I přes to, že máme momentálně léto, někteří z vás by si určitě rádi dopřáli trochu ochlazení. Zima je sice ještě daleko, ale na tuhle zimu, kterou vám chceme dnes připomenout, se jen tak nezapomíná. Napadlo tehdy tolik sněhu, že se začaly tvořit sněhové kalamity, jež ovlivnily životy mnoha lidí po celé Evropě. Možná i vy si tak vzpomenete na rok 1987, kdy padaly sněhové rekordy. Pokud ne, tak si pojďte dnes s námi zavzpomínat na rok 1987, během kterého padaly zimní sněhové rekordy.

Padaly sněhové rekordy

Pamatujete si, kdy naposledy pořádně sněžilo? Kdy jste se probudili do bílého rána a všechno kolem vás bylo pokryto bílou peřinou? Když jste nemohli odhrnout sníh od auta a pozdě jste přijeli do práce, protože všude kolem byla sněhová kalamita? Přesně takto to vypadalo v roce 1978. Situace byla tak drsná, že to málem vypadalo na hotový konec světa, nicméně k tomu naštěstí nedošlo. Mnoho lidí se ovšem nemohlo dostat z domu a v některých částech se dokonce nechodilo ani do školy po několik dnů. Děti měly ovšem radost, protože nemusely do školy a mohly radostně sáňkovat.

Odkázáni sami na sebe

Mnoho lidí se ani nemohlo navštěvovat a spousta lidí tak uvízla doma. Lidé si mohli maximálně psát zprávy nebo si zavolat, ale i to bylo obtížné, protože telefonní linky byly na mnoha místech poškozené. Nikdo nemohl nikam jet autem, takže lidé byli odkázáni jen sami na sebe a na to, co mají doma. Naštěstí se do toho brzy vložili vojáci a začali lidem v nouzi pomáhat.

Červené tváře

Děti byly opravdu šťastné, protože mohly být doma s rodiči, kteří se o ně staraly. Maminky měly samozřejmě starost, když šly děti ven sáňkovat, nicméně pro děti to byla opravdu hezká doba. Tolik sněhu venku totiž ještě nezažily a možná už ani nezažijí. Jejich tváře byly stále červené, ale časy to pro ně byly fantastické. Na tuto zimu roku 1987 tak určitě nikdo nezapomene.