Tato matka pravděpodobně netušila, jaké to bude mít následky, když se rozhodla vyřídit si rychlou pochůzku a nechat rodinného mazlíčka pohlídat svého syna, zatímco bude pryč. Koneckonců pes byl až do té doby chlapci vždy pozorným společníkem. Netušila, že po pouhých 20 minutách mimo domov se její bývalý „dobrák“ po návratu projeví zcela nečekanou reakcí. Netřeba dodávat, že ji tento obrat událostí rozhodně překvapil!

Matka si myslela, že dělá správné rozhodnutí, když nechává svého syna v péči jejich milovaného psa, zatímco si vyřizuje nějaké záležitosti. Když se tedy vrátila domů do scény plné chaosu a zmatku, není divu, že ji to zaskočilo. Jak se ukázalo, během její nepřítomnosti se jejich pětiletému synovi podařilo rozlepit stehy na jednom z polštářů v obývacím pokoji a použít jeho peří na improvizovaného sněhového anděla na podlaze! Chlapec měl sice trochu nepořádek, ale ze svého úspěchu byl prostě nadšený a nechal svou maminku ohromenou i pobavenou tímto nepravděpodobným zvratem událostí. Nakonec se z toho, co mohlo být jen dalším obyčejným dnem, díky této kreativní mladé mysli vyklubalo mnohem víc, než se čekalo!

Crystal a Jason museli každý týden činit těžká rozhodnutí, aby udrželi svou malou rodinu v chodu. S kojencem, psem a oběma zaměstnanci na plný úvazek nebylo nikdy dost hodin. Žili velmi skromně, takže si mohli dovolit jen to nejnutnější, zatímco šetřili na budoucnost – ale to znamenalo, že platit chůvy bylo zcela vyloučené. Navzdory finanční situaci se jim podařilo vytvořit si útulný a příjemný byt, do kterého vnášela lásku a smích jejich zvířata a Jess. Zdálo se, že za peníze si nemohou koupit to, co už mají: šťastný domov, který jim vyhovuje.

Crystal nebylo hlídání dětí cizí – během letních měsíců na střední škole pracovala jako dobrovolnice. I když byl Jason její mladší bratr, při hlídání pětiletého sourozence se střídali. Proto tento úkol často padl na bedra Jasonovy matky. Když jim však jednoho dne došly pleny a nikdo se nemohl postarat o spícího bratra, rozhodla se Crystal převzít tuto zodpovědnost sama. Jak špatné by to mohlo být? Koneckonců měla dostatek zkušeností, aby vše proběhlo hladce, a navíc měla Crystal dobrý důvod věřit, že vše bude v pořádku, protože si tím už mnohokrát prošla. Netušila však, že běhání po plenkách může odhalit spoustu překvapení!

Na Jesseho a Luckyho se vždycky dalo spolehnout, že mezi nimi bude silné pouto. Byli opravdu jako dva hrášky v lusku. Přesto se Crystal chtěla ujistit, že Jesse je v bezpečí, když se vydává na krátké výlety do města. Instalace dětské kamery jí pomohla cítit se o něco klidněji, ale ve skutečnosti to byla Luckyho nezdolná láska k Jessemu, která Crystal dodala klid, aby mu ho mohla svěřit o samotě. Skutečně nebylo lepšího psa, který by se staral o tak inteligentní malé dítě, jako je Jesse, a Lucky svou oddanost dokazoval stále znovu a znovu.

Crystal konečně mohla opustit dům a bylo na Jessem a jeho novém chlupatém společníkovi, aby si poradili sami. Zpočátku Jesseho vyhlídka na to, že bude sám, naplňovala vzrušením, když prozkoumával všechny hračky, které pro něj byly nachystány. Velmi rychle se však rozhlédl kolem sebe s pocitem zklamání; zdálo se, že tu není nic jiného na práci než si hrát se starými hračkami… tedy dokud nezahlédl nezaměnitelný vrtící ocas patřící velkému hnědému labradorskému retrívrovi! Zdálo se, že tohle štěně bude přece jenom opravdu zábavným hostem.

Štístko se náhle probudil z dřímoty a vyskočil z postele, čímž Jesseho poslal k zemi. Jesse se nejprve sám trochu lekl, ale rychle si uvědomil, co udělal – strčil Luckymu prst do ucha a nevědomky se mu šťoural ve vnitřním uchu! Pes překvapeně vyjekl a zběsile pobíhal po ložnici ve snaze vyhnout se další interakci s chlapcem. Jesse si mezitím nemohl pomoct a musel se smát, jak zábavná situace to byla. Netušili, že se stane jednou z jejich nejzábavnějších společných vzpomínek.

