Byl to klidný, hodný pes. Přesně takhle ho popisovali sousedé. Přesně takový, který je sen všech lidí. Na nikoho neštěká, na nikoho neútočí, je kamarádský, přítulný a má rád děti. Ale toho dne se choval hodně divně. Nebyl klidný, nebyl krotký, byl divoký, podrážděný, nebyl ve své kůži.

Smrt majitele?

Ale dalo se to čekat. Jeho páníček zemřel…. Tedy, alespoň si to všichni mysleli. Pes doma štěkal, nikdo neotvíral, tak sousedé zavolali na tísňovou linku. Přijela policie, zdravotníci a bylo konstatováno, že je pozdě. Že muž zemřel. Zabalili ho do prostěradel, naložili na nosítka s tím, že ho odvezou.

Ale pes byl stále divný, pořád kolem páníčka, nosítek pobíhal, štěkal, narážel do záchranářů, dával packy na svého páníčka. Každý si myslel, že se s ním jen nemůže smířit, že jeho pán zemřel. A pak se stalo něco…

Není mrtvý

Bylo jim to natolik divné, že se raději rozhodli muže ještě zkontrolovat. A najednou zjistili, že dýchá, že žije. Byly to velmi slabé životní funkce, ale byli. Hned se pustili do potřebných úkonů. A pes? Najednou se zklidnil, sedl si opodál a sledoval, jak se jeho páníčkovi dopřává zdravotní péče. Muž byl sice na pokraji smrti, ale žil. Zavezli ho do nemocnice a tam ho postupně dali do kupy.

Pes zachránce

Jeden z lékařů následně přiznal, že nebýt jeho psa, znovu by ho nekontrolovali. Konstatovali u muže smrt a nebylo nutné o tom pochybovat. Ale chování psa každého šokovalo, zvlykalo. A bylo to dobře. Jeho oddanost, jeho láska zachránila muži život. Další z důkazů, že zvířata toho mohou cítit mnohem více než lidé. A že pouto a vazby, jsou vždy něco unikátního. Proto bychom si zvířat měli vždy vážit a brát je jako členy rodiny. A to z jasného důvodu. Klidně nám totiž mohou i zachránit životy. Pes má intuici, kterou člověk prostě nemá a mít nebude. A tento, Rex, se stal logicky místním hrdinou, zachráncem života.

Zdroj: armblog.am