David Rath, bývalý ministr zdravotnictví a politická osobnost České republiky, prožil několik let ve vězení kvůli korupčním skandálům, z nichž ten nejznámější se týkal předání milionů v krabici od vína. Ač stále popírá svou vinu, Rath se v nedávném podcastu Slepá spravedlnost otevřeně podělil o děsivé zážitky z věznění – od ponižujících podmínek cel až po pocity totální bezmoci a strachu o život. Jeho upřímné svědectví poskytuje jedinečný vhled do života za mřížemi a odhaluje temné stránky justičního systému, které jsou často veřejnosti skryty.

Cesta od Sametové revoluce k politickému pádu

Rath začínal jako lékař, který se aktivně zapojil do sametové revoluce v roce 1989. Okouzlený Václavem Klausem a jeho vizí, Rath se stal zakládajícím členem ODS a zpočátku se těšil úspěchu v pravicové politice. Nicméně vnitřní spory ve straně a jeho následný přechod do ČSSD nakonec vedly k jeho pádu z výsluní.

Šok ze ztráty moci

Rath popisuje, jak pro něj bylo traumatické přejít z vlivných politických pozic až na samé dno, do vazby. „Je to asi jako rána pěstí, nebo rána přes hlavu. Nebo když někdo někomu sdělí, že má rakovinu. V tu chvíli jsem věděl, že to, co jsem žil dosud, skončilo. Je to, jako když skočíte z Nuselského mostu. Padáte někam do neznáma,“ říká Rath o pocitu, když se ocitl ve vazbě.

Zoufalá realita prvních dnů ve vězení

Rath popisuje, jak byl zpočátku umístěn do „zoufalé cely„, kde byli ti nejhorší vězni, kteří vše rozbíjeli, zvraceli a znečišťovali stěny vlastními výkaly. „Je to jako v jiném světě. Je to naprostá beznaděj. Strčí vás do místa, které je tak strašné, že se to těžko popisuje,“ vzpomíná Rath na tyto děsivé první dny.

Špinavé a ponižující podmínky běžné cely

I když byl později přesunut na „normálnější“ celu, byl šokován její strašlivou špinavostí. „Pak už mě dali na normálnější celu, která byla jen strašně špinavá. Já jsem to hned uklidil, to je první, co tam jako vězeň uděláte,“ říká Rath o svých snahách zlepšit alespoň trochu životní podmínky.

Izolace a ztráta kontaktu se světem

Rath popisuje, jak ve vazbě trpěl naprostou izolací od okolního světa. „Ta kolizní vazba je mučení na druhou. Nesmíte zavolat rodině, návštěvy jsou za přítomnosti policisty, dopisy zadržují. Jediná spojka se světem je advokát. Ten je pro vás něco jako anděl. Nemáte televizi, rádio, jste úplně vyřízenej,“ líčí Rath.

Pocity strachu a obav o vlastní život

Rath se také zmínil o tom, že se během převozů do soudní budovy obával o svůj život. „Chtěli mi dát neprůstřelnou vestu. Říkali mi: ‚vy víte tolik věcí‘, ale já ji odmítl. Dokonce to bylo tak, že jely falešné kolony. Jedna jela po dálnici, jedna po okresce a jeli jsme do takového policejního areálu, kde byla nějaká skladiště, a já si říkal, teď mě tady zavraždí,“ popisuje Rath.

Adaptace na vězeňský život a poznání zajímavých lidí

Rath však poznamenává, že se po prvních náročných dnech postupně adaptoval na vězeňské prostředí. „První dny jsou nejintenzivnější a pak si na to zvyknete,“ říká. Zároveň dodává, že ve vězení se setkal s řadou chytrých lidí s pevnými zásadami, kteří se do problémů dostali v důsledku své účasti v pochybných obchodních transakcích.

Rath o obsahu slavné krabice od vína

Rath se vyjádřil také k obsahu oné krabice od vína, ve které převážel miliony korun. Přiznává, že o penězích věděl a očekával, že je od manželů Kottových dostane, ale tvrdí, že nevěděl přesnou částku. Zároveň tvrdí, že vedení ČSSD o těchto penězích vědělo a bylo za ně dokonce vděčné.

Kreativní vysvětlení

Rath se pokoušel kreativně vysvětlit, jak se do úplatkářské kauzy vlastně zapletl. „Představte si situaci, kdy jste na večeři a někdo vám řekne: Tohle jídlo na stole je zakázané, to si neberte. Všichni tam chodí a nabírají si. V jednu chvíli si řeknete: Já tu přece nebudu sedět o hladu,“ přirovnává Rath.

Uznání vyšetřovacího týmu

Rath vyjádřil respekt k vyšetřovacímu týmu, který se jeho případem zabýval. Podle něj si nikdo předtím s ničím podobným nedal tolik práce. Zároveň tvrdí, že nechtěně předpověděl pád tehdejšího premiéra Nečase, když mu řekl, že možná je také odposloucháván.

Zdroj: eXtra.cz