Adopce nejstaršího a nejošklivějšího psa je z pohledu většiny lidí podivný krok. Pro adopci z útulku se rozhodujeme s bohulibým úmyslem, a přestože chceme zachránit osamělého čtyřnohého přítele, doufáme, že bude stále mladý, zdravý a přátelský. Americká důchodkyně však měla zcela odlišný plán.

Zvířata z útulku představují ideální řešení, jak získat vysněného mazlíčka, a zároveň poskytnout opuštěnému zvířeti láskyplný domov. Bohužel o osamělé domácí mazlíčky, kteří již mají svá léta, nemá takřka nikdo zájem. To ovšem neplatí ve skutečném příběhu, který byl zveřejněn na internetu. Stará paní se rozhodla odnést si z útulku psa, kterého jinak nikdo nechtěl. Důvod? Slyšet jej naříkat jí vhrnulo slzy do očí.

Rozhodnutí, které mnohým vyrazilo dech

Dvaasedmdesátiletá Melanie Andrewsová ze Spojených států zůstala po smrti svého milovaného manžela a psa úplně sama. Přesto, že ji pravidelně navštěvovali další členové rodiny, zejména vnoučata, cítila se stále osamělejší. Jednoho dne její vnučka přišla s nápadem, že by bylo vhodné najít nějakou čtyřnohou společnost. Melanie se ten nápad zamlouval. Souhlasila, že si vezme dalšího mazlíčka, na druhou stranu měla pocit, že na adopci a výchovu štěněte by již nestačila.

Poté, co přišla o svého manžela, toužila po tom, aby prázdné místo po něm alespoň zčásti zaplnila. Pes byl nejvhodnější možností. Vydala se tedy do útulku, kde již u vchodu přednesla své požadavky. Po seznámení se s jejím přáním nevěřili pracovníci útulku svým vlastním uším. Před nimi stojící žena skutečně toužila po adopci toho nejstaršího a nejškaredšího psa. Po vyslechnutí jejího zdůvodnění jí na první pohled podivné rozhodnutí již nadále nevymlouvali. Přesně tak, jak si přála, jí dali drobného psíka, který splňoval všechna její očekávání. Melanie neodradila ani rakovina, se kterou její nový kamarád bojoval.