Július Satinský, významná osobnost českého divadla a filmu, se narodil 20. srpna 1941 a jeho život byl poznamenán nejen úspěchy na scéně, ale také osobními tragédiemi. Jednou z nejbolestivějších událostí v jeho životě byla smrt jeho manželky, tanečnice a překladatelky Olgy Lajdové, která tragicky utonula v roce 1985. Tato ztráta zanechala v jeho srdci hlubokou jizvu a ovlivnila jeho život a kariéru.

Setkání s Olgou

Július a Olga se poprvé setkali v roce 1962 během natáčení komedie Výlet po Dunaji. Satinského, tehdy dvacetiletého mladíka, Olga okouzlila. Jejich vztah se rychle vyvinul, ale osud jim nepřál. Olga byla angažována v baletním souboru košického divadla, což znamenalo, že se musela na čas vzdálit od Bratislavy. Když se po nějaké době vrátila, Július byl povolán na vojnu, což jejich vztah ještě více zkomplikovalo. I přes tyto překážky se pár snažil udržet kontakt. Vyměňovali si dopisy, ve kterých si vyjadřovali lásku a podporu.

Dvacet let společného života

Po několika letech strávených odděleně se Július a Olga konečně usadili a strávili spolu dvacet let. Během této doby se stali nerozlučnými partnery, kteří se vzájemně podporovali ve svých profesích. Satinský se etabloval jako jeden z nejvýznamnějších herců českého divadla a filmu, zatímco Olga se věnovala překladatelství a tanci. Jejich společný život byl plný radosti, ale také výzev, které museli překonat. V roce 1985 však přišla tragédie. Olga se rozhodla vyrazit na dovolenou na Americké Panenské ostrovy, kde se stala obětí nešťastné události. Dne 22. ledna 1985 utonula ve vlnách u ostrova Svatý Tomáš. Tato ztráta se stala pro Júlia devastující. Nejenže ztratil svou milovanou ženu, ale také mu bylo znemožněno se s ní rozloučit. Satinský nedostal výjezdní doložku, což mu zabránilo zúčastnit se jejího pohřbu.

Tragédie a následky

Satinského reakce na Olginu smrt byla plná bolesti a zármutku. Zpráva o její tragické smrti přišla jako blesk z čistého nebe. Július byl zlomený a cítil se osamělý. Jeho životní partnerka, která mu byla oporou po celá léta, byla pryč. Satinský se snažil najít útěchu v práci, ale bolest ztráty byla příliš silná. Krátce po Olgině smrti se rozhodl oženit s lékařkou Vierou. Tento krok byl pro něj způsobem, jak se pokusit znovu najít štěstí a vyrovnat se se ztrátou. S Vierou měl dvě děti, syna Jána a dceru Lucii, kteří mu přinesli novou radost do života. I přesto však vzpomínky na Olgu zůstávaly hluboko v jeho srdci.

Korespondence s Olgou

V roce 2013 Lucie, dcerka Júlia a Olgy, vydala knihu obsahující dopisy, které si rodiče vyměňovali během svého odloučení. Tyto dopisy odhalují intimní pohled na jejich vztah a ukazují, jak hluboké a silné bylo jejich spojení. V prvním telegramu, který Július poslal Olze, vyjádřil svou lásku a touhu být s ní. V dalších dopisech se zabýval svými vojenskými povinnostmi a situací v zemi, zatímco Olga byla na cestách po Spojených státech.

Tato korespondence nejenže ukazuje lásku mezi dvěma lidmi, ale také zachycuje atmosféru doby, ve které žili. Bylo to období plné politických změn a společenských otřesů, které ovlivnily životy mnoha lidí. Satinský a Lajdová se stali součástí této historie, a jejich příběh je dnes připomínán jako symbol lásky a odhodlání.

Konec života a odkaz

Július Satinský zemřel 29. prosince 2002 po dlouhé nemoci, konkrétně po boji s rakovinou. Jeho smrt znamenala ztrátu pro kulturu a umění, protože byl jedním z nejvýznamnějších herců své doby. Jeho odkaz však žije dál prostřednictvím jeho děl, která zanechal za sebou.

Zdroj: Blesk.cz