Emil Gunár přišel před soud v Ústí nad Labem jako muž, který zabil vlastního dvouletého syna. Přiznal se, prohlásil vinu a pak před soudci řekl větu, která se v jednací síni nesla jako ozvěna: „Zasloužil bych si popravu. Já nemám ani právo dýchat.“ Rozsudek zní jasně – 17 let za mřížemi, a je pravomocný.
Tragédie se odehrála na ubytovně v Drahomyšli na Lounsku. Gunár, tehdy opilý a pod vlivem drog, zaútočil na svého malého syna brutálním způsobem. Mlátil ho pěstmi, šlapal na něj a házel s ním o nábytek. Přestože byl v době činu ve stavu, kdy si mnoho věcí nepamatoval, znalci jeho příčetnost potvrdili – Gunár věděl, co dělá.
Co útok chlapečkovi udělal
Podle obžaloby způsobil Gunár dvouletému synovi množství ran na hlavě a krku. Zlomil mu lebku, způsobil krevní výrony na mozku a poranil trup, páteř i končetiny. Zranění byla natolik závažná, že záchranáři museli přistoupit k resuscitaci na místě.
Po první pomoci transportovalo dítě vrtulník do nemocnice v Praze. Chlapec bojoval o život, ale následující den svým zraněním podlehl. Bylo mu teprve dva roky.
Otec se u soudu vymlouval na minulost
Gunár se před soudem k činu přiznal, ale zároveň hledal vysvětlení ve vlastním životě. „Mozek mi to nepobírá. Celý život mě kopali do hlavy,“ prohlásil šestadvacetiletý muž. Poukazoval na stíny z minulosti, které ho prý provázejí.
Soud jeho slova vyslechl, znalecké posudky ale jasně stanovily, že Gunár byl příčetný a za své jednání nese plnou trestní odpovědnost. Ani opilost ani drogy ho nezprostily viny.
Slova, která u soudu zazněla
Gunárova slova u soudu byla plná sebeobvinění. „Nemám kluka, nemám nic,“ řekl muži, jehož vlastní ruce vzaly život jeho dítěti. Zda šlo o skutečnou lítost nebo o snahu zapůsobit na soud, nelze z vnějšku posoudit – výsledek řízení každopádně pochybnostem nepodlehl.
Soud vynesl rozsudek 17 let odnětí svobody. Ten je pravomocný, takže Gunár nemá prostor pro odvolání, které by rozsudek změnilo.
Co se stalo s matkou dítěte
Zdroje k případu se o matce chlapce nezmiňují podrobněji. Není jasné, zda byla v době útoku přítomna na ubytovně, ani jak se případ dotkl jejího dalšího života. Ztráta dítěte takovýmto způsobem je trauma, ze kterého se blízcí vzpamatovávají celé roky.
Co říká zákon o podobných případech
Vražda dítěte vlastním rodičem patří v českém trestním právu mezi nejtěžší zločiny. Zákon za vraždu umožňuje uložit trest od deseti let až po výjimečný trest. Soud v Gunárově případě zvolil 17 let – tedy trest výrazně nad dolní hranicí sazby, ale bez dosažení jejího maxima.
Případy, kdy rodič zavraždí vlastní dítě, jsou v českých soudních síních výjimečné, o to silněji však rezonují ve veřejnosti. Odborníci na rodinné právo i sociální pracovníci opakovaně upozorňují, že děti v rodinách s problémy se závislostmi patří mezi ty nejzranitelnější.
Zdroj: ahaonline.cz
