Kdo se domníval, že ceny energií už dosáhly svého stropu a že budou postupně klesat, po loňských excesech, kdy odběratelé museli platit nesmyslně vysoké částky za elektřinu a plyn, které nebyly obvyklé, nyní čelí nepříjemnému překvapení. Znovu totiž dochází k dramatickému růstu cen, a tentokrát není za to zodpovědný jenom trh, ale i Energetický regulační úřad (ERÚ).

I když spotřebitelé nemají kontrolu nad cenou energie samotné, mají vliv na stanovení regulovaných složek cen. A právě tyto regulované složky ceny mají vzrůst v příštím roce pro domácnosti o 71 %. Regulovaná složka přitom tvoří přibližně polovinu celkového účtu za energie, zatímco druhou polovinu tvoří cena elektřiny nebo plynu samotného.

To se projeví především na fakturách za energie. První odhady naznačují, že cena jedné megawatthodiny pro konečného spotřebitele by mohla stoupnout o přibližně 1400 korun. Průměrná domácnost s odběrem kolem čtyř megawatthodin by tak mohla zaplatit o 5600 Kč více ročně. Toto zvýšení není zanedbatelné a je způsobeno zejména růstem platby za systémové služby, která se téměř zdvojnásobí a dosáhne 313 korun za megawatthodinu. Navíc se vrátí poplatek za obnovitelné zdroje, který bude činit 600 Kč za megawatthodinu.

Ekonomický dopad a vize „Zelené dohody“

Michal Macenauer, expert na energetiku, poznamenal: „Návrhy cenových rozhodnutí ERÚ zrušily mnoho subvencí a zároveň velmi hrubým způsobem připravují odběratelský sektor na novou éru – éru dekarbonizované energetiky.“ To znamená, že toto navýšení cen je reakcí na reálné náklady spojené s ekologickými snahami a tzv. Zeleným dohodou.

Co je ještě horší, stát se snažil přesvědčit občany, že náklady na přechod na zelenou energetiku a průmysl nepotřebují platit sami, a že se to pokryje z emisních povolenek a dotací. Nicméně se ukazuje, že občané se nevyhnou ani přímým platbám.

Ministr průmyslu dokonce tvrdil, že by Češi měli být spokojeni, protože v Německu je regulovaná část ceny za energie kvůli přechodu na zelenou energetiku již dvě třetiny celkové ceny.

Zdražení plynu a jeho dopad na domácnosti

A jako by toho nebylo málo, Energetický regulační úřad rozhodl o významném zdražení plynu, kde regulovaná část ceny vzroste o 39 %. I když se to na koncové ceně neodehraje tak dramaticky jako u elektřiny, protože regulovaná složka tvoří jen asi pětinu celkové ceny, domácnosti určitě pocítí nárůst výdajů.

Celkově lze říci, že růst cen energií má vážný dopad na domácnosti a ekonomiku země. Spotřebitelé se ocitají v situaci, kdy musejí čelit nečekaným a významným nákladům na energie, což může vést ke zvýšené finanční zátěži. Tento vývoj také zdůrazňuje význam hledání udržitelných a ekonomicky efektivních řešení v energetickém sektoru, aby se minimalizovalo břemeno nákladů nesené spotřebiteli.

Fotografie: shutterstock.com