Řidiči, kteří se nevzdali a odvolali se proti pokutě z obecního radaru, teď mají v ruce překvapivě silný argument. Krajský soud v Brně vydal rozsudek, z něhož plyne jediný závěr: smlouvy umožňující měření rychlosti cizí městskou policií jsou absolutně neplatné, pokud je neschválilo zastupitelstvo, ale jen rada obce. Taková praxe přitom podle dostupných informací panuje v desítkách obcí napříč celým Českem.
Jak to celé začalo: Blansko měřilo v Lažanech
Případ se týká jihomoravských Lažan, malé vesnice bez vlastní městské policie. Ta si k obsluze automatického radaru „vypůjčila“ strážníky ze sousedního Blanska – běžná praxe, kterou využívají mnohé menší obce. Jenže jeden z pokutovaných řidičů se nevzdal a smlouvu napadl u soudu.
Výsledek? Soudce Martin Kopa dal řidiči za pravdu. Zatímco Lažany dohodu o spolupráci řádně prohlasovaly v zastupitelstvu, Blansko ji nechalo odhlasovat pouze radou města. Právě to je podle soudu fatální chyba. „Zákon o obcích obsahuje ustanovení, které jasně říká, že pokud nějaký akt má schválit zastupitelstvo a neudělá to, tak je ten akt prostě neplatný,“ vysvětlil soudce Kopa pro Seznam Zprávy.
Proč záleží na tom, kdo smlouvu schválil
Aby mohla cizí městská policie legálně měřit rychlost a rozdávat pokuty na území jiné obce, jde o specifickou formu meziobecní spolupráce. A ta podle výkladu Krajského soudu v Brně není věcí pro úzký kruh radních, ale záležitostí celého zastupitelstva – tedy orgánu s nejvyšší demokratickou legitimitou.
„Zastupitelstvo je hlavní orgán s největší legitimitou pro takhle důležitou věc, jako je působení obecní policie na území jiné obce,“ zdůraznil soudce Kopa. Rada může rozhodovat o spoustě věcí, ale toto mezi ně podle soudu nepatří. Pokud ji přesto rozhodovat nechaly, smlouva je od samého počátku neplatná – a všechna měření provedená na jejím základě proběhla bez zákonného oprávnění.
Kdo má šanci pokutu nezaplatit
Rozsudek ale není plošná amnestie, jak soudce Kopa sám upozorňuje. Přímý prospěch z něj mají hlavně ti, kteří pokutu dosud nezaplatili a aktivně se odvolali. Ti mohou v probíhajícím řízení namítnout, že měření proběhlo nezákonně, a úřadu tak chybí legální důkaz pro uložení sankce.
Řidiči, kteří výzvu k zaplacení v minulosti bez námitek uhradili, mají situaci podstatně složitější. Pravomocným rozhodnutím úřadů svědčí takzvaná presumpce správnosti – dokud ho někdo oficiálně nezruší, platí. Soudce to shrnul výstižně: „Právo přeje bdělým. Pokud se někdo nebránil a nepodal odvolání, pokuta zkrátka platí.“
ČESMAD čeká na Nejvyšší správní soud a chystá se vymáhat
Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia bedlivě sleduje, jak se situace vyvine, a neskrývá, co přijde, pokud Nejvyšší správní soud brněnský rozsudek potvrdí. „Doporučíme dopravcům, kterým byla na základě obdobného měření uložena pokuta, aby si ověřili, zda se závěr soudu vztahuje i na jejich případ,“ říká Jan Medvěď, vedoucí odboru legislativy ČESMAD.
Ve hře jsou přitom nemalé peníze. Medvěď nevylučuje, že dopravci budou zpětně žádat vrácení již uhrazených pokut. Jenže definitivní jistotu nepřinese ani brněnský rozsudek – závazný výklad zákona může vydat pouze Nejvyšší správní soud, a ten se k věci teprve dostane.
Obce se brání: krajský úřad to přece schválil
Mnoho starostů o novém výkladu dosud ani neví, a ti, kteří o něm vědí, jsou zaskočeni. Místostarosta Vítkova Martin Šrubař (KDU-ČSL), jehož město měří rychlost v sousedním městysu Březová, nevěří, že by jejich postup byl nezákonný. „Dost bych se divil, že by nám přes krajský úřad prošlo něco nelegálního. Ta smlouva nabývá platnosti až po jeho souhlasu,“ bránil se.
Krajský úřad Jihomoravského kraje, který spornou lažanskou smlouvu v minulosti schválil a v soudním sporu figuruje jako žalovaný, podal proti rozsudku kasační stížnost. Úředníci v ní namítají, že soud se přiklonil k jednomu z možných výkladů bez dostatečného odůvodnění, a zdůrazňují, že postup Blanska byl v souladu se zákonem – tak, jak to metodicky potvrzovalo i Ministerstvo vnitra.
Na metodiku ministerstva se odvolává i starosta Blanska Jiří Crha (ODS): „Vycházeli jsme z názoru Ministerstva vnitra, že rozhodování o těchto smlouvách patří do nevyhrazené kompetence rady, pokud si to zastupitelstvo nevyhradí pro sebe.“
Co dělají obce teď: rychlé schvalování v zastupitelstvech
Starosta Blanska Crha ale na spor s krajským úřadem nespoléhá a jednal rychle – hned na nejbližším zastupitelstvu nechal spornou smlouvu znovu prohlasovat. Radar přitom nepozastavil, fungoval dál. Podobný postup doporučuje i ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková: sporné smlouvy předložit zastupitelstvu co nejdřív.
Zda mají obce radar v mezičase zastavit, Vladyková jednoznačně neodpovídá. „To záleží na tom, jak to má každá ta obec postavené, nedá se to takhle paušalizovat,“ řekla. Pro skutečně plošnou změnu přístupu si Vladyková stejně jako soudce Kopa počká na slovo Nejvyššího správního soudu.
Co dělat, když jste pokutu dostali a ještě nezaplatili
Pokud máte doma neuhrazenou výzvu z obecního radaru a podezíráte, že měření mohlo probíhat na základě smlouvy schválené pouze radou, máte podle aktuálního rozsudku důvod se odvolat. V odvolání uveďte, že zpochybňujete platnost veřejnoprávní smlouvy, na níž bylo měření rychlosti postaveno, a požádejte úřad o doložení toho, kdo smlouvu schválil.
Počítejte ale s tím, že správní orgán může brněnský výklad odmítnout a čekat na verdikt Nejvyššího správního soudu. Řízení se tak může protáhnout. Pokud si nejste jistí postupem, konzultujte případ s dopravním právníkem – každý případ se může lišit tím, jak konkrétní obec smlouvu uzavřela a zda ji skutečně nechala schválit jen radou.
Zdroj: seznamzpravy.cz
