Vědci z Masarykovy univerzity v Brně přišli s objevem, který by mohl zásadně změnit léčbu mozkové mrtvice. Vyvinuli enzym pojmenovaný Brnotepláza, jenž na zvířecích modelech rozpouštěl krevní sraženiny s výrazně vyšší účinností, než jakou nabízí altepláza – lék, který se dnes používá po celém světě. Pokud by se výsledky potvrdily i u lidí, mohlo by to zachránit životy statisíců pacientů ročně.
Co Brnotepláza dokáže a proč to není jen malý krok
Mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot výsledky výzkumu popsal konkrétními čísly. Zatímco altepláza dokázala v testování na zvířatech zprůchodnit ucpanou cévu v 56 % případů, Brnotepláza uspěla v 87 % případů. U lidí přitom účinnost alteplázy klesá ještě níže – pod 50 %. Rozdíl tedy není zanedbatelný, jde o desítky procentních bodů.
K tomu přibývá ještě jedna zásadní praktická výhoda: současná altepláza se podává formou hodinové infuze, což v urgentní péči znamená čas navíc, který si pacienti po mrtvici nemohou dovolit ztrácet. Brnotepláza by podle vědců mohla být aplikována jedinou injekcí.
Co je mozková mrtvice a proč je každá minuta drahá
Mrtvice vzniká přerušením přívodu krve do mozku. V naprosté většině případů – konkrétně v 90 % – ji způsobuje céva ucpaná sraženinou. Zbývajících 10 % tvoří krvácení přímo do mozkové tkáně. Obě varianty jsou bezprostředně život ohrožující a každá prodleva v léčbě zvyšuje rozsah trvalého poškození.
Právě proto je v nemocnicích zavedené pravidlo „čas je mozek“: čím déle mozek nedostává kyslík, tím více buněk nevratně odumírá. Nová injekční forma podání, která by odpadla nutnost hodinové infuze, by proto mohla mít reálný dopad na výsledky léčby – nejen ve velkých nemocnicích s cévními jednotkami, ale i tam, kde jsou podmínky horší.
Kolik lidí mrtvice ročně zabije
Čísla za mrtvicí jsou alarmující. V České republice zemře na tuto diagnózu každý rok 7 až 9 tisíc lidí. V celosvětovém měřítku jde o přibližně 7,2 milionu obětí ročně. Mnoho dalších pacientů sice přežije, ale zůstane trvale postižených – s ochrnutím, poruchou řeči nebo kognitivními problémy.
Přínos léku s výrazně vyšší účinností by proto nebyl jen medicínský. Jde i o ekonomický a společenský dopad: méně invalidů, méně pečovatelů vytažených z pracovního trhu, méně nákladné dlouhodobé rehabilitace.
Kde výzkum stojí teď a co přijde dál
Brnotepláza byla dosud testována na zvířatech. Než bude možné léčit lidi, čekají výzkumný tým z Masarykovy univerzity klinické zkoušky, které ověří bezpečnost a účinnost přípravku také na lidských pacientech. Tento proces bývá dlouhý a náročný – v případě nových léků se počítá v letech, někdy i v celé dekádě.
To ale nemění nic na tom, že samotný výsledek ze zvířecích testů je vědecky velmi slibný. Skokový nárůst úspěšnosti o více než 30 procentních bodů oproti dosavadnímu standardu není v medicínském výzkumu běžný.
Proč na název Brnotepláza záleží víc, než se zdá
Pojmenování nového enzymu není jen roztomilý detail. Název Brnotepláza přímo odkazuje na Brno a zároveň navazuje na zavedenou terminologii – altepláza, tenektepláza a další léky ze stejné skupiny tkáňových aktivátorů plasminogenu sdílí právě koncovku „tepláza“. Brněnští vědci tak svůj objev zařadili do mezinárodního vědeckého kontextu a zároveň ho jasně označili jako výsledek práce z jihomoravské metropole.
Pro českou vědu jde o viditelný úspěch. Pokud Brnotepláza projde klinickými zkouškami a dostane se do praxe, mohla by se stát jedním z mála léků vyvinutých přímo v Česku, který se prosadí v celosvětovém měřítku.
Zdroj: ahaonline.cz
