Herečka Dagmar Patrasová prožila jednu z nejbolestnějších životních tragédií, kterou si vůbec lze představit. V dubnu letošního roku navždy odešla její milovaná dcera Anna Julie Slováčková. Nyní poprvé otevřeně promluvila o tom, jak se s touto ztrátou vyrovnává, proč strávila měsíc v psychiatrické léčebně v Bohnicích a jak se její život po návratu změnil. O svých emocích hovořila otevřeně a s dojemnou upřímností, která se dotkne každého rodiče.

Ztráta, která jí vzala smysl života

Dagmar Patrasová se rozhodla veřejně promluvit o nejtěžším období svého života. Po smrti dcery se psychicky zhroutila. „V nemocnici jsem byla proto, že můj manžel a syn se tak rozhodli, tak jsem se podrobila. Člověk je psychicky úplně na dně, když vám zemře vlastní dítě,“ svěřila se herečka. S bolestí v hlase dodala, že podle ní měli do léčebny jít všichni tři, protože ztráta dcery Aničky zasáhla celou rodinu. Vzpomínky na společně prožité chvíle ji neopouštějí ani ve dne, ani v noci.

Pobyt v léčebně jako útočiště

Dáda, jak ji všichni znají, se rozhodla absolvovat měsíční pobyt v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Hospitalizaci přijala na popud svého manžela a syna. Sama přiznává, že v té době nebyla schopná čelit realitě. „Ten pocit je neskutečný, máte to v hlavě ve dne i v noci. Pořád to máte v mysli, pořád se vám objevují obrazy z minulosti, co jste s ní prožili, je to opravdu hrozné,“ popsala. Léčebna jí poskytla dočasné bezpečí a prostor k prvotnímu zpracování neúnosné bolesti.

V srdci zůstala krvácející rána

Ani čas podle ní nezahojí tak hluboké rány. „Jak se říká, čas všechny rány zahojí a všechno přebolí, ale tohle je tak krutá rána do srdce, že si myslím, že v mém případě to nikdy nepřebolí, ale může se to jen trochu utlumit,“ říká Patrasová. O Aničce mluví jako o daru od Boha, dítěti, které si vyprosila. Její smrt označuje za krutost, se kterou se bude vyrovnávat celý život. Je zřejmé, že její slova vyvěrají z hluboké, nikdy nekončící lásky.

Pomocníci na čtyřech tlapkách

Po návratu z léčebny se Dagmar upnula ke svým domácím mazlíčkům. Její pes i kočka prý vycítili, co se děje. „Naštěstí mám zvířátka, jsou tak empatická, cítím, že všechno vědí. Jsou moc hodní a milí a tím mi pomáhají,“ popisuje. V Bohnicích dokonce nakreslila portréty svých zvířat jako součást terapeutických aktivit. Právě tito němí společníci jí dnes dodávají alespoň špetku radosti a pocit, že není úplně sama.

Rodina mlčí, protože slova nic nezmění

O smrti Aničky se doma příliš nemluví. S manželem Felixem Slováčkem i synem se rozhodli, že bolestné téma raději nechají stranou. „Myslím, že by to ani ničemu nepomohlo,“ vysvětluje Patrasová. Zdá se, že každý člen rodiny si svou bolest nese sám a volí vlastní cestu, jak ji zvládnout. Přesto zůstávají pospolu, i když bez slov. Jejich mlčení je plné významu.

Vnoučata jako světýlko v temnotě

Přesto všechno má herečka i důvody k úsměvu. Jsou jimi její vnoučata. „Dva kluci od syna, to jsou andílci, má rodina,“ říká se zábleskem naděje. Právě rodina je to, co jí pomáhá přežít každý další den. Její oči se rozzáří, když o vnoučatech mluví, a i když v jejím životě zůstala nezhojitelná jizva, díky nim vidí smysl žít dál.

Vzpomínky na Aničku žijí dál

Anna Julie Slováčková byla výjimečná mladá žena. Od dětství se věnovala hudbě, hrála na klavír, zpívala a působila v muzikálech. Diváci si ji oblíbili v inscenacích jako Sněhová královna či Alenka v kraji zázraků. Kromě toho byla i moderátorkou a herečkou. V roce 2023 vydala svou poslední sólovou desku a její hity jako Slunečnice nebo Jsi ve mně napořád se staly nezapomenutelnými.

Vzpomínka, která nikdy nevybledne

Dáda Patrasová ví, že na Aničku nikdy nezapomene. Její tvář, hlas i smích bude nosit ve svém srdci navždy. Nechce, aby ji lidé litovali, ale aby si pamatovali její dceru takovou, jaká byla – silnou, talentovanou a inspirující. Ačkoliv bolest nikdy nezmizí, v její duši se zrcadlí i vděčnost za všechno, co společně prožily. „Dítě, které jsem milovala a které jsem si vyprosila od pánaboha, abych ji měla, odešlo. Je to hrozná krutost,“ uzavírá.

Zdroj: iDnes.cz