Přestože se Ministerstvo dopravy připravuje na zavedení vyšší maximální rychlosti na některých úsecích českých dálnic, většina veřejnosti se změnám brání. Průzkum agentury NMS Market Research odhalil zajímavé rozpory mezi generacemi i mezi pohlavími. Ukazuje se, že ti nejméně zkušení za volantem chtějí jezdit nejrychleji, zatímco ti s většími zkušenostmi volí bezpečí a stabilitu. Článek přináší podrobnosti o plánovaných změnách, názorech veřejnosti i odborné kritice.
Většina řidičů změny nechce
Z výsledků aktuálního průzkumu agentury NMS Market Research vyplývá, že čeští řidiči se k nápadu na zvyšování rychlosti na dálnicích staví poměrně rezervovaně. Až 59 procent respondentů uvedlo, že by preferovalo zachování současného limitu. Jen necelá třetina by uvítala jeho navýšení a pouhá čtyři procenta by byla pro jeho snížení. To je poměrně jasný signál, že většina populace necítí potřebu měnit něco, co podle nich funguje.
Ministerstvo prosazuje změny navzdory kritice
Ministerstvo dopravy ale s tímto výsledkem příliš nekoresponduje. Už v polovině letošního roku plánuje navýšit maximální rychlost na úseku dálnice D3 mezi Českými Budějovicemi a Táborem. Stejné úpravy se plánují také na D1 u Lipníka nad Bečvou a na D11 u Hradce Králové. Ministr dopravy Martin Kupka ale zdůrazňuje, že jde o pilotní projekty: „Chceme vyhodnotit, jak se česká veřejnost se stopadesátkou ztotožní,“ uvedl. Zkušenosti z těchto úseků mají rozhodnout o případném dalším rozšiřování vyšší rychlosti.
Odborníci varují před populismem
Navýšení rychlosti na některých dálničních úsecích vyvolává rozporuplné reakce nejen mezi řidiči, ale také mezi dopravními experty. Ti často mluví o populistickém kroku, který může přinést více škody než užitku. Obávají se, že vyšší rychlost přinese nárůst nehod, horší zvládání krizových situací a větší stres mezi méně zkušenými řidiči. I proto je mezi odbornou veřejností stále slyšitelnější apel na opatrnost a důkladné vyhodnocení dopadů změn.
Mladí chtějí jezdit rychleji
Největší překvapení přinesla analýza názorů podle věku. Nejvíce nadšení pro rychlejší jízdu vyjádřili mladí řidiči mezi 18 a 28 lety. Až 45 procent z nich by uvítalo navýšení rychlostního limitu, což je výrazně nad celkovým průměrem. Výzkumnice Lucie Režná k tomu uvedla: „Téměř polovina mladých řidičů ve věku 18 až 28 let podporuje zvýšení rychlostního limitu, s přibývajícím věkem tato podpora klesá až na pouhých 20 procent u generace Baby boomers.“ Tento fakt považuje za paradoxní – rychlost totiž nejvíce chtějí ti, kteří mají nejméně zkušeností.
Zkušenější řidiči jsou zdrženlivější
Starší řidiči a řidičky, kteří mají za sebou tisíce kilometrů, se ke zvyšování rychlosti staví podstatně zdrženlivěji. Až 65 procent z nich podporuje zachování současného stavu. Tento postoj může odrážet zkušenosti s provozem, větší důraz na bezpečnost i realistické zhodnocení rizik. S rostoucím věkem se podle odborníků zvyšuje respekt k pravidlům a snaha vyhnout se nehodám. Ukazuje se tak, že opatrnost a ohled na bezpečí na silnicích jsou prioritou hlavně u zkušenějších motoristů.
Muži vs. ženy za volantem
Zajímavé rozdíly se objevily také mezi pohlavími. Muži se ke zvýšení rychlosti staví o poznání pozitivněji než ženy – rozdíl činí celých 23 procentních bodů. Tento fakt může souviset s různými přístupy k řízení, vnímáním rizika nebo se sebevědomím za volantem. Zatímco muži často vnímají vyšší rychlost jako výzvu či projev dovednosti, ženy bývají opatrnější a více zohledňují bezpečnost silničního provozu.
Stopadesátka není pro každého
I mezi těmi, kteří by zvýšení uvítali, nepanuje shoda ohledně nové maximální rychlosti. Pro 53 procent z nich by ideální byla hranice 150 km/h. Když se ale vezme v potaz celá populace, jen 16 procent lidí by si přálo tuto hodnotu jako nový standard. Co se týče úplného zrušení rychlostního limitu, to by podpořilo jen pět procent respondentů. To potvrzuje, že extrémní změny v pravidlech řízení nemají ve společnosti téměř žádnou podporu.
Politická orientace nerozhoduje
Názory na změnu rychlosti nejsou výrazně ovlivněny politickou příslušností. Voliči vládních i opozičních stran se v názoru na zachování současného stavu vesměs shodují. Nejvíce konzervativní přístup zaujímají sympatizanti ANO a STAN, kde 64, respektive 61 procent respondentů odmítá zvýšení limitů. Podle Režné „mezi potenciálními voliči stran, jejichž program se nezaměřuje primárně na automobilismus a obhajobu spalovacích motorů, toto téma velký zájem nevzbuzuje.“ Z toho vyplývá, že otázka rychlosti na dálnicích není pro většinu voličů klíčovým bodem politického rozhodování.
Zdroj: zdopravy.cz
