Skupinka maskovaných demonstrantů zapálila kolem šesté hodiny večer budovu radnice v Limoges – historickou stavbu z roku 1883, která sloužila městu přes 140 let. Hasiči zasahovali, ale nestihli zabránit katastrofě: kolem deváté hodiny se střecha propadla do nižších pater. „Dvě třetiny budovy jsou pryč,“ řekl místní prefekt Maurice Barate agentuře AFP. Záběry z místa zachytily i zřícení radniční věže.
Jak požár v Limoges vznikl
Svědci popsali sled událostí přesně. Nejprve žháři zapálili policejní auto zaparkované před radnicí. Poté rozbili okna historické budovy, vlezli dovnitř a rozdělali oheň přímo v interiéru. Oheň se rychle šířil do vyšších pater a nakonec zachvátil celou střechu. Prefekt Barate označil čin za „úmyslný vandalismus“ a nevyloučil trestní stíhání pachatelů.
V ulicích Limoges se v tu dobu pohybovalo několik tisíc demonstrantů. Vedle skupiny žhářů se menší partie lidí vloupávaly do obchodů v centru města. Požár si naštěstí nevyžádal žádná zranění.
Proč Francouzi vyšli do ulic
Za protesty stojí frustrace z vysokých cen bydlení, zdražování pohonných hmot a prohlubující se sociální nerovnosti. Do ulic vyrazili studenti, odboráři, klimatičtí aktivisté i veteráni hnutí žlutých vest. Devatenáctiletá protestující v Paříži to pro agenturu Reuters shrnula bez okolků: „Životní náklady jsou příliš vysoké, ceny pohonných hmot jsou příliš vysoké a středoškoláci jsou po celé zemi napadáni jen proto, že se snaží protestovat.“
Pořadatelé odhadují celkovou účast na přibližně 800 tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez hovoří o 550 tisících. Demonstrace se konala na více než 110 místech po celé zemi.
Násilnosti v Paříži a u Elysejského paláce
V hlavním městě se poklidná odpolední demonstrace vedená odbory rychle proměnila v sérii střetů. Na náměstí Place de la République hořelo auto i novinový stánek. Policie k rozehnání davu nasadila slzný plyn a vodní děla. Skupiny demonstrantů pronikly až k Elysejskému paláci – sídlu prezidenta Emmanuela Macrona – odkud je policisté vytlačili. Na třídě Champs-Élysées, kde byly protesty výslovně zakázány, zasahovala policie proti stovkám lidí.
Starosta Paříže Emmanuel Grégoire uznal, že „drtivá většina“ demonstrantů pochodovala pokojně, zároveň ale varoval: „Násilnosti, které se nyní odehrávají v pařížských ulicích, jsou nepřijatelné.“ Rozsah škod označil za obrovský ještě před koncem dne, kdy střety stále probíhaly.
Co se dělo v Marseille, Bordeaux a dalších městech
Limoges zdaleka nebylo jediné místo, kde demonstrace přerostla v rabování. V Marseille pronikli protestující přímo do budovy radnice a křičeli hesla o revoluci a dobytí Bastily – policie ale rychle zasáhla. Stejný scénář se opakoval v Lille a Angers, kde škody zůstaly menší. V Bordeaux zahalení demonstranti vnikli do sídla obchodní komory, pochod byl rozehnán slzným plynem a vyrabována byla i rezidence tamního prefekta. V Lyonu hořelo sídlo turistické centrály na náměstí Bellecour.
V Saint-Étienne přišel jeden z demonstrantů o ruku po výbuchu policejního granátu – podobný incident se přitom v minulosti stal již patnáctiletému chlapci, po němž úřady použití omračujících granátů pozastavily.
Bilance zraněných a zadržených
Počty zadržených se v průběhu noci lišily podle zdroje a okamžiku záznamu. Ministr vnitra Nuňez hovořil kolem osmé hodiny večer o zhruba 400 zadržených. Francouzský premiér Sébastien Lecornu uvedl celkové číslo 1 200, resp. 1 500 zadržených – zřejmě průběžně aktualizovaný údaj z různých hodin. Zraněno bylo na 150 policistů a četníků, přičemž ministr vnitra ještě před koncem dne hlásil přes 60 zraněných příslušníků bezpečnostních sil, z nichž dva odvezli do nemocnice v bezvědomí.
Kdo za násilím stojí podle vlády
Nuňez označil za původce násilností krajní levici a varoval, že k politicky motivovaným výtržníkům se v Paříži přidali i běžní kriminálníci. „Tito vandalové byli extrémně násilní, zamaskovaní, vybavení projektily a pyrotechnikou,“ popsal ministr. Policie má podle jeho slov k dispozici rozsáhlý videomateriál a slíbila dopadení pachatelů.
Macron a vláda odsoudili násilí
Prezident Emmanuel Macron reagoval příspěvkem na síti X: „V naší republice není místo pro násilí. Ti, kteří poničili prefektury, obchody a vyplundrovali radnice, budou zatčeni a potrestáni.“ Premiér Lecornu dříve avizoval, že vláda chce do konce října předložit řešení krize ve školství, jednoho z klíčových palčivých bodů protestů.
Levicové odbory naopak vyzvaly vládu, aby okamžitě odpověděla na sociální požadavky a zastavila to, co označily za represi demonstrantů. Jak napjatá situace bude pokračovat, závisí na tom, zda kabinet dokáže nabídnout konkrétní kroky dřív, než frustrace v ulicích znovu převaří.
Zdroje: novinky.cz, ct24.ceskatelevize.cz, tn.nova.cz
