Klaudia pracuje pro slovenskou cestovní kancelář, takže cestování je pro ni každodenní chléb. Výlet do Ománu měl být vysněnou dovolenou – něco pro sebe. Místo odpočinku ale přišel boj o přežití. Vzácná bakterie napadla její srdce a s největší pravděpodobností způsobila několik mozkových příhod. Dvacet dní na kapačkách, strach z operace srdce a paralýza poloviny obličeje – to je zkrácená verze toho, co Klaudia zažila.
Co se zpočátku jevilo jako úpal
První příznaky nevypadaly nijak dramaticky. Vysoká horečka, třesavka, dezorientace – v zemi, kde venkovní teploty atakují hranice únosnosti, by podobné potíže svalil na vedro každý. Klaudie si nejspíš říkala totéž. Pak ale přišel úplný kolaps.
Lékaři v ománské nemocnici zpočátku nenašli nic. Teprve krevní testy odhalily alarmující hodnoty zánětlivých ukazatelů. Hrozila sepse, a tak přikročila k silným antibiotikům. To byl ale teprve začátek celé noční můry.
Přestala mluvit, přestala polykat
Jeden z prvních varovných signálů byl zvláštní: Klaudie náhle přestala ovládat angličtinu. V cizí zemi, kde na ní závisel každý rozhovor s lékařem, to bylo děsivé. A vzápětí přišlo něco horšího – přestala vůbec mluvit a polykat, pravá strana obličeje jí ochabla.
„Panika. Bezmoc. Ani to nedokážu popsat,“ napsala Klaudia později na sociálních sítích. Diagnóza, která přišla vzápětí, byla jednoznačná: cévní mozková příhoda. Převezli ji do specializovaného zařízení, kde lékaři celou noc hledali příčinu.
Bakterie nenapadla mozek – ale srdce
Zpočátku se domníval celý tým, že infekce zasáhla přímo mozkovou tkáň. Vyšetření to ale vyloučila. Zlom přinesl neurochirurg s neobvyklou hypotézou: bakterie se uhnízdila v srdci. Vznikla tam nebezpečná ložiska, z nichž se mohly uvolňovat shluky bakterií putující krví až do mozku – a tam způsobit příhody.
Šlo o vzácný typ bakterie, která může vyvolávat záškrt. Jak přesně se Klaudie nakazila, zůstává záhadou i pro lékaře. Předpokládaná inkubační doba naznačuje, že k nákaze mohlo dojít ještě před odletem – tedy na území Česka nebo Slovenska. Omán tak mohl být jen místem, kde se nemoc naplno projevila.
Víc než dvacet dní antibiotik – a operace se možná vyhne
Po převozu do specializované nemocnice se kolem Klaudie sestavil multidisciplinární tým sledující jak její fyzický, tak psychický stav. Antibiotická léčba trvala více než dvacet dní. Výsledek překvapil i lékaře: stav se zlepšil natolik, že operace srdce, která zpočátku připadala téměř jistá, možná nebude nutná.
Klaudie ale sama přiznává, že vyhrávat je ještě brzy. Při každém neobvyklém pocitu v těle ji prý přepadne strach, jestli boj nezačal znovu. Zdravotníci průběžně ověřují, zda normálně mluví a pohybuje se – základní funkce, které příhoda ohrozila.
Co si z toho vzít jako cestovatel
Klaudiin příběh není varováním před Ománem konkrétně – bakterie si ji možná „vyhlédla“ ještě doma. Je to připomínka, že některé nákazy nemají žádný zřejmý spouštěč a jejich příznaky snadno splývají s cestovní únavou nebo úpalem.
Cestovatelé by proto neměli podceňovat přetrvávající horečku, silnou zimnici nebo náhlé neurologické příznaky – potíže s řečí, slabost na jedné straně těla nebo problémy s polykáním vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Před cestami do vzdálených destinací stojí za to probrat s lékařem nejen očkování, ale i to, co dělat v případě náhlého zhoršení zdraví v zahraničí.
„Někdy nemusíte udělat vůbec žádnou chybu. Stačí, že se sejdou všechny špatné náhody a ocitnete se ve špatnou chvíli na špatném místě,“ napsala Klaudie. Slova, která si zaslouží zapamatovat.
Zdroj: blesk.cz
