Premiér v demisi Petr Fiala oznamuje, že se chystá předat vládu nástupci Andreji Babišovi, a zároveň veřejnosti předkládá svůj pohled na to, v jakém stavu dnes Česká republika je. Tvrdí, že země stojí pevně na nohou, je energeticky soběstačnější a silnější než před čtyřmi lety. Jenže jeho poslední hodnocení vyvolává otázky – je realita opravdu tak růžová, jak ji líčí? V následujícím článku přinášíme podrobný vhled do jeho bilance, politických změn i bouřlivého období, kterým země prošla.
Odchod z nejvyšší funkce
Fiala po téměř čtyřletém působení ve Strakově akademii tvrdí, že se Česká republika nachází v nejlepší kondici za dlouhou dobu. Působivě se loučí a přidává osobní komentáře o tom, jaké výzvy musel jeho kabinet překonat. Podle něj se společně s týmem postaral o zásadní posun země směrem k větší stabilitě, jistotě a bezpečí. Působí to jako závěrečné gesto politika, který se snaží za sebou zavřít dveře s pocitem dobře odvedené práce, přestože část veřejnosti to může vnímat jinak.
Bilance vlády u Pražského hradu
Zatímco prezident již jmenoval Andreje Babiše novým předsedou vlády, Fialův kabinet se schází ke svému poslednímu zasedání. Premiér připomíná okolnosti svého nástupu – tvrdí, že v prosinci 2021 přebíral stát v době chaosu a nejistoty. Zmínil období pandemie, ekonomických otřesů i dramatických problémů na trhu s energiemi. Podle svých slov musel okamžitě řešit deficit důvěry občanů a rozdělenou politickou scénu, která doléhala na náladu ve společnosti stejně jako rychle stoupající inflace.
Náročné roky plné krizí
Fiala veřejnosti znovu připomněl, že jeho kabinet začal vládnout v době, kdy se země ještě vzpamatovávala z pandemických restrikcí. K tomu se přidaly ekonomické otřesy a prudký růst cen, který zasáhl každou domácnost. Připočítal také problémy kolem firmy Bohemia Energy a masivní nárůst zadlužování. Situaci dále vyhrotila ruská invaze na Ukrajinu, kdy se Česká republika potýkala nejen s energetickou závislostí, ale i s příchodem statisíců uprchlíků. Přesně to vystihl svou slovy: „Procházeli jsme covidem, řešili krach Bohemia Energy, rychle rostoucí inflaci a nejrychlejší zadlužování v celé Evropské unii. Zároveň jsme byli energeticky závislí na Rusku a hned v únoru přišla ruská agrese proti Ukrajině a s ní i masivní uprchlická vlna,“ napsal na sociální síti X.
Ekonomické sebevědomí po letech nejistoty
Končící premiér se odvolává i na mezinárodní hodnocení. Podle prestižního magazínu The Economist se Česká republika zařadila mezi šest nejúspěšnějších ekonomik v rámci širokého spektra zemí OECD. Fiala to interpretuje jako důkaz toho, že jeho vláda dokázala stabilizovat finanční prostředí a rozhýbat strategické investice. Ve svém hodnocení vyzdvihuje rozvoj infrastruktury, zejména dálniční sítě, která podle něj postupně mění obraz země. Připojuje pochvalu za energetickou nezávislost na Rusku a označuje stát za silnější i sebevědomější, než byl před nástupem jeho kabinetu. To vše shrnul slovy: „Staví se dálnice, nejsme závislí na Rusku a Česko je silnější a sebevědomější,“ konstatoval.
Loučení s občany i týmem
Fiala při svém odchodu neopomněl poděkovat veřejnosti ani členům své vlády, kteří ho provázeli složitým obdobím. Jeho vyznění znělo téměř emotivně, když psal o společném úsilí a výsledcích, které podle něj posunuly zemi kupředu. „Chci moc poděkovat občanům za důvěru a svým kolegům za jejich práci. Společně jsme dokázali Českou republiku posunout dál a předáváme ji nastupující vládě ve výborné kondici,“ uvedl při své závěrečné reflexi. Jeho slova se nesla v duchu politika, který se snaží uzavřít jednu etapu s důrazem na to, co považuje za svůj největší přínos.
Přelomové volby a proměna kabinetu
Kabinet, který vzešel z voleb v říjnu 2021, tvořily koalice Spolu a PirSTAN. Ty tehdy slíbily stabilitu a ekonomické ozdravení. Postupem času se ale politická mapa uvnitř vlády proměnila, zejména po odchodu Pirátů. Jediný, kdo v kabinetu vydržel, byl ministr zahraničí Jan Lipavský, který vstoupil do letošních voleb na pražské kandidátce Spolu. Také se střídali jednotliví šéfové resortů, zatímco Fiala tvrdil, že to nijak neohrozilo funkčnost jeho týmu a fungování celé vlády.
Personální zemětřesení ve vládě
Během téměř čtyř let prošla vláda výraznými změnami ve složení. Na ministerstvu pro místní rozvoj vystřídal Ivana Bartoše Petr Kulhánek, zemědělství se ujal Marek Výborný namísto Zdeňka Nekuly. Post šéfa školství se stal téměř rotující židlí, kterou postupně obsadili Petr Gazdík, Vladimír Balaš a Mikuláš Bek. V oblasti životního prostředí nastoupil po Anně Hubáčkové Petr Hladík, zatímco Bek přesídlil do čela evropských záležitostí a jeho místo zaujal Martin Dvořák. Poslední změna proběhla na ministerstvu spravedlnosti, kde Evu Decroix vystřídal Pavel Blažek. Celá tato série změn ukazuje, že Fialova vláda zažila turbulentní období, které prověřilo nejen jednotlivé členy, ale i soudržnost kabinetu jako celku.
Zdroj: Stars24.cz
