím si během života vybudoval obraz panovníka, jehož aktivity sahaly daleko za zdi královského paláce.

Zdraví mu přestalo sloužit

Závěr Haraldova života poznamenaly stále vážnější zdravotní problémy. V posledních týdnech před smrtí musel pobývat v nemocnici v Oslu a jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval. Právě zdravotní komplikace už předtím zasahovaly také do plnění jeho panovnických povinností. Přesto zůstával norským králem až do své smrti. Harald V. zemřel 28. srpna ve věku 89 let a jeho odchod uzavřel jednu z nejdelších kapitol novodobé historie norské monarchie. Trůn po něm převzal jeho syn Haakon, před kterým nyní stojí úkol navázat na více než tři desetiletí otcovy vlády.

Začíná nová královská éra

S Haraldovou smrtí skončila v Norsku jedna výrazná éra a zároveň začala další pod vedením Haakona VIII. Kondolence Petra Pavla ukazuje, že zesnulý monarcha zanechal stopu také v mezinárodních vztazích a mezi zahraničními státníky, kteří se s ním osobně setkali. Český prezident ve svých slovech zdůraznil především Haraldovu oddanost zemi, lidskost a zásluhy na vztazích mezi oběma státy. Norsko se nyní musí vyrovnat nejen se ztrátou dlouholetého panovníka, ale také s přechodem k nové generaci královské rodiny, která přebírá odpovědnost za další směřování monarchie.

Zdroj: EXTRASIMO.cz