Češi si o alkoholu často vyprávějí věci, které znějí uklidňujícím dojmem, realita ale podle nového výzkumu vypadá mnohem tvrději. Sociologové z Univerzity Karlovy se zaměřili na rozšířené mýty o pití i na to, jak lidé zkoušejí svou spotřebu brzdit. Výsledky ukazují, že část společnosti stále věří představám o prospěšnosti malých dávek, zatímco odborníci už dlouho upozorňují na zdravotní rizika.

Zrádná víra

Zhruba polovina Čechů si podle nového výzkumu stále myslí, že malé množství alkoholu může lidskému zdraví prospívat. Právě to je zjištění, které budí pozornost, protože podobná představa v tuzemsku přežívá navzdory dlouhodobým varováním lékařů. Mnoho lidí navíc neumí tuto domněnku popsat jen obecně, ale dokáže rovnou říct, co si pod „zdravou“ dávkou představuje. Nejčastěji mluví o několika skleničkách vína nebo piva. To ukazuje, jak hluboko je podobné přesvědčení zakořeněné a jak snadno si lidé dokážou pití omluvit jako něco běžného a vlastně neškodného.

Co odhalil výzkum

Za výzkumem stojí sociologové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kteří se zaměřili nejen na rozšířenost mýtů o alkoholu, ale také na zkušenosti lidí s omezováním jeho konzumace. Do šetření se zapojilo 1022 respondentů starších 18 let, kteří během posledních 18 měsíců před sběrem dat někdy pili alkohol. Sběr dat zajistila společnost NMS Market Research v období od 24. dubna do 2. května 2025. Právě tento vzorek přinesl obraz toho, jak Češi o alkoholu přemýšlejí, co si o jeho účincích namlouvají a jak často se pokoušejí své návyky aspoň částečně dostat pod kontrolu.

Mýty které drží při životě

Výsledky ukázaly, že falešné představy kolem alkoholu nejsou jen okrajovou záležitostí. Asi dvě pětiny dotázaných věří, že malé množství alkoholu pomáhá předcházet srdečním onemocněním. Více než 60 procent lidí je přesvědčeno, že alkohol zvyšuje tělesnou teplotu, a zhruba čtvrtina si myslí, že zlepšuje kvalitu spánku. Právě tyto zažité představy se mezi lidmi drží velmi silně, protože často působí jako jednoduché vysvětlení a dávají konzumentům pocit, že jejich zvyk nemusí být problém. Jenže právě takové mýty mohou nebezpečně zakrývat skutečnost, že alkohol organismus zatěžuje mnohem víc, než si řada lidí připouští.

Lékaři varují jasně

Odborníci přitom dlouhodobě upozorňují, že vysoká spotřeba alkoholu v Česku přispívá k vyššímu výskytu i nárůstu celé řady onemocnění. Lékaři alkohol spojují například s vyšším rizikem vzniku většiny druhů rakoviny, s obezitou, vysokým krevním tlakem nebo nemocemi jater. To je zásadní kontrast vůči představě, že pár skleniček může tělu prospět. Ve chvíli, kdy se podobné názory šíří napříč společností, vzniká nebezpečné klima, v němž lidé bagatelizují vlastní návyky. Alkohol pak nepůsobí jako rizikový faktor, ale jako běžná součást dne, kterou si mnozí omlouvají tradicí, uvolněním nebo údajným přínosem pro zdraví.

Snahy o omezení

Zajímavé je, že velká část Čechů si problém alespoň částečně uvědomuje. Asi tři čtvrtiny lidí už někdy zkusily omezit pití alkoholu. Téměř třetina respondentů přiznala, že si stanovila maximální množství alkoholu, které vypije při jedné příležitosti. Nejčastěji přitom lidé jako hranici uvádějí dvě sklenice. To naznačuje, že mnoho konzumentů chce mít pití pod kontrolou, ale zároveň si nechce alkohol úplně odpustit. Právě tady se ukazuje rozpor české reality. Lidé se snaží brzdit, ale často jen v mezích, které jim dovolí zachovat dosavadní styl života bez výraznější změny.

Jak lidé hodnotí sami sebe

Když přišla řeč na vlastní úspěšnost v omezování alkoholu, většina respondentů se hodnotila poměrně optimisticky. Přibližně 70 procent uvedlo, že se jim daří držet spotřebu alkoholu na přiměřené úrovni, a to buď dlouhodobě, nebo alespoň po většinu času. Tento výsledek ale zároveň ukazuje, jak subjektivně lidé svou spotřebu vnímají. Co jeden člověk považuje za normální a zvládnutelné, může druhý už dávno označit za rizikové chování. Sebehodnocení tak nemusí vždy odrážet skutečný dopad na zdraví. Právě v tom je celé téma zrádné, protože mnoho lidí má pocit, že vše zvládá, i když jejich návyky už mohou překračovat bezpečné hranice.

Měsíc bez kapky

Jednou z metod, kterou lidé volí při snaze pití omezit, je krátkodobá abstinence. Zkušenost s ní má více než polovina dotázaných a zhruba třetina ji drží pravidelně, alespoň jednou ročně. Velmi často si lidé vybírají období jednoho měsíce, během něhož alkohol úplně vynechají. Tento přístup se pro mnohé stal testem vůle i způsobem, jak si dokázat, že pití mají pod kontrolou. Na druhé straně existuje i skupina těch, kteří krátkodobou abstinenci nikdy nezkusili a ani ji neplánují. Nejčastěji tvrdí, že pijí tak málo, že žádné omezení nepovažují za potřebné. I v tom se ale může skrývat pohodlná výmluva.

Tvrdá česká realita

Česko podle zprávy o alkoholu za rok 2024 vydávané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti patří dlouhodobě mezi země s nejvyšší konzumací alkoholu na světě. Ročně Češi vypijí 160 litrů alkoholických nápojů na osobu. Zpráva zároveň uvádí, že rizikově konzumuje alkohol 15 až 18 procent české populace starší 15 let, což představuje odhadem 1,3 až 1,6 milionu lidí. To už nejsou drobná čísla, ale jasný signál, že problém zasahuje obrovskou část společnosti. Výzkum tak nepřinesl jen pohled na zakořeněné mýty, ale i nepříjemné připomenutí, že Češi stále patří mezi národy, které mají s alkoholem mnohem bližší vztah, než je bezpečné.

Zdroj: Aktuálně.cz