Šéf české kontrarozvědky Michal Koudelka vystoupil 12. října na konferenci o bezpečnostních hrozbách v Poslanecké sněmovně s varováním, které nezůstalo bez odezvy: Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku nebo jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím. Premiér Andrej Babiš reagoval ještě tentýž den – a rozhodně ne pochvalně. „Bylo by dobré, aby si pan Koudelka přečetl heslo BIS,“ prohlásil Babiš po jednání vlády.
Heslo, na které premiér narážel, je latinské „audi, vide, tace“ – naslouchej, dívej se, mlč. A přesně to Babiš šéfovi tajné služby vzkázal: informace od zpravodajců patří vládě a odpovědným institucím, ne veřejnosti. „Já nemám potřebu tady komunikovat informace od našich služeb. Ty jsou určené pro nás,“ dodal premiér.
Co přesně Koudelka řekl a proč to vyvolalo takový rozruch
Koudelka na sněmovní konferenci nazvané Aktuální bezpečnostní hrozby nemlžil. Konkrétně zmínil, že Rusko by mohlo provést sabotážní útoky na objekty podporující Ukrajinu, zaútočit dronem nebo raketou na sklad zbraní určených pro Kyjev, případně podniknout omezenou vojenskou akci vůči některému členu NATO.
Zároveň ale varování zasadil do kontextu: „Ta hrozba není aktuální teď, ale v následujících měsících, třeba po vyhlášení nějaké formy mobilizace ji nelze vyloučit.“ Vyzval přitom k rozumu – paniku odmítl jako zbytečnou. „Jsme dostatečně silní, abychom všem těmto hrozbám dokázali úspěšně a efektivně čelit. Ale musíme být na ně připraveni,“ prohlásil.
Rusko jako největší hrozba – Koudelka to říká opakovaně
Šéf BIS nezměnil svůj postoj ani letos. Rusko označil za největší zahraniční bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku a zdůraznil, že tomu tak bude ještě dlouho. Vedle možných fyzických útoků upozornil také na ruské dezinformační operace, které mají podle něj jediný cíl: rozdělit západní demokratické společnosti.
„Rusko není schopné západní státy porazit vojensky ani ekonomicky, a proto se je snaží rozdělovat,“ vysvětlil Koudelka. Jako lék navrhl zúžení „operačního prostoru ruské dezinformační mašinérie“ – tedy aktivní obranu informačního prostoru, ne jen pasivní sledování.
Babiš kontruje: Zpravodajci mají mlčet, ne přednášet
Premiérova reakce přišla rychle a byla jednoznačná. Babiš nedal najevo, že by Koudelkova varování považoval za nepravdivá – zpochybnil spíše formu jejich sdělení. Podle něj české bezpečnostní služby fungují a se zahraničními partnery spolupracují, ale výstupy jejich práce mají zůstat v rukou vlády.
Jde přitom o základní napětí, které zpravodajské služby zažívají v celém demokratickém světě: jak moc informovat veřejnost, aby se mohla bránit a chovat zodpovědně, a jak moc mlčet, aby neprozradily metody a zdroje. Koudelka zjevně sáhl po veřejném varování – Babiš mu to vrátil jeho vlastním heslem.
Není to poprvé, co si Babiš s Koudelkou nesedí
Vztah mezi premiérem Babišem a šéfem BIS nebyl nikdy bez tření. Koudelka v minulosti opakovaně otevřeně pojmenovával hrozby ze strany Ruska i Číny – a pokaždé to nebylo bez politického komentáře. Letos v létě BIS a ministerstvo vnitra společně potvrdily, že se s Německem shodují na hlavních bezpečnostních hrozbách, liší se prý jen ve způsobu jejich komunikace. Zdá se, že podobný spor teď probíhá i uvnitř české vlády.
Co z toho plyne pro českou bezpečnostní politiku
Veřejný střet mezi premiérem a šéfem kontrarozvědky je sám o sobě nezvyklý. Pokud Babiš trvá na tom, že bezpečnostní informace patří výhradně vládě, klade tím otázku, jak jsou pak tato varování uvnitř kabinetu brána vážně a zda se do přípravy opatření skutečně promítají.
Koudelka přitom nezměnil tón – jeho slova na sněmovní konferenci nebyla hysterická, ale věcná. Sabotáže na evropském kontinentu, ke kterým v posledních dvou letech prokazatelně docházelo, mu dávají argumenty do ruky. Otázka, kdo má pravdu ve sporu o to, zda takové věci říkat nahlas, je nakonec spíš politická než zpravodajská.
Zdroj: echo24.cz
