V tomto článku se vracíme k dramatickému momentu ze života Moniky Marešové, bývalé manželky moderátora Leoše Mareše. Při nehodě na vodních lyžích si před lety vážně poranila nohu, a i když tehdy bojovala o každou chvilku bez bolesti, dnes už se směle postavila zpět na lyže. Nyní poprvé veřejně ukázala, jaké následky na jejím těle zůstaly a co všechno si musela projít během dlouhé rekonvalescence.

Léto, které se změnilo v noční můru

Původně to měl být den plný slunce, pohody a radosti z vodních sportů. Jenže krátký okamžik nepozornosti nebo nešťastný pád obrátil Monice Marešové život vzhůru nohama. Z běžné jízdy na vodních lyžích se rázem stal horor, který ji na dlouhou dobu připoutal na lůžko. Sama přiznala, že nešlo jen o běžné zranění. Vše od kotníku dolů si doslova rozdrtila – kosti, šlachy, vazy i kloubní pouzdro. Náraz měl devastující účinek a lékaři museli provést celkem čtyři složité operace.

Boj o každý krok

Zotavení nebylo jednoduché a zabralo roky. V těch nejhorších chvílích si prý ani nebyla jistá, zda vůbec někdy znovu chodit bude. Každý krok byl bolestivý a každý pohyb výzvou. Monika přiznala, že jí život změnil „blbý pád“, jak ho sama nazvala. Zpočátku trávila většinu času na lůžku, což pro aktivní ženu, jakou vždy byla, představovalo obrovskou psychickou zátěž. Ale nevzdala to – právě vůle a vytrvalost jí pomohly překonat beznaděj.

První otevřené přiznání

Až po letech se Marešová rozhodla veřejně promluvit a odhalit, jaké následky jí zranění zanechalo. Ukázala fotografii poraněné nohy a popsala, čím si prošla. Zdůraznila, že ačkoliv na pohled vypadá vše v pořádku, trauma si tělo pamatuje. „Jen když déle sedím nebo ležím, tak mi pak chvilku trvá, než to rozhýbu a rozchodím. To ranní kulhání je pro mě ale to nejmenší,“ uvedla se zvláštní směsicí pokory a úlevy.

Strach zůstal, odvaha ale taky

Navzdory všem prožitým hrůzám se Monika nevzdala své záliby. Vodní lyže milovala a miluje dál. Dnes se k nim vrací, ale s mnohem větší opatrností. Sama říká, že se bojí, ale i tak si je znovu užívá. „Užívám si život, lyžuju jak na zimních, tak i na vodních lyžích. Ale už jsem opatrnější. Bojím se,“ přiznala otevřeně. Z jejího hlasu však čiší chuť žít naplno i přes všechny překážky.

Roky bolesti a nejistoty

Sedm let trvalo, než mohla znovu říct, že se cítí dobře. Sedm let, během kterých nevěděla, jestli bolest někdy ustoupí. Během této doby se musela naučit znovu chodit, znovu důvěřovat svému tělu a hlavně znovu uvěřit, že ji čekají i krásné chvíle. Vědomí, že dnes může stát na nohou a žít aktivně, jí přináší velkou vděčnost a sílu.

Nová životní filozofie

Z tohoto děsivého zážitku si Monika odnesla jedno hlavní ponaučení – nikdy nic nepovažovat za samozřejmé. V rozhovorech často zmiňuje, že si víc váží drobností, které dřív ani nevnímala. A právě ranní kulhání, které jí po úrazu zůstalo, dnes bere jako nepatrnou daň za to, že může zase žít normální život.

Vděčnost místo lítosti

Na celé situaci je obdivuhodné, že Monika nikdy nesklouzla do sebelítosti. Místo toho si zachovala pozitivní přístup a nenechala se zlomit. Dnes už na tragickou událost vzpomíná bez hořkosti. Svůj příběh sdílí, aby inspirovala ostatní, kteří také procházejí těžkým obdobím. Její otevřenost a odvaha přiznat slabost ji paradoxně činí silnější.

Od pádu k nové síle

Monika Marešová ukazuje, že i ty nejtvrdší pády nás mohou nakonec posílit. Dnes už není tou zlomenou ženou, která zoufale ležela v posteli a čekala na další operaci. Dnes stojí pevně na vlastních nohou – doslova i obrazně. Její příběh je připomínkou toho, že bolest může člověka zastavit, ale nikdy ne porazit, pokud má důvod jít dál.

Zdroj: Blesk.cz