Vlastní vypěstovaná rajčata chutnají jinak a mnozí potvrzují, že dokonce lépe. Není pochyb o tom, že jsou také zdravější, protože celý proces vývinu má zahrádkář nebo malopěstitel pod dohledem. Pěstování rajčat je náročné, od samého počátku je zapotřebí dát rostlinám péči. Nejprve se musí vypěstovat sazenice, které se následně přesazují do venkovního prostředí, kde je ohrožují povětrnostní podmínky, choroby i škůdci. Po celou dobu se musí zaštipovat, a odstraňovat uhnilé listy, zalévat a samozřejmě zahnojovat. Hnojení bývá v celém procesu nejdůležitější. Jak hnojit správně v jednotlivých fázích vývoje rostliny a plodů?
První zahnojení dva týdny po výsadbě sazenic
Po vypěstování sazenic se přesunují v polovině května na venkovní záhony, kdy je vhodné posečkat až se ustálí noční teploty, které neklesají příliš nízko, aby nedošlo k omrznutí rostlinek. Po usazení na trvalé místo se první zahnojení doporučuje až po dvou týdnech. To je čas, kdy rostliny začínají růst velkou rychlostí. A jaká hnojiva použít? Pro nasazení květů jsou vhodná hnojiva z ptačího trusu zředěná s vodou v poměru 1:20 nebo roztok z divizny v poměru 1:10. Do roztoků se může přidat 1 lžíce supefosfátu a 1 lžička modré skalice.
Pro rozvoj květů
První fáze se musí zaměřit především na nasazení květů. Čím více květů rostliny nasadí, tím je větší pravděpodobnost bohaté úrody. Kromě zmíněných hnojivových směsí je na místě použití i nálevu z popela (0,5 l) a zeleného hnojiva (0,5 l), které se míchá s 9 litry vody. Na roztok z popela není potřeba nic víc než 200 gramů popela z dřevěného uhlí, které se míchá s 1 litrem vroucí vody. Po 48 hodinách je roztok připravený. Zelené hnojivo se vyrábí z čerstvých kopřiv. 10litrový kbelík se jimi naplní z jedné třetiny a zalije po okraj vodou a nechá se kvasit po dobu 10 dní. Zkušení zahradníci též doporučují za deštivého počasí hnojit močovinou nebo dusičnanem amonným přímo listy (1 lžička na 10 litrů vody).
Podpora kvetení po dalších 12 dnech
Rostliny se rozrůstají a sílí, objevují se květy, které je však nutné podpořit v dalším rozvoji. Dvanáct dní po prvním zahnojení se doporučuje použít použité hnojivo opětovně. V případě, že nejsou dostupná přírodní organická hnojiva, je možné zakoupit přípravky na bázi kompostovaného hnoje s přídavkem minerálů (na 10 litrů cca 2 lžíce tekutého hnojiva). Aplikují se dle návodu uvedeného na výrobcích.
Třetí zahnojení lze nahradit minerálními přípravky
Bezpochyby se mohou ve třetí fázi použít opětovně domácí organická hnojiva jako při prvním a při druhém hnojení, stejně tak lze použít minerální hnojiva. Tyto přípravky se používají při zálivce, kdy se ředí 1 lžička přípravku v 1 litru vody. Voda nesmí být příliš studená, je možné použít odstátou nebo dešťovou vodu. Nedoporučuje se zalévat během horkých dnů, vhodnější čas pro zálivu je brzké ráno nebo pozdní večer, aby studená zálivka nezpůsobila rostlinám šok. Vlivem velkých teplotních změn by totiž mohlo dojít k pozastavení růstu.
Čtvrté zahnojení pro velké a šťavnaté plody
Rostliny se dostávají do fáze, kdy namísto květů se nalévají plody a pomalu dochází k dozrávání. Je to velmi důležitý čas, protože zelenina by mohla v poslední fázi popraskat vlivem nedostatku minerálů a živin. Z toho důvodu se doporučuje hnojení asi dva týdny po třetím zahnojení. Používá se 1 lžíce superfosfátu, 1 lžíce draselné soli a 1 lžička dusičnanu amonného na 10 litrů vody. Další možností, která je hojně využívaná zkušenými pěstiteli, je použití 1 lžičky hořčíku draselného, 1 lžičky síranu draselného a 1 lžičku dusičnanu amonného na 10 litrů vody. Nezkušení zahradníci často tápou ohledně množství hnojiva, které se doporučuje pro jednotlivé rostliny. Jednoznačně postačuje použít pouze 1 litr hotového hnojiva na jeden keřík, u úrodné nebo prohnojené zeminy postačuje poloviční množství.
Zdroj: myhomeinspiration.net
