Česko se možná brzy ocitne před jednou z největších migračních výzev od začátku války na Ukrajině. Odborníci a úřady varují, že blížící se zima v kombinaci s pokračujícími ruskými útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu může do naší země přivést až 120 tisíc dalších uprchlíků. To není číslo vytažené ze vzduchu – jde o odhad, se kterým pracují státní instituce při plánování kapacit a podpůrných opatření.
Česko přitom patří mezi země, které od roku 2022 přijaly nejvíce Ukrajinců na obyvatele v celé Evropě. Přidání dalších desítek tisíc lidí by bylo zátěží, kterou nelze podcenit – a to jak pro systém sociální podpory, tak pro trh s bydlením nebo kapacity škol.
Proč právě zima spouští novou vlnu
Rusko opakovaně cílí na ukrajinské elektrárny, teplárny a rozvodné sítě. Minulé zimy ukázaly, že výpadky elektřiny a tepla dokážou učinit život v ukrajinských městech velmi těžkým, místy i nebezpečným. Letos se situace podle dostupných informací nijak nezlepšila – naopak infrastruktura je po roce a půl dalšího bombardování v horším stavu než kdy předtím.
Právě tento faktor – nikoli jen strach z přímého vojenského ohrožení – bývá hlavním důvodem, proč se lidé z Ukrajiny rozhodnou odejít. Rodiny s malými dětmi nebo starší lidé těžko snášejí zimu bez tepla a světla, a pokud mají příbuzné v Česku nebo zde již dříve žili, volba bývá jasná.
Co na to české úřady a jak se chystají
Státní správa pracuje se scénáři zahrnujícími různé intenzity přílivu nových příchozích. Číslo 120 tisíc představuje horní hranici odhadu, se kterou se při přípravách počítá. Úřady průběžně prověřují dostupné kapacity ubytování, koordinují se s obcemi a sledují, kolik míst by bylo možné v případě potřeby aktivovat.
Klíčovou otázkou zůstává, zda systém dočasné ochrany, který Česko Ukrajincům poskytuje, bude mít dostatek administrativních kapacit na to, aby nápor zvládl bez větších průtahů. Zkušenosti z jara 2022 ukázaly, že náhlý příchod statisíců lidí dokáže úřady zahltit i při dobré vůli všech zúčastněných.
Školy, lékaři a bydlení: kde tlak pocítíme nejvíc
Největší nápor nová vlna nejspíš přinese do oblastí, kde je koncentrace Ukrajinců již teď vysoká – tedy do Prahy, Brna a dalších větších měst. Základní školy v některých čtvrtích Prahy jsou již dnes na hranici kapacit, stejná situace panuje v části ambulantních ordinací praktických lékařů, kteří nové pacienty nepřijímají.
Trh s nájemním bydlením je dalším citlivým místem. Nájmy v Praze a dalších velkých městech jsou v porovnání s ostatními zeměmi střední Evropy nadprůměrně vysoké a dostupných bytů je málo. Příchod dalších desítek tisíc lidí hledajících střechu nad hlavou může situaci ještě více napnout – a to ke škodě jak nově příchozích Ukrajinců, tak dosavadních nájemníků.
Kolik Ukrajinců v Česku už teď je
Ke konci roku 2024 eviduje Česko přes půl milionu Ukrajinců s dočasnou ochranou. Jde o druhý největší počet v přepočtu na obyvatele v celé Evropské unii, hned po Německu v absolutních číslech, ale relativně Česko patří na samotný vrchol. Velká část z nich je ekonomicky aktivní – pracuje, platí daně a odvody – ale část čerpá sociální dávky nebo je závislá na podpůrných programech.
Nová vlna by tento poměr mohla dočasně posunout: lidé přicházející uprostřed zimy kvůli výpadkům tepla přicházejí zpravidla nouzově, bez předchozí přípravy, a v prvních měsících potřebují větší podporu než ti, kteří si odchod mohli v klidu naplánovat.
Co říkají odborníci na migraci
Experti upozorňují, že klíčem k zvládnutí případné vlny je rychlost reakce. Čím dřív se nově příchozí dostanou k legálnímu zaměstnání, ubytování a děti do škol, tím méně to celý systém zatíží. Zkušenosti z minulých let ukazují, že Ukrajinci mají obecně vysokou míru pracovního zapojení – pokud jim to okolnosti dovolí.
Zároveň odborníci varují před podceněním psychické zátěže, kterou nesou lidé přicházející z válečné zóny. Přístup k psychologické pomoci a komunitním programům může být stejně důležitý jako zajištění střechy nad hlavou.
Co to znamená pro běžného Čecha
Pro většinu lidí se případná nová vlna projeví nejspíš nepřímo – delší čekací doby u lékařů, větší naplněnost škol nebo tlak na ceny nájmů. Přímý kontakt s uprchlíky závisí na místě bydliště: kdo žije ve velkém městě, pravděpodobně změnu pocítí více než obyvatel malé vesnice.
Česko zároveň stojí před otázkou, jak dlouho je systém dočasné ochrany udržitelný. Válka nekončí a s každou zimou přichází nová vlna nejistoty – jak pro samotné Ukrajince, tak pro zemi, která je hostí.
Zdroj: idnes.cz
