Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek zabýval trojicí důležitých zákonů, které v posledních měsících vyvolávaly debaty mezi politiky i odborníky. Zatímco návrat evidence tržeb a změny stavebního zákona nakonec svým podpisem posvětil, u nové úpravy týkající se státních zaměstnanců narazili zákonodárci na odpor Hradu. Prezident zákon vetoval a vysvětlil několik zásadních důvodů, proč podle něj nemůže v současné podobě projít. Výhrady se týkají nejen fungování státní správy, ale také prezidentských pravomocí.

Dva zákony dostaly zelenou

Pavel ve čtvrtek podepsal zákon o evidenci tržeb i novelu stavebního zákona. Ani druhý jmenovaný předpis však prezident nepřijal zcela bez výhrad. Problematické podle něj zůstává například rozšíření takzvané fikce souhlasu, jednodušší dodatečné povolování černých staveb nebo riziko oslabení ochrany některých veřejných zájmů. Přesto se rozhodl změnám nebránit a dát jim možnost ukázat, zda skutečně povedou k rychlejšímu stavebnímu řízení. „Pokud zákon skutečně pomůže zrychlit stavební řízení, chci být konstruktivní a dát mu šanci,“ uvedl prezident.

U třetího zákona přišlo veto

Mnohem zásadnější problém vidí hlava státu v zákonu o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a dalších správních úřadech. Ten má kompletně nahradit dosavadní zákon o státní službě a přinést výrazné změny do pracovních vztahů úředníků. Pavel se tentokrát rozhodl využít svého práva veta a předpis vrátil Poslanecké sněmovně. „Od nástupu vlády Andreje Babiše jsem podepsal 20 zákonů. Jeden zákon jsem vetoval. Považuji za důležité vysvětlovat, proč jsem se tak rozhodl,“ řekl Pavel při vysvětlování svého postoje.

Prezident kritizuje způsob přijetí

Jedním z hlavních důvodů prezidentova rozhodnutí je podle něj samotný způsob, jakým tak rozsáhlá změna vznikala. Pavel upozornil, že reforma státní správy prošla bez standardního připomínkového řízení a podle jeho názoru jí chyběla také dostatečná odborná debata. Dostupné informace o legislativním procesu skutečně uvádějí, že návrh vláda projednala bez připomínkového řízení. Prezident proto považuje za problematické, že se tak významná změna pravidel pro státní zaměstnance přijímala právě tímto způsobem.

Obavy z politických zásahů

Výhrady Hradu ale nekončí pouze u způsobu projednávání. Pavel upozorňuje také na samotné dopady nové právní úpravy. „Zároveň oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy,“ uvedl prezident v odůvodnění svého rozhodnutí. Nový zákon přitom zásadně mění dosavadní systém, protože má zrušit služební poměr a nahradit ho pracovním poměrem, který se bude až na stanovené výjimky řídit zákoníkem práce.

Spor se dotkl i samotného Hradu

Další část zákona se týká přímo postavení prezidenta republiky. Pavel nesouhlasí s úpravou, která se dotýká jeho pravomoci jmenovat vedoucí stálých misí České republiky při mezinárodních organizacích. Právě tento bod patří mezi důvody, kvůli nimž se rozhodl zákon nepodepsat. Podle prezidenta nejde pouze o otázku jeho současného působení na Pražském hradě, ale také o zachování pravomocí pro budoucí hlavy státu.

Pavel chce chránit prezidentské pravomoci

Prezident svůj postoj vysvětlil velmi jednoznačně. „Tuto pravomoc svěřuje prezidentovi Ústava. Je to něco, co nelze jen tak odebrat. Mým úkolem je chránit pravomoci prezidenta ČR a nedopustit jejich krácení pro své nástupce. A budu to dělat i nadále,“ uvedl Pavel. Spor kolem zákona se tak netýká pouze pracovních podmínek úředníků nebo organizace státní správy, ale zasahuje také do debaty o rozdělení pravomocí mezi jednotlivé ústavní instituce.

Zákon už jednou narazil

Nová pravidla pro státní zaměstnance přitom za sebou mají poměrně bouřlivou legislativní cestu. Senát návrh v srpnu odmítl, Poslanecká sněmovna však 8. září na původním znění setrvala. Zákon následně 11. září zamířil k prezidentovi. Pavel se nyní přidal k jeho kritikům a využil možnosti předpis vrátit poslancům. Sněmovna tak bude muset o zákonu znovu rozhodovat a ukáže se, zda se poslancům podaří prezidentské veto překonat.

Rozhodnutí se vrací poslancům

Další osud rozsáhlé reformy státní správy tedy zůstává v rukou Poslanecké sněmovny. Prezident svým rozhodnutím zákon definitivně nezastavil, ale přinutil poslance, aby se k němu znovu vrátili. Ve stejný den přitom ukázal, že nechce automaticky blokovat předpisy, ke kterým má výhrady. Stavební zákon navzdory pochybnostem podepsal, zatímco u státních zaměstnanců podle něj problémy překročily hranici, přes kterou už ustoupit nechtěl. Nyní bude rozhodující, jak na jeho výhrady zareaguje parlament.

Zdroj: Tn.nova.cz