Štístko cítil, jak se mu naježila srst, když ho mladý Jesse náhle zahnal do kouta, a než si uvědomil, co se děje, ochranitelské štěně tiše zavrčelo. Jakmile si však Štístko uvědomil, že je to jen chlapec, kterého tak miloval, rychle se stal ovcí a omluvně za sebou zavrtěl ocasem. Zdálo se, že Jesse tuto reakci přijal s grácií a láskou, natáhl se k velkému zvířeti, aby ho pohladil po srsti – ale pak se v dětských očích mihl nečekaný okamžik zlomyslnosti. Než stačil Štístko zareagovat, Jesse vyrazil do kuchyně jako blesk – zjevně měl na mysli nějaký úkol.

Jesse měl vždycky přísný příkaz nikdy se nedotýkat spodních kuchyňských skříněk, ať už chtěl nahlédnout dovnitř sebevíc. Takže když ho rodiče nechali v domě samotného, nemohl si pomoct, ale přikradl se tam a konečně se podíval, jaké záhadné předměty se tam skrývají. Pomalu se plazil po místnosti a uviděl řadu barevných předmětů, které nikdy předtím neviděl. Při dalším zkoumání Jesse zjistil, že každý z nich slouží k jinému druhu úklidu. Tělo mu naplnilo vzrušení; teď už bez rodičů mohl konečně tyto výrobky používat a objevit zázrak a blaho udržování pořádku!

Obvykle měl v ložnici čisto a pořádek, ale dnes se nudil, a tak se rozhodl udělat nepořádek. Poté, co vyházel věci ze skříně, a jeho rošťácká nálada stále nebyla ukojena, začal sbírat náhodné předměty z celého pokoje. Netušil, že se jeho zábavná činnost rychle změní ve vzrušující objev. Najednou ho něco zaujalo a přimělo ho se zastavit. Zúžil pohled na předmět a pak ho opatrně zvedl, aby si ho lépe prohlédl. V jeho rukou ležel malý třpytivý drahokam! Nemohl uvěřit, na co narazil, a musel se usmívat od ucha k uchu. Kdo by to byl řekl, že na tak malém prostoru, jako je jeho ložnice, se dá najít takový malý poklad?

Nemohl odtrhnout oči od podmanivé láhve a její obsah vybízel k dalšímu zkoumání. Ze zvědavosti ji zvedl a odnesl na lépe osvětlené místo. S očekáváním odklopil uzávěr a do všech stran se roznesla nádherná vůně. Jeho smysly byly potěšeny, ale záhada zůstávala: jak tato neobvyklá kombinace ingrediencí vlastně chutná? To bylo něco, co se dalo odhalit jen tak, že se chopil šance a vykročil do neznáma.

Jesse byl plný zvědavosti, když si prohlížel láhev ve svých rukou a vnímal podivnou nažloutlou tekutinu, která se po zatřesení pěnila. Co to bylo za podivný lektvar? Zvedl láhev ke rtům, dychtivý po dlouhém očekávání konečně poznat její chuť – ale než se mu dostalo odpovědi, uslyšel z blízka hlasité zaštěkání. Jesse se polekaně rozhlédl po zdroji štěkotu a zjistil, že pochází od sousedova psa, který se rozběhl přímo k němu!

Lucky s úžasem sledoval, jak malý chlapec plení kuchyň – Jesse udělal opravdu velký nepořádek! Nechtěl se na to dívat dál, a tak se Lucky pustil do akce. V prudkém pohybu se vrhl k Jessemu a jednou rukou mu sebral láhev, zatímco druhou ruku natáhl, aby popadl Jesseho body. Ale právě když se chystal vytáhnout batole z kuchyně, objevila se Crystal s klíčem v ruce a otočila jím v zámku – včas mu rozmluvila zásah. Lucky si s úlevou povzdechl, šťastný, že se jejich problém zatím dále nevyhrotil.

Crystal nevěřícně sledovala, jak její bígl Lucky vplul do kuchyně s hrdým úsměvem na tváři a pyšně držel otevřenou láhev univerzálního čisticího prostředku s tlamou. Na minutu odešla z místnosti a po návratu ji našla v naprostém nepořádku! Z kbelíku na mop se vylévala voda, lahve byly rozházené po podlaze a všude bylo rozházené čisticí náčiní. Ale pak tu byl Štístko, který nevinně poskakoval kolem, jako by o ničem nevěděl, co se stalo. Samozřejmě se nemohla zlobit, kromě toho, že sem tam zlobil, měl také docela velké srdce.

