Zpráva jasně potvrzuje, že slevy jsou hlavním tahákem především pro lidi ve věku 20 až 39 let. Právě tato věková skupina je ekonomicky aktivní, často tvořená zaměstnanci, OSVČ i studenty. Průzkum odhalil, že více než polovina obyvatel nakupuje potraviny často jen proto, že jsou právě ve slevě. Dalších osm procent přiznává, že bez slevy téměř nenakupuje vůbec. Výhodné balení nebo akční cenovky se tak stávají rozhodujícím faktorem, zatímco potřeba či plán ustupují do pozadí. Mladí lidé mají větší potřebu šetřit a aktivně hledají cesty, jak snížit výdaje.

Sleva jako hlavní motiv nákupu

Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že více než devět desetin obyvatel Česka alespoň občas nakoupí jídlo kvůli slevě. Často tak činí 51 procent respondentů a dalších osm procent přiznává, že slevy sleduje doslova při každé návštěvě obchodu. Tento trend ukazuje, jak výrazně proměnily marketingové strategie chování spotřebitelů. Nabídky s omezenou dobou platnosti nebo akční letáky se staly běžnou součástí nákupního rozhodování. Češi si tak vytvářejí systém, ve kterém plánují nákupy podle toho, kde je zrovna nejlevněji.

Měsíční výdaje se liší podle domácnosti

Nejčastěji se měsíční náklady na potraviny u celé domácnosti pohybují mezi 4000 a 8000 korunami. Asi pětina dotázaných udává výdaje v rozmezí 4000 až 6000 korun, další pětina pak míří mezi 6000 až 8000 korunami. Pouze dvě procenta lidí říkají, že jejich domácnost utratí za jídlo méně než 2000 korun měsíčně. Na opačné straně spektra stojí pět procent respondentů, jejichž výdaje překračují hranici 14.000 korun měsíčně. Velmi úsporní jsou senioři, především ti, kteří žijí sami. V jejich případě bývají výdaje nižší a nákupy méně časté.

Každodenní nákupy mají své fanoušky

Zatímco šest procent Čechů chodí na nákup potravin denně, většina volí frekvenci několikrát týdně – konkrétně 52 procent respondentů. Jednou týdně vyráží do obchodu třetina obyvatel, zatímco další menšina si vystačí s nákupem jednou za dva týdny. Vůbec nejméně lidí – jen čtyři procenta – nakupují potraviny méně často než jednou za 14 dní. Každodenní nákupy jsou populárnější u lidí ve věku 40 až 54 let a u větších domácností s pěti a více členy, kde spotřeba vyžaduje pravidelné doplňování zásob.

Nákupy zůstávají hlavně na ženách

Rozložení povinností v domácnosti ukazuje, že nákup potravin je stále hlavně ženskou záležitostí. Třetina žen uvádí, že kompletně zajišťuje veškeré nákupy v domácnosti, zatímco dalších 46 procent se stará o jejich většinu. U mužů je situace odlišná – pouze každý pátý přiznává, že má na starosti veškeré nákupy. Dalších 37 procent mužů pak vykonává většinu nákupních povinností. Tento rozdíl ukazuje nejen na tradiční rozdělení rolí, ale i na praktický aspekt – ženy bývají častěji těmi, kdo sledují výhodné nabídky a slevy.

Supermarkety stále vedou

Češi stále nejvíce spoléhají na velké řetězce – supermarkety a hypermarkety navštěvuje alespoň občas 99 procent dotázaných. Téměř čtyři pětiny tam nakupují pravidelně. Menší obchody s potravinami zůstávají v pozadí, pravidelně do nich chodí asi jen pětina lidí. Specializované prodejny jako pekařství nebo řeznictví navštěvuje pravidelně nebo občas 16 procent Čechů. Polovina obyvatel si občas koupí potraviny v obchodech se zdravou výživou nebo ve farmářských prodejnách, třetina pak přímo u samotných farmářů.

Bezobalové a online nákupy jsou okrajové

Obchody zaměřené na bezobalový prodej zatím Češi příliš neoslovily. Pouze deset procent respondentů uvedlo, že je využívají alespoň občas. Online nákup potravin se sice během pandemie covidu-19 výrazně rozšířil, ale nyní zájem opět mírně opadl. Zatímco v roce 2020 se online nákupy vyšplhaly na 20 procent díky karanténám a omezením pohybu, loni šlo o 22 procent. Letos podíl mírně klesl zpět na 20 procent. Internet zůstává alternativou spíše pro menšinu spotřebitelů.

Průzkum ukázal chování tisícovky Čechů

Výzkum probíhal mezi 14. a 26. březnem a zúčastnilo se ho 1037 obyvatel České republiky starších 15 let. Otázky se zaměřovaly nejen na frekvenci nákupů a výši výdajů, ale také na důvody, proč lidé volí určité prodejny nebo způsoby nakupování. Výsledky jasně ukazují, že v době rostoucích cen a nejistoty jsou pro většinu lidí slevy rozhodujícím faktorem při výběru potravin. Ekonomická realita tak formuje nejen to, co si lidé dají do košíku, ale i jak často do obchodů vůbec chodí.

Zdroj: Echo24.cz