Premiér Andrej Babiš otevřeně přiznal, že nákup amerických stíhaček F-35 se dostal do bodu, odkud už není návratu. V následujících řádcích se podíváme na to, proč vláda tvrdí, že projekt nelze zrušit, kolik peněz už Česko zaplatilo, co říkají kritici a proč stát zároveň odsouhlasil miliardovou modernizaci letiště v Čáslavi. Celý příběh ukazuje, že jde o nejdražší armádní nákup v historii a rozhodnutí, které rozděluje politickou scénu.

Babiš prolomil ticho

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že projekt pořízení amerických stíhaček F-35 se nachází ve fázi, kdy jeho zastavení prakticky nepřichází v úvahu. Navázal tím na dřívější debaty ve vládě i ve Sněmovně, kde se opakovaně řešilo, zda by nebylo levnější celý nákup zrušit a pořídit jiné letouny. Podle Babiše by však takový krok mohl Česko vyjít ještě dráž než pokračování v již rozběhnutém projektu. Premiér připustil, že vláda chce hledat způsoby, jak upravit podmínky smlouvy, zejména z finančního hlediska, ale základní směr už se měnit nebude.

Nezvratný projekt

Podle vyjádření premiéra je klíčovým problémem fáze, do které se celý nákup dostal. Česko už zaplatilo vysoké zálohy a jejich návrat je krajně nepravděpodobný. Babiš po jednání kabinetu zdůraznil, že vláda se domluvila na postupu, jak se pokusit finanční stránku obchodu alespoň částečně vylepšit. Zároveň ale naznačil, že detaily si chce kabinet ponechat pro sebe. „Ohledně možností, jak to vylepšit finančně, jsme se domluvili, jak to uděláme. Ale to je naše věc. A když to uděláme, tak vás budeme informovat. Nepotřebujeme, aby se k tomu každý vyjadřoval, i když k tomu nic neví,“ zaznělo z úst premiéra po zasedání vlády.

Okamura varuje před dražším scénářem

Na nevratnost záloh upozornil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, který připomněl, že Česko už Spojeným státům zaplatilo přibližně 30 miliard korun. Podle něj by zrušení nákupu bez vrácení těchto peněz a následné pořízení jiných letounů mohlo znamenat ještě vyšší náklady. „Co víme, je, že ty zálohy jsou v podstatě nevratné,“ prohlásil Okamura s tím, že Česká republika musí stejně nějaké stíhačky pořídit kvůli závazkům vůči NATO. Právě tato povinnost podle něj výrazně zužuje manévrovací prostor vlády.

Čáslav v centru pozornosti

S nákupem F-35 úzce souvisí i vojenské letiště v Čáslavi, které premiér Babiš osobně navštívil. Právě odsud by měly nové stíhačky v budoucnu startovat. Vláda proto v pondělí schválila modernizaci letiště za více než pět miliard korun. Podle kabinetu jde o nezbytný krok, bez kterého by nebylo možné zajistit plnohodnotný provoz moderní letecké techniky. Rozhodnutí okamžitě vyvolalo další vlnu debat o tom, zda stát neutíká do dalšího drahého projektu bez dostatečné veřejné diskuse.

Miliardy za beton a dráhy

Zakázka na modernizaci letiště v Čáslavi vyjde konkrétně na 5,33 miliardy korun bez DPH. Ministerstvo obrany plánuje podepsat smlouvu do konce března a samotné stavební práce by měly začít už na jaře. Počítá se s demolicí staré vzletové a přistávací dráhy, výstavbou nové infrastruktury i s úpravou pojezdových ploch. Celý proces včetně certifikace a kolaudace má trvat zhruba dva roky, což znamená další dlouhodobý zásah do provozu základny.

Gripeny vystřídá nová generace

Na čáslavské základně dnes operují především gripeny a letouny L-159. Ty by ale měly postupně uvolnit místo moderním strojům páté generace. Podle ministerstva obrany se modernizace stala letiště nutná nejen kvůli F-35, ale i pro zabezpečení provozu aliančních letadel. Dráha podle úřadu neprošla zásadní rekonstrukcí několik desetiletí a její technický stav už neodpovídá současným nárokům. Modernizace má proto zajistit dlouhodobou využitelnost základny pro českou armádu i spojence.

Nejdražší armádní nákup

O pořízení F-35 rozhodla ještě předchozí vláda Petr Fiala v září 2023. Cena za samotné stíhačky, související vybavení, výcvik pilotů, munici a zajištění životního cyklu dosahuje 106 miliard korun. K tomu se přidávají další výdaje, například právě modernizace letiště v Čáslavi. Celkově tak jde o nejdražší armádní nákup v historii České republiky, který bude zatěžovat státní rozpočet ještě mnoho let. Vláda sice připomíná možnost částečné refundace ze strany NATO až do výše 1,6 miliardy korun, i tak ale zůstává otázka, zda si země takový projekt může dlouhodobě dovolit.

Zdroj: Echo24.cz