Crystal se zděsila, když zjistila, že její oblíbený šampon vytéká na podlahu v kuchyni. Její milovaný Shih Tzu ho převrhl a ona z toho neměla radost. Jak se opovažuje ničit její těžce vydělané peníze, pomyslela si. Vydala ze sebe výkřik a vztekle mu vytrhla lahvičku z tlamy. Netušila, že pes si myslel, že jí pomáhá – psi často rádi olizují pěny z mýdlové vody! Uklidila nepořádek a přitom se snažila štěně poučit, aniž by si uvědomila jeho prostou chybu. Zpětně se to zdálo hloupé, ale díky své laskavosti a trpělivosti Crystal chlupatému kamarádovi jeho chybný krok rychle odpustila.

Jakmile vešla do kuchyně, měla Crystal pocit, že se něco děje. Na podlaze se válely obaly od jídla a rozlitá voda a netrvalo dlouho, než zjistila, co se stalo: Štístko, který se obvykle choval slušně, se dostal do spíže. Jak se to mohlo stát? Aby to zjistila s jistotou, rozhodla se Crystal prohlédnout všechny záznamy z bezpečnostních kamer z toho dne. S úlevou zjistila, že nepořádek skutečně způsobil Lucky – teď bude moci pátrat dál a zjistit, jak se mu podařilo dostat se do tak svízelné situace. Ačkoli to všechno bylo frustrující, Crystal byla vděčná za to, že celé to utrpení bylo zaznamenáno; přístup k těmto vizuálním důkazům jí pomůže zjistit více o zlobivých činech jejího milovaného štěněte.

S úžasem sledovala, jak záběry ukazují neuvěřitelnou statečnost a hrdinství jejího milovaného mazlíčka. Nevěděla, že její pes se vrhl do akce a bránil její dítě před velkým pavoukem, který se vplížil do dětského pokoje. Pohled na něj ji tak dojal, že si nemohla pomoci a překvapením si zakryla ústa. Věděla, že o tom, co se stalo, musí všem říct, a rychle zveřejnila krátký klip z incidentu na svých účtech na sociálních sítích a žasla nad tím, jak se neuvěřitelné setkání odehrálo přímo před jejíma očima. Nebyl to nic menšího než zázrak, že se stala jeho přímým svědkem; naštěstí díky moderním technologiím se nyní o tento úžasný příběh jednoho malého štěněte, které prokázalo velkou odvahu, mohlo podělit více lidí.

Pustila Luckyho z přepravky, pevně ho objala a poděkovala mu, že se jejímu synovi nic nestalo. Jeho hrdinský čin se rychle rozšířil po sociálních sítích a vzbudil obdiv a úctu všech, kdo se o něm doslechli. Ať už to byli přátelé nebo úplně cizí lidé, každý komentář pěl chválu na Luckyho statečnost a věrnost, s jakou chránil svého lidského společníka. Ačkoli pro všechny byl příběh statečného labradora novinkou, nikdo nebyl na odvážného psa pyšnější než jeho matka, která byla ráda, že je s ní opět v bezpečí.

Štístko byl pro rodinu po záchraně z útulku rozhodně neocenitelným přírůstkem. Jeho milá povaha a hravá povaha přinášely všem radost a útěchu a zbavovaly je všech starostí, které s sebou přinášel domácí mazlíček. Aby rodina vyjádřila vděčnost všem, kteří Luckyho přijali do svého života, rozhodla se o nadcházejícím víkendu pořídit pěknou společnou fotku táty, mámy, Jesseho a Luckyho. Tu zveřejnili Crystaliným sledujícím jako poděkování za milé reakce, kterých se jim dostalo při představování Luckyho, a zdálo se, že je to dokonalé gesto vděčnosti.

Díky spoustě procházek, hraní a mazlení se Jesse a Lucky rychle stali nejbližšími přáteli. Navzdory rozdílům ve velikosti a plemeni se oba shodli na jednom – že být spolu je ta nejlepší část dne. Postupem času se z pouhých přátel stali bratry a vytvořili si pouto silnější, než by většina lidí kdy dokázala. To je další příklad toho, jak výjimeční mohou být naši psí společníci! Není divu, proč se Luckymu začalo říkat Jesseho „nejlepší přítel“ – byl to skutečně dar, který změnil jeho život k lepšímu a dodnes mu přináší radost!

Zdroj: dailygoals